Ukrajina: Spojené státy nabídly Putinovi summit s Bidenem, aby zastavily propad směrem k válce

21. 1. 2022

čas čtení 6 minut
Spojené státy nabídly uspořádání summitu mezi Joem Bidenem a Vladimirem Putinem jako poslední pokus zastavit cestu k nové válce v Evropě. Rusko pokračovalo v posilování svých sil podél ukrajinských hranic a oznámilo nová námořní cvičení v Černém moři.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že Washington a jeho spojenci jsou rovněž připraveni příští týden písemně odpovědět na ruské požadavky týkající se budoucnosti NATO a evropské bezpečnosti, které je podle Moskvy třeba řešit, aby se zabránilo přijetí "vojenských opatření". V projevu v Ženevě, kde jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, však Blinken zopakoval stanovisko USA a NATO, že v ústřední otázce práva Ukrajiny a dalších zemí na budoucí vstup do NATO stále nelze dosáhnout kompromisu.

 
Nabídka summitu přišla v době, kdy se několik týdnů trvající patová situace ohledně Ukrajiny pohybuje na pokraji klíčové a potenciálně násilné fáze, přičemž rostou obavy, že Evropu může opět zachvátit válka. V době, kdy probíhaly rozhovory v Ženevě, Rusko zvýšilo vojenský tlak na Ukrajinu a oznámilo rozsáhlé námořní cvičení, kterého se zúčastní 140 lodí ze všech flotil země a jehož součástí budou cvičení ve Středozemním a Černém moři.

Tento týden vyplulo z Baltského moře šest ruských výsadkových lodí, které jsou pravděpodobně na cestě k Ukrajině a hrozí obojživelným útokem na jižní pobřeží Ukrajiny, pokud se Rusko rozhodne zaútočit.

Ukrajinská rozvědka obvinila Rusko, že verbuje žoldáky, které posílá přes hranice, a že již propašovalo přes hranice více než 7 000 tun paliva, několik tanků a těžké dělostřelectvo.

Blinken uvedl, že USA poskytly Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 650 milionů dolarů a pokračují v dodávkách dalšího obranného vybavení. Na znamení obav zemí v regionu uvedly v pátek Estonsko, Lotyšsko a Litva, že pošlou protitankové a protiletadlové rakety, aby se Ukrajina mohla bránit, a česká vláda informovala, že zvažuje žádost Ukrajiny o munici.

Bidenova administrativa nadále trvá na tom, že je otevřena jednání o zmírnění napětí. Ve svém vyjádření pro tisk po setkání s Lavrovem Blinken konstatoval, že výměna názorů byla "upřímná a věcná" a měla by vést k dalším rozhovorům, a to i na nejvyšší úrovni.

Lavrov označil ženevské rozhovory za "konstruktivní a užitečné".

"Nemohu říci, zda jsme na správné cestě, či nikoli," řekl ruský ministr zahraničí novinářům. "Pochopíme to, až obdržíme písemnou odpověď USA na všechny naše návrhy."

Britské zdroje sdělily, že britský ministr obrany Ben Wallace pravděpodobně v nadcházejících dnech odjede do Moskvy, aby se setkal se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem a jednal s ním o Ukrajině a bezpečnostní situaci v Evropě. Jednalo by se o první setkání britského a ruského ministra obrany od roku 2013.

Šojgu v noci pozval Wallaceho do ruského hlavního města, což je protinávrh britského ministra na setkání v Londýně. Ben Wallace, dodal zdroj, "jasně řekl, že prozkoumá všechny možnosti, jak dosáhnout stability a řešení ukrajinské krize. S ruskou vládou komunikujeme".

Mezitím delegace britských poslanců navštívila ukrajinskou frontu na východě země. Přiblížili se na 100 metrů k pozicím proruských separatistů v Avdijivce, těsně u povstalci ovládaného města Doněck. Mezi poslanci byli tři labouristé a dva toryové z výboru pro zahraniční záležitosti.

Labourista Chris Bryant uvedl, že je jasné, že jakýkoli ruský útok narazí na ukrajinský odpor, a dodal, že během své cesty, která nebyla z bezpečnostních důvodů zveřejněna, slyšel "vzdálené salvy palby". "Získali jsme velmi silný dojem, že invaze by byla velmi nákladná, pokud jde o ruské životy. Ukrajinci se zdají být stoicky odhodlaní," řekl.

Bryant uvedl, že ukrajinští vojenští velitelé vyhodnotili, že Kreml má na zahájení vojenské operace čtyři týdny. Plnohodnotná invaze by podle něj vyžadovala, aby Putin zdvojnásobil počet 100 000 ruských vojáků, kteří jsou již umístěni na hranicích Ukrajiny.

Dodal: "Jako výbor jsme byli zcela jednotní v názoru, že ruská agrese nemůže mít svůj den."

V pátek ráno se zdálo, že Rusko před ženevskými rozhovory svůj postoj přitvrdilo. Jeho ministerstvo zahraničí uvedlo, že Moskva požaduje od Západu záruky, které by zahrnovaly ustanovení požadující, aby síly NATO opustily Rumunsko a Bulharsko, země, které se připojily v roce 2004.

NATO tento požadavek v pátek odmítlo s tím, že aliance "se nezřekne naší schopnosti chránit a bránit se navzájem".

"Odmítáme jakoukoli myšlenku sfér vlivu v Evropě," řekla mluvčí NATO Oana Lungescuová. "Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany. NATO je ostražité a nadále vyhodnocuje potřebu posílit východní část naší aliance."

Washington a jeho spojenci opakovaně slíbili "tvrdé" důsledky, jako jsou přísné ekonomické sankce - i když ne vojenské akce - proti Rusku, pokud by došlo k invazi 100 000 vojáků, kteří jsou již několik týdnů rozmístěni u ukrajinských hranic.

Biden způsobil mezi svými spojenci zmatek těsně před ženevským jednáním, když naznačil, že západní sankce budou záviset na rozsahu ruské invaze. Rozlišoval mezi "drobným vniknutím" a invazí, ale po pobouření v Kyjevě nyní tuto poznámku odvolal.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pozval Rusko na druhé zasedání Rady NATO-Rusko, na kterém by aliance předložila podrobné plány týkající se opatření na budování důvěry a kontroly zbrojení, včetně raket středního doletu a kybernetické války.

Porobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
4745

Diskuse

Obsah vydání | 25. 1. 2022