Kterak smrtící americké sankce devastují Afghánistán

20. 1. 2022 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Je to stále táž písnička: Když páchají nepravosti a zločiny ti druzí, na něž máme pifku a na něž nemáme žádné efektivní páky, sdělovací prostředky překypují nelíčeným pobouřením a požadují nápravu nehledě na možné důsledky. Poté, co v létě loňského roku opustily západní okupační jednotky Afghánistán, množily se zprávy o hrozícím tálibánském teroru či přímo občanské válce, která dozajista zemi pod Hindúkušem zachvátí. Přestože se tyto apokalyptické předpovědi nesplnily, v zemi se schyluje k ohromné humanitární pohromě, jestliže americké sankce proti Tálibánu zůstanou i nadále v platnosti. 

Spojené státy zařadily Tálibán na seznam speciálních teroristických organizací, což v praxi znamená, že žádná osoba s americkým občanstvím či americká instituce nemůže s novou afghánskou vládou spolupracovat, jinak bude riskovat tvrdý sankční postih. Je však značně obtížné poskytovat humanitární pomoc té či oné zemi, když nemůžete jednat s tamní vládou. Hrozba amerických sankcí totiž odrazuje banky a humanitární organizace od spolupráce s tálibánci, neboť nechtějí riskovat nařčení z napomáhání terorismu. Nikdo soudný samozřejmě nerozporuje fakt, že Tálibán je v jádru zločinnou organizací, nicméně tvrdé ekonomické embargo dopadá v první řadě na hlavy těch, kdo se nemohou nikterak bránit.

Ačkoli americké ministerstvo financí vydalo loni v prosinci výjimku pro humanitární organizace, aby při distribuci pomoci mohly spolupracovat s tálibánskými úřady, krize je příliš rozsáhlá na to, aby tento krok zmírnil mizérii a utrpení běžných Afghánců. V humanitárních kruzích totiž nadále převládají obavy z teroristického cejchu.

Bílý dům navíc zmrazil zhruba 9 miliard dolarů (to odpovídá zhruba třetině roční ekonomické produkce Afghánistánu), jež patří afghánské vládě. Pomineme-li podivnou skutečnost, že USA mají právo jiné zemi odepřít její finanční prostředky, čeho chce tímto krokem vlastně Washington dosáhnout? Potrestání Tálibánu za uštědřenou porážku, či přímo kolektivní trest pro celou afghánskou populaci? Proč Bidenova vláda neposkytne přístup k těmto penězům – anebo alespoň k jejich části – třetí straně, kupříkladu nějaké respektované humanitární organizaci, když se tak moc obává tálibánské kleptokracie?

Někteří bývalí američtí diplomaté a vojenští představitelé Bidenův kabinet nabádají, aby hrozící humanitární katastrofě zabránil, jinak bude reputace Spojených států vážně poškozena. Progresivní frakce Demokratické strany v Kongresu na Bidenovu vládu naléhá, aby zrušila sankce uvalené na Tálibán s následujícím odůvodněním: „Pokud bude stávající ekonomická strategie vůči Afghánistánu pokračovat, může zde během tohoto roku zemřít více civilistů než v průběhu 20letého konfliktu (válečný konflikt připravil o život více než 71 tisíc civilistů – pozn. DV)."

Podle Martina Griffitha z Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) je v důsledku akutního nedostatku humanitární asistence milion afghánských dětí ohrožen těžkou podvýživou, přičemž téměř 23 milionů Afghánců čelí extrémnímu hladovění. Jan Egeland z Norské rady pro uprchlíky konstatuje, že skutečným problémem není Tálibán per se, nýbrž americké sankce: Bankovnictví vůbec neexistuje. Učitelé, zdravotní sestry, lékaři atd. nedostávají výplaty, protože jejich peníze leží ve Washingtonu a Světové bance. A Spojené státy a ostatní členové Světové banky tyto finance nechtějí uvolnit."

Suma sumárum: Pokud existují schůdné možnosti, jak distribuovat humanitární pomoc potřebným Afgháncům – což je nyní zjevně akutnější problém než ostudné postavení spousty žen a dívek v afghánské společnosti – neexistuje žádný racionální důvod, proč tak nečinit. Jestliže je podle názoru odborníků na slovo vzatých základní překážkou k hospodářské obnově dlouhodobým konfliktem zničené země americké ekonomické embargo, je třeba ho neprodleně zrušit.

 

0
Vytisknout
5505

Diskuse

Obsah vydání | 25. 1. 2022