Neutrální Švýcarsko se v reakci na ruskou agresi sbližuje s NATO

18. 5. 2022

čas čtení 5 minut
Pověstný neutrální status Švýcarska má čelit největší zkoušce za několik desetiletí, přičemž ministerstvo obrany se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přibližuje západním vojenským mocnostem, napsal John Revill.

Ministerstvo obrany připravuje zprávu o bezpečnostních variantách, které zahrnují společná vojenská cvičení se zeměmi NATO a "zálohování" munice, řekla agentuře Reuters Paelvi Pulliová, vedoucí bezpečnostní politiky švýcarského ministerstva obrany.

Podrobnosti o možnostech politiky, o kterých se ve vládě diskutuje, nebyly dříve hlášeny.

"V konečném důsledku by mohlo dojít ke změnám ve způsobu interpretace neutrality," řekla Pulliová v rozhovoru minulý týden. Na cestě do Washingtonu tento týden ministryně obrany Viola Amherdová uvedla, že Švýcarsko by mělo úžeji spolupracovat s vojenskou aliancí vedenou USA, ale nemělo by se k ní připojit, uvedla švýcarská média.

Neutralita, která udržela Švýcarsko mimo obě světové války během 20. století, nebyla cílem sama o sobě, ale měla za cíl zvýšit švýcarskou bezpečnost, řekla Pulliová.

Mezi další možnosti patří pravidelná setkání švýcarských velitelů a velitelů NATO a politiků na vysoké úrovni, uvedla.

Přiblížení se k alianci by znamenalo odklon od pečlivě pěstované tradice nepřiklánět se na žádnou stranu, která podle jejích příznivců pomohla Švýcarsku pokojně prosperovat a udržet si zvláštní roli prostředníka, a to i během patové situace Západu se Sovětským svazem.

O myšlence plného členství v NATO se diskutovalo, ale zatímco Švédsko a Finsko – země, které mají rovněž historii neutrality – jsou na pokraji vstupu, Pulliová řekla, že zpráva pravděpodobně nedoporučí Švýcarsku, aby tento krok učinilo.

Zpráva má být dokončena do konce září, kdy půjde k posouzení švýcarskému kabinetu.

Bude předložena parlamentu k projednání a bude sloužit jako podklad pro případná rozhodnutí o budoucím směřování švýcarské bezpečnostní politiky. Samotná zpráva nebude předložena k hlasování.

Ministerstvo obrany také přispěje k širší studii, kterou připravuje ministerstvo zahraničí. Tento projekt se bude zabývat přijetím sankcí, vývozem zbraní, munice a vztahem s NATO z hlediska neutrality, uvedlo ministerstvo zahraničí.

Švýcarský národ nebojoval v mezinárodní válce od roku 1815, kdy přijal neutralitu na Vídeňském kongresu, který ukončil francouzské revoluční války.

Haagská úmluva z roku 1907 stanoví, že Švýcarsko se nebude účastnit mezinárodních ozbrojených konfliktů, nebude upřednostňovat válčící strany vojsky nebo výzbrojí ani nezpřístupní své území válčícím stranám.

Neutralita, zahrnutá v ústavě, umožňuje Švýcarsku právo na sebeobranu a prostor pro to, jak interpretovat politické aspekty konceptu, na který se právní definice nevztahuje.

Naposledy byl aktualizován na počátku 90. let po rozpadu Sovětského svazu, aby umožnil zahraniční politiku založenou na spolupráci s jinými zeměmi v oblastech, jako je humanitární pomoc a pomoc při katastrofách.

Prezident Ignazio Cassis vyloučil dodávky zbraní do třetích zemí na podporu Ukrajiny, ale pravděpodobně ukázal expanzívnější pohled na problém a také řekl, že neutralita není "dogma" a že nereagování sankcemi "by hrálo do rukou agresora".

Švýcarsko "nemůže vstoupit do žádné aliance kvůli neutralitě. Ale můžeme spolupracovat a systémy, které kupujeme, jsou pro to dobrým základem," řekla ministryně obrany Amherdová televizi SRF.

Zvažovaná opatření by byla významným krokem pro zemi, která vstoupila do OSN až v roce 2002 a vyrábí mnoho vlastních zbraní.

Vladimir Chochlov, mluvčí ruského velvyslanectví v Bernu, uvedl, že taková opatření by pro Švýcarsko znamenala radikální změnu politiky. Moskva by "nebyla schopna ignorovat" případné zřeknutí se neutrality, což by mělo důsledky, řekl Chochlov. Další podrobnosti neuvedl.

Švýcarská armáda upřednostňuje větší spolupráci s NATO jako způsob posílení národní obrany, zatímco veřejné mínění prošlo od ukrajinské invaze zásadní změnou.

Nedávný průzkum ukázal, že více než polovina respondentů – 56 % – podpořila prohloubení vazeb s NATO – výrazně nad průměrem 37 % v posledních letech.

Podpora skutečného přistoupení ke smlouvě zůstává menšinovým názorem, ale výrazně vzrostla. Dubnový průzkum Sotomo ukázal, že 33 % Švýcarů podpořilo připojení k alianci, což je více než dlouhodobý výhled 21 % v samostatné studii univerzity ETH v Curychu.

"Ruská invaze na Ukrajinu zjevně změnila mnoho názorů. Je považována za útok na naše západní demokratické hodnoty," řekl Michael Hermann ze Sotomo.

Thierry Burkart, vůdce pravicové Liberálně demokratické strany, která je součástí vládní koalice, popsal "seismický posun" v tom, jak lidé vnímají neutralitu.

Neutralita "musí být flexibilní," řekl agentuře Reuters.

"Před Ukrajinou si někteří lidé mysleli, že v Evropě už nikdy nebude další konvenční válka," řekl s tím, že někteří se zasazovali o rozpuštění armády. "Konflikt na Ukrajině ukazuje, že nemůžeme být samolibí."

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
2421

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2022