Zelenskij: V Donbasu je peklo

20. 5. 2022

čas čtení 27 minut
- Lidé v Petrohradě na koncertu punkové skupiny skandují  "Do prdele s válkou!"


-  Profesor Alexej Fenenko z Ústavu mezinárodních bezpečnostních studií vysvětlil v ruské televizi, že pro Rusko je válka na Ukrajině přípravou pro potenciální větší válku se Severoatlantickým společenstvím:




V Rusku dochází i nadále k "nepochopitelným" výbuchům:

- 87. den ukrajinského odporu. Exploze v sobotu ráno v Kyjevě, v Charkově a v Chersonu. Rusko začalo vydávat videa s ukrajinskými rukojmími na okupovaných územích, donucených omlouvat se a svědčit, že se podrobují "denacifikaci". Další důkaz útlaku:


- Ve čtvrtek se odvážila jedna studentka v Jekatěrinburgu ptát se mluvčí ruského ministerstva zahraničí, jak je možné, že Rusko nerespektuje územní celistvost a nezávislost Ukrajiny. Odpověď: Donedávna jsme byli jediný národ.

 




- Nejprudší boje pokračují ve východním Donbasu, v ruskojazyčné oblasti, kterou od roku 2014 částečně ovládají prokremelští separatisté.

"Pokusy o útok na Donbas pokračují. Zcela zničili Rubižnu, Vonokvachu, stejně jako Mariupol," uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nočním videoposelství v pátek pozdě večer a dodal, že se Rusové "pokoušejí o totéž se Severodoněckem a mnoha dalšími městy".

- V městě Severodoněcku zahynulo při ruském ostřelování 12 lidí a dalších 40 bylo zraněno.

Zelenskij popsal bombardování Severodoněcku jako "brutální a naprosto nesmyslné". Obyvatelé krčící se ve sklepích popisovali nekonečné utrpení hrůzy. Město je součástí poslední kapsy ukrajinského odporu v Lugansku, který spolu se sousedním Doněckem tvoří válečnou zónu Donbasu.

- Rusové vybombardovali nově zrestaurovaný palác kultury  v městě Lozova v charkovské oblasti. Podle předběžných informací bylo 7 lidí zraněno, včetně jedenáctileté dívky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij odsoudil páteční letecký útok na kulturní centrum v Charkovské oblasti a označil ho za "absolutní zlo, absolutní hloupost".

- Rusko v sobotu přeruší dodávky plynu do Finska 

Rusko v sobotu ráno zastaví dodávky plynu do sousedního Finska, uvedl finský státní velkoobchod Gasum ve svém prohlášení.

Společnost odmítla platit Gazprom Exportu v rublech, jak to Rusko požadovalo po evropských zemích.

Generální ředitel společnosti Gasum Mika Wiljanen označil tuto zprávu za "politováníhodnou" a snažil se zákazníky ujistit, že v nadcházejících měsících bude plynu dostatek.


- Velitel ruského tanku, který se na začátku týdne přiznal k zastřelení neozbrojeného ukrajinského civilisty, třetí den prvního procesu s válečnými zločinci, který je výsledkem ruské války na Ukrajině, prohlásil, že přijme jakýkoli trest od soudu.

Jednadvacetiletý Vadim Šysimarin řekl v soudní síni č. 201 kyjevského tribunálu, že v den smrti 62letého Oleksandra Šelipova "byl nervózní z toho, co se děje", a že "nechtěl zabíjet".

Šysimarin, stojící za skleněnou přepážkou, v šedomodré mikině s kapucí, s oholenou hlavou skloněnou, dodal: "Je mi to opravdu a upřímně líto. Nechtěl jsem, aby se to stalo, nechtěl jsem tam být, ale stalo se to. Chtěl bych se ještě jednou omluvit. A přijmu všechna trestní opatření."

V závěrečných řečech Šišimarinův advokát Viktor Ovsjannikov uvedl, že jeho klient není vinen úmyslnou vraždou a válečnými zločiny, a požádal soudce, aby ho zprostil viny.

Na závěr slyšení Ovsjannikov uvedl, že jeho klient zabil civilistu na rozkaz, a proto to nepovažuje za porušení pravidel války.

"Chybí zde úmysl," řekl. "Šlo o vykonání rozkazu ... nechtěl ho zabít, a to má určitý právní význam.

"Já bych trestal ty bastardy, kteří za okupace stříleli civilistům do týla v Buče," dodal Ovsjannikov. "To je něco úplně jiného než okolnosti, ve kterých se ocitl můj klient."
 


- Ve svém pátečním nočním projevu Volodymyr Zelenskij apeloval na spojence, aby Rusko muselo nést finanční odpovědnost za svou agresi, a vyzval ke "stíhání všech ruských válečných zločinců".

Řekl:

    V první řadě jde o osvobození. Musíme bojovat, dokud neočistíme naši zemi od okupantů a nezaručíme Ukrajině bezpečnost.

    Za druhé je to stíhání všech ruských válečných zločinců. U ukrajinských soudů, u mezinárodního tribunálu a prostě na bojišti, dokud válka pokračuje.

    Ale za třetí pracujeme na tom, aby Rusko tak či onak kompenzovalo vše, co na Ukrajině zničilo. Každý vypálený dům. Každou zničenou školu, zničenou nemocnici. Každý vyhozený do povětří kulturní dům a zařízení infrastruktury. Každý zničený podnik. Každý zavřený podnik, každou hřivnu, o kterou přišli lidé, podniky, obce i stát.


- Tisíce lidí se v Lotyšsku sešly na shromáždění, na kterém požadovaly odstranění památníku ze sovětské éry k druhé světové válce

    Památník se stal místem, kde se shromážďují mistní prokremelští stoupenci.

    "Takovéto památníky připomínající utlačovatelské režimy jsou formou znečištění. Ne pro životní prostředí, ale spíše pro hlavy a mysli," řekl  Girts Kalnins, který demonstraci zorganizoval.

    Protestující bylo možné vidět s transparenty s nápisy "Podpořte Ukrajince" a "Naše země, naše pravidla" a mávali lotyšskými a ukrajinskými vlajkami.

    Místní média informovala o přibližně 10 000 účastnících.

    "Pokud bychom se konečně zbavili posledních zbývajících sovětských památníků, Lotyšsko konečně ztratí tu nešťastnou 'postsovětskou'  charakteristiku" řekl na vystoupení jazzový kytarista Kaspars Zemitis.

    V crowdfundingové sbírce na odstranění 79 metrů vysokého pomníku, který byl postaven v roce 1985, se vybralo více než 250 000 eur.

    Městská rada dala předběžný souhlas k odstranění stavby.

    "V průběhu desetiletí se tento pomník změnil z válečného památníku v místo setkávání těch, kteří ospravedlňují ruské válečné zločiny na Ukrajině," řekl ekonom Martins Krusts.

    Tisíce etnických Rusů žijících v Lotyšsku, kteří tvoří 30 % obyvatelstva, se každoročně 9. května shromažďují u památníku, aby si připomněli vítězství nad nacistickým Německem v roce 1945.

- Rusko právě oznámilo, že převzalo kontrolu nad ocelárnou Azovstal.

- Jeden z bosenskosrbských nacionalistických vůdců prohlásil, že Bosna se nemůže připojit k sankcím EU proti Rusku, musí si zachovat  neutralitu.

    Bosensko-srbský nacionalistický vůdce Milorad Dodik v pátek předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi řekl, že Bosna si musí zachovat neutralitu a nepřipojit se k sankcím EU proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij ve svém nočním projevu  ve čtvrtek  zhodnotil  velmi vážně situaci v Donbasu. "Je tam peklo, a to není přehánění," řekl.

Pokračoval:

"Brutální a naprosto nesmyslné bombardování Severodoněcku... Dvanáct mrtvých a desítky zraněných za jediný den. Bombardování a ostřelování dalších měst, letecké a raketové údery ruské armády - to vše nejsou jen válečné akce během války.

Ruské údery na Černihivskou oblast, zejména strašlivý úder na Desnou, odklízení trosek pokračuje, mnoho mrtvých; neustálé údery na Oděskou oblast, na města střední Ukrajiny, Donbas je zcela zničen - to vše nemá a nemůže mít pro Rusko žádné vojenské vysvětlení.

Je to záměrná a zločinná snaha zabít co nejvíce Ukrajinců. Zničit co nejvíce domů, sociálních zařízení a podniků.

To je to, co bude kvalifikováno jako genocida ukrajinského lidu a za co budou okupanti rozhodně postaveni před soud."

- Dolní komora ruského parlamentu zveřejnila na svých internetových stránkách návrh na změnu zákona, která by umožnila Rusům starším 40 let a cizincům starším 30 let vstoupit do armády.
 
- Německo dodá prvních 15 tanků Gepard na Ukrajinu v červenci, potvrdil mluvčí ministerstva obrany


- Velvyslanectví USA v Moskvě uvedlo, že ho překvapil, ale neurazil návrh pojmenovat nedalekou křižovatku "Náměstí obránců Donbasu".

Začátkem tohoto týdne městské zastupitelstvo ruského hlavního města uvedlo, že jeho členové zvažují pojmenování křižovatky po vojácích bojujících proti údajnému "nacismu" v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny.  

V reakci na to americké velvyslanectví neupřímně naznačilo, že jde o uctění ukrajinských vojáků bojujících proti ruské agresi, píše agentura Reuters.

Velvyslanectví uvedlo:

Překvapeni, ale nikoli uraženi návrhem ruské vlády přejmenovat část centra Moskvy poblíž velvyslanectví USA na "Náměstí obránců Donbasu", pravděpodobně na počest ukrajinských vojáků statečně bránících svou vlast před agresí Kremlu.

Země by měla znát své hrdiny.

- Ruské jednotky ostřelovaly školu v Severodoněcku ve východoukrajinské Luhanské oblasti a podle ukrajinského představitele zabily tři dospělé.

Když dnes ráno došlo k útoku, ve škole se ukrývalo více než 200 lidí včetně dětí, uvedl šéf Luhanské oblastní státní správy Serhij Hajdaj.  V Luhansku bylo podle něj "částečně nebo zcela zničeno" asi 11 000 domů, z toho téměř 3 000 výškových budov.

Ve městě nadále funguje nemocnice, kde zůstává několik lékařů a další personál, informuje ukrajinský deník Hromadske s odvoláním na náčelníka Severodoněcké vojenské správy Oleksandra Stjuka.


- Vladimir Putin prohlásil, že počet kybernetických útoků na Rusko ze strany zahraničních "státních struktur" vzrostl a že Moskva bude muset posílit svou kybernetickou obranu snížením rizika používání zahraničního softwaru a hardwaru.


- Nejnovější operační zpráva generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil obsahuje tato tvrzení:

    Za posledních 24 hodin bylo na doněckém a luhanském směru odraženo čtrnáct nepřátelských útoků, zničeno osm tanků, čtrnáct jednotek bojových obrněných vozidel a šest jednotek nepřátelské techniky. Jednotky protivzdušné obrany sestřelily jeden dron Orlan-10.

Dále se uvádí, že "ruské nepřátelské námořní skupiny v Černém a Azovském moři nadále blokují civilní lodní dopravu".

Ukrajinská poslankyně Lesia Vasylenko poskytla rozhovor britské televizi Sky News a obvinila Rusko, že v Luhanské oblasti střílí "jen pro střílení". Obvinila ruské jednotky, že záměrně ztěžují odchod z oblastí konfliktu.  

    Rusové podle ní ostřelují města v Luhanské oblasti jen kvůli ostřelování a kvůli tomu, aby vyvolali strach, další bolest a tragédii mezi obyvatelstvem a přiměli lidi ke kapitulaci.

Řekla, že nevidí konec války, a dodala: "Osobně nevěřím v žádné mírové řešení."

    Nechápu, jak by to v této chvíli mohlo být možné, když jsou obě strany nesmírně rozhodnutí jít až do konce. A Rusové s propagandou, kterou slyšíme přicházet z Ruska, odhodlaní zabít každého Ukrajince.

Ale, jak řekla, záleží to na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi.

    On je ten, kdo tuto válku v roce 2014 rozpoutal. On je ten, kdo vydal rozkaz k eskalaci 24. února letošního roku. A on je ten, kdo může rozhodnout, aby se skutečně zasedlo k řádným jednáním a zjistilo se, co lze udělat pro ukončení této války.

Řekla:

"Jako národ jsme jednotní v tom, že bojujeme až do vítězství Ukrajiny. Až do chvíle, kdy poslední ruský voják opustí území Ukrajiny a bude zatlačen zpět za hranice a zpět do Ruska. Protože bojujeme za svou zemi a chceme žít jako svobodná a nezávislá země."


- Serhij Gajdaj, ukrajinský gubernátor v Luhansku, poskytl  informace o situaci v Severodoněcku. 
  
Rusové ostřelují Severodoněck velmi silně. Až 15 000 lidí zůstává v  krytech. Ve starých čtvrtích města byly zachovány studny, které zásobují lidi vodou. Všechny stožáry pro mobilní telefony jsou bez napětí. Zničeno nebo poškozeno je 70 % výškových budov, mnohé z nich je třeba zbourat a postavit nové.

Ruské ostřelování ve východoukrajinské Luhanské oblasti zabilo za posledních 24 hodin 13 civilistů.

Dvanáct jich bylo zabito ve městě Severodoněck, kde byl podle něj ruský útok neúspěšný. Město Severodoněck a město Lysyčansk se nacházejí v oblasti, kde ruské jednotky zahájily ofenzívu.

- List  New York Times vyšetřoval zvěrstva , kterých se dopouštěly ruské síly v Buče u Kyjeva. 

Americký list objevil nové videodůkazy, které ruské síly spojují s popravou osmi ukrajinských zajatců ze 4. března.


- Ruský senátor prohlásil, že důvodem pomalého postupu Ruska na Ukrajině je to, že jeho síly v podstatě bojují proti ruským spoluobčanům.

Ruská "speciální vojenská operace" probíhá s "poměrně velkými obtížemi", řekl Franc Klincevič v ruské státní televizi a dodal, že nechce nikoho urazit.

Zdůvodnil  pomalý postup tím, že "bojujeme proti jedné z nejsilnějších a nejlépe vycvičených armád. Bojujeme proti ruským vojákům a důstojníkům s naprosto stejnou mentalitou, jakou mají ti naši".

- Jakmile Rusko zajistí Mariupol, pravděpodobně přesune tamní síly do Donbasu, uvedlo britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zpravodajské informaci a dodalo, že vzhledem k tlaku, kterému jsou ruští velitelé vystaveni, tak však pravděpodobně učiní "bez odpovídající přípravy".

Houževnatý ukrajinský odpor v Mariupolu od začátku války znamená, že ruské síly v oblasti musí být znovu vybaveny a obnoveny, než budou moci být účinně přesunuty. To může být při důkladném provedení zdlouhavý proces.

Ruští velitelé jsou však pod tlakem, aby prokazatelně dosáhli operačních cílů. To znamená, že Rusko pravděpodobně rychle přerozdělí své síly bez odpovídající přípravy, což představuje riziko dalšího úbytku sil.

MO uvedlo, že se v posledních dnech vzdalo až 1 700 ukrajinských bojovníků v mariupolské ocelárně Azovstal, přičemž neznámý počet jich stále zůstává uvnitř.

-Opravdu stojí za to podívat se na tuto mimořádnou reportáž agentury AP  na základě kamerového záznamu.

Julija Pajevská je na Ukrajině známá pod jménem Taira a byla účastnicí ukrajinských her Invictus Games pro vojenské veterány, kde měla soutěžit v lukostřelbě a plavání. V roce 2021 jí byla svěřena kamera, aby natáčela pro dokumentární seriál společnosti Netflix o inspirativních osobnostech, který připravuje britský princ Harry.

Když však do země vtrhla ruská vojska, použila ji místo toho k natáčení scén zraněných civilistů a vojáků.

Dne 16. března, den poté, co předala datovou kartu kamery agentuře AP, byla Taira spolu se svým řidičem Serhiem zajata ruskými silami. Naposledy byla spatřena 21. března v ruském zpravodajství, kde četla prohlášení vyzývající k ukončení bojů.

- Vzhledem k tomu, že válka  nekončí,  Zelenskij uvedl, že "měsíční rozpočtový deficit na Ukrajině nyní činí 5 mld. dolarů" a "abychom vydrželi válku za svobodu, potřebujeme rychlou a dostatečnou finanční podporu.  A nejde jen o výdaje nebo dar od partnerů. Je to jejich příspěvek k vlastní bezpečnosti.  Protože obrana Ukrajiny znamená také jejich obranu před novými válkami a krizemi, které může Rusko vyvolat, pokud uspěje ve válce proti Ukrajině. Proto musíme všichni společně pracovat na tom, aby Rusko ve své agresi proti našemu státu neuspělo."

-  Od začátku svého vojenského tažení proti Ukrajině Vladimir Putin agresivně brojí proti prozápadním Rusům, jejichž chuť na evropskou kuchyni a klima podle něj znamená, že "jejich mentalita je tam, ne tady, u našich lidí".

Nadšení jeho vlastní dcery pro pobyty v západní Evropě se však přinejmenším vyrovná nadšení oligarchů, "šmejdů a zrádců", které odsoudil, naznačuje společné vyšetřování nezávislého ruského média iStories a německého časopisu Der Spiegel.

Podle letových záznamů, které obě publikace získaly, létala Putinova nejmladší dcera Katerina Tichonovová v letech 2017 až 2019 do Mnichova  "více než padesátkrát", přičemž cestovala charterovými lety s plnou státní podporou a doprovázena Putinovou vlastní prezidentskou bezpečnostní službou.

Mezi uniklými dokumenty týkajícími se série letů mezi Moskvou a Mnichovem na jaře 2020 jsou i pasy tehdy dvouleté holčičky - zřejmě dosud neznámé vnučky ruského prezidenta - a Igora Zelenského, bývalého ředitele mnichovského státního baletu. Podle zprávy je pravděpodobné, že Zelenskij je partnerem Tichonovové a otcem jejího dítěte.

Dvaapadesátiletý Igor Zelenskij, který není příbuzný ukrajinského prezidenta stejného příjmení, byl mezinárodně oceňovaným tanečníkem, než se v roce 2016 stal uměleckým ředitelem Bavorského státního baletu. Ze své funkce odstoupil 4. dubna s odvoláním na "soukromé rodinné důvody", když nereagoval na výzvy k odsouzení Putinovy agresivní války na Ukrajině.

Zelenskij stále působí v dozorčí radě ruské Nadace národního kulturního dědictví, která buduje kulturní centrum na Krymu a která má podle dostupných informací blízko k Putinovi.

Anonymní zdroj z bavorského státního baletu sdělil časopisu Der Spiegel, že Zelenskij je "s největší pravděpodobností partnerem Putinovy dcery".

- Americký Senát ve čtvrtek drtivou většinou schválil balík vojenské a ekonomické pomoci Ukrajině a jejím spojencům ve výši 40 miliard dolarů.


Hlasování v poměru 86:11 dalo balíku konečný souhlas Kongresu, a to tři týdny poté, co Joe Biden požádal o menší verzi ve výši 33 miliard dolarů, a poté, co jediný republikánský oponent schválení balíčku v Senátu o týden odložil. Opatření podpořili všichni hlasující demokraté a všichni republikáni kromě jedenácti - včetně mnoha stoupenců izolacionistického programu Donalda Trumpa ve sněmovně.

"Tleskám Kongresu za to, že vyslal světu jasný dvoustranický vzkaz, že lid Spojených států stojí po boku statečného ukrajinského lidu, který brání svou demokracii a svobodu," uvedl Biden v následném písemném prohlášení.

Konečné schválení přišlo ve chvíli, kdy ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že USA povolily dodat Ukrajině další zbraně a vybavení ze zásob Pentagonu v hodnotě 100 milionů dolarů. Tím se celkové výdaje USA zaslané Kyjevu od začátku invaze zvýšily na 3,9 miliardy dolarů, čímž byly vyčerpány částky, které Kongres  poskytl dosud, ale které budou nyní doplněny podle nejnovější legislativy.

- Americký prezident Joe Biden přivítal v Bílém domě finské a švédské představitele a slíbil jim plnou podporu jejich žádostí o členství v takzvaném "oživeném NATO" v důsledku invaze na Ukrajinu.

Finský prezident Sauli Niinistö a švédská premiérka Magdalena Anderssonová se ve svých projevech v Růžové zahradě zabývali jedinou významnou překážkou vstupu jejich zemí do aliance: námitkami tureckého vůdce Recepa Tayyipa Erdogana, který ve čtvrtek znovu potvrdil své odhodlání vetovat jejich členství.

    "Budeme pokračovat v naší politice rozhodným způsobem. Spojencům jsme řekli, že členství Finska a Švédska v NATO odmítneme," řekl Erdogan tureckým studentům ve videu, které nahrál na svůj oficiální účet na Twitteru. Přijetí nových členů NATO  musí schválit všech 30 členů aliance.

    Erdoğan obvinil Švédsko a Finsko z ukrývání a financování členů militantní organizace  Strana kurdských pracujících a syrských Kurdů YPG, které považuje za "teroristy".

    Niinistö se ve svém komentáři v Růžové zahradě k těmto obviněním přímo vyjádřil.

    "Finsko mělo s Tureckem vždy hrdé a dobré dvoustranné vztahy. Jako spojenci v NATO se zavážeme k zajištění bezpečnosti Turecka, stejně jako se Turecko zaváže k zajištění naší bezpečnosti," uvedl finský prezident. "Terorismus bereme vážně. Odsuzujeme terorismus ve všech jeho podobách a aktivně se podílíme na jeho potírání. Jsme otevřeni otevřené a konstruktivní diskusi o všech obavách, které Turecko může mít v souvislosti s naším členstvím. Tyto diskuse již proběhly a budou pokračovat i v následujících dnech."

    Zdůraznil přínos, který Finsko alianci poskytne.

    "Finské ozbrojené síly jsou jedny z nejsilnějších v Evropě," řekl Niinistö. "Důsledně také investujeme do rozvoje schopností. Ochota Finů bránit svou zemi patří k nejvyšším na celém světě."

    Anderssonová ve svém projevu uvedla, že švédská vláda "právě nyní vede dialog se všemi členskými zeměmi NATO, včetně Turecka, na různých úrovních, aby vyřešila veškeré aktuální problémy".

- Jake Sullivan, Bidenův poradce pro národní bezpečnost, vyjádřil před novináři na palubě Air Force One přesvědčení, že existuje způsob, jak uklidnit turecké obavy z nabídek Švédska a Finska na vstup do NATO.

"Věříme, že turecké obavy ohledně přistoupení Švédska a Finska, které vyjádřil Erdogan a další, mohou být řešeny a mohou být vyřešeny," řekl Sullivan.

Sullivan uvedl, že vedoucí představitelé Švédska a Finska dnes Bidenovi sdělili, že "budou hovořit přímo s prezidentem Erdoganem". Pokud jde o roli USA, řekl: "Jsme připraveni toto úsilí jakýmkoli způsobem podpořit."


- Na filmovém festivalu v Cannes měl ve čtvrtek premiéru dokumentární film Mariupolis 2, poskládaný ze záběrů  projektu, který na Ukrajině natáčel litevský filmař Mantas Kvedaravičius.
Kvedaravičius byl při konfliktu zabit, ale jeho snoubenka Hanna Bilobrova přinesla na speciální projekci v Palais des Festivals záběry, které režisér dosud natočil.


- Výhrůžka Ruska, že bude na Ukrajině používat lasery k sestřelování bezpilotních letounů, vyvolala všeobecnou skepsi, že by tyto nové zbraně a možná i zbraně s jaderným pohonem mohly být nasazeny na bojišti nebo že by mohly mít nějaký významný dopad na válku.

Jurij Borisov, místopředseda ruské vlády, sdělil ruské televizní stanici Pěrvij kanal, že nová zbraň s řízenou energií Zadira může zničit cíle až do vzdálenosti 5 km a při testu zlikvidovala dron za pět sekund.

Nejsou  však k dispozici žádné bezprostřední důkazy, které by toto tvrzení potvrzovaly, a  ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij toto tvrzení bagatelizoval a označil jej za "Wunderwaffe" - neexistující "zázračnou zbraň", která byla původně propagandistickým vynálezem nacistů.

"Čím jasněji bylo vidět, že [nacisté] nemají ve válce šanci, tím více propagandy bylo o zázračné zbrani," řekl Zelenskij. "Rusko se snaží najít svou Wunderwaffe. Údajně laserovou. To vše jasně ukazuje na naprostý neúspěch invaze."

Laserové systémy určené k sestřelování bezpilotních letounů postupně vyvíjejí světové armády - většina z nich je však ve fázi testů nebo prototypů a jejich vojenská využitelnost v konfliktu není vyzkoušena.

Minulý měsíc izraelský premiér Naftali Bennett uvedl, že armáda země úspěšně otestovala laserový záchytný systém nazvaný Železný paprsek. "Může to znít jako sci-fi, ale je to realita," uvedl na Twitteru.

Doprovodné video ukázalo, jak se lasery zaměřují a sestřelují rakety, minomety a velký dron s podobností s tureckým TB2, který použila Ukrajina při obraně proti ruské invazi.

- Podle ukrajinského velvyslance   ve Velké Británii Vadyma Prystajka se domů vrátil již více než milion ukrajinských uprchlíků.

 Prystajko řekl: "Vidíme, že Ukrajinci jsou frustrovaní z rostoucího nepohodlí, z rostoucího boje s různými systémy v Evropské unii, chybí jim jejich blízcí, chybí jim domovy, chybí jim práce.

Dodal, že starostové Kyjeva a Charkova museli lidem říci, aby se do měst nevraceli, protože je to stále nebezpečné.

"Jednou z věcí, kterou bych rád řešil, je, jak je ještě můžeme zadržet tady někde v Evropě, v Evropské unii, někdy i za oceánem v Kanadě a ve Spojených státech."

Prystajko také zdůraznil potřebu postavit před soud vysoké ruské představitele za válečné zločiny spáchané na Ukrajině.

- Skupina G7 se dohodla na 18,4 miliardách dolarů na pomoc Ukrajině "a je připravena udělat víc"


Finanční představitelé skupiny G7 se dohodli na 18,4 miliardy dolarů  na pomoc Ukrajině a uvedli, že jsou připraveni stát při Kyjevě a "udělat více, pokud to bude potřeba".

Jednání vedou ministři financí a guvernéři centrálních bank USA, Japonska, Kanady, Británie, Německa, Francie a Itálie, protože Ukrajině dochází hotovost.
 

-1
Vytisknout
4046

Diskuse

Obsah vydání | 24. 5. 2022