Letošní Nobelova cena míru byla udělena aktivistům za lidská práva v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině
7. 10. 2022
Ales Bialiatski – awarded the 2022 #NobelPeacePrize – was one of the initiators of the democracy movement that emerged in Belarus in the mid-1980s. He has devoted his life to promoting democracy and peaceful development in his home country.#NobelPrize pic.twitter.com/p1KHHFkSse
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 7, 2022
Congratulations to imprisoned Human Rights Defender Ales Bialiatski in #Belarus and HRDs at Memorial in #Russia and @ccl_ua in #Ukraine for winning the #NobelPeacePrize2022. It's time for the Belorussian authorities to release Bialiatski. pic.twitter.com/SiCM0dkAAF
— Mary Lawlor UN Special Rapporteur HRDs (@MaryLawlorhrds) October 7, 2022
"Laureáti ceny míru reprezentují občanskou společnost ve svých domovských zemích," uvedla Berit Reiss-Andersenová, předsedkyně norského Nobelova výboru. "Již mnoho let prosazují právo kritizovat moc a chránit základní práva občanů."
Vyzvala Bělorusko, aby propustilo Bjaljackého z vězení, aby se tento aktivista mohl zúčastnit slavnostního předávání cen, které se uskuteční 10. prosince na radnici v Oslu, kdy každý z oceněných ze tří sousedních zemí obdrží 10 milionů švédských korun.
Rozhodnutí výboru bude všeobecně vnímáno jako silná výtka Vladimiru Putinovi, který se v pátek dožil 70 let, ale Reiss-Andersen řekla, že ocenění nemá být adresováno ruskému prezidentovi, silnému spojenci autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
"Tato cena není adresována prezidentu Putinovi, ani k jeho narozeninám, ani v jiném smyslu - kromě toho, že jeho vláda, stejně jako vláda v Bělorusku, představuje autoritářskou vládu, která potlačuje aktivisty za lidská práva," řekla.
Výbor uvedl, že vybral tři laureáty, aby ocenil zastánce "lidských práv, demokracie a mírového soužití" v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině.
Bjaljackij, šéf běloruské skupiny na ochranu práv Viasna, byl zadržen loni v červenci v rámci rozsáhlého zásahu Lukašenka proti opozici po obrovských protivládních demonstracích.
Po Němci Carlu von Ossietzkym v roce 1935, Aun Schan Su Ťij z Myanmaru v roce 1991 a Číňanovi Liou Siao-poovi v roce 2010 je Bjaljackij čtvrtou osobou, která obdržela Nobelovu cenu za mír v době, kdy byla ve vězení nebo ve vazbě.
Sviatlana Cichanouská, exilová vůdkyně běloruské opozice v zahraničí, Bjaljackému poblahopřála a uvedla, že ocenění je "důležitým uznáním pro všechny Bělorusy bojující za svobodu a demokracii". "Všichni političtí vězni musí být neprodleně propuštěni," napsala na Twitteru.
Zprávu přivítali také na Ukrajině, kde Centrum pro občanské svobody v prohlášení uvedlo, že "děkuje mezinárodnímu společenství za podporu" a že cena je pro nás "velmi důležitá".
Centrum pro občanské svobody bylo založeno v roce 2007 a během sedm měsíců trvajícího konfliktu na Ukrajině odvedlo rozsáhlou práci při dokumentování ruských válečných zločinů.
Třetího laureáta, skupinu Russia Memorial, Kreml loni zrušil, což bylo všeobecně považováno za přelomový moment v Putinově potlačování nezávislého myšlení. Memorial byl založen koncem 80. let 20. století s cílem dokumentovat politické represe prováděné za Sovětského svazu a budovat databázi obětí velkého teroru a táborů gulagu. V době své likvidace byl Memorial nejstarší skupinou pro lidská práva v zemi.
Zpráva o udělení Nobelovy ceny za mír přišla v době, kdy soud v Moskvě projednával zabavení majetku skupiny Memorial.
Reiss-Andersenová uvedla, že všichni tři laureáti vynaložili "mimořádné úsilí při dokumentování válečných zločinů, porušování lidských práv a zneužívání moci".
Páteční rozhodnutí rychle ocenili aktivisté za lidská práva v regionu.
Tanya Lokshina, zástupkyně ředitele organizace Human Rights Watch pro Evropu a Střední Asii, označila toto rozhodnutí za "velké gesto solidarity se skupinami bojujícími za práva obléhanými autokraty".
"Udělení Nobelovy ceny vězněnému běloruskému obránci práv Alesi Bjaljackému, Centru pro občanské svobody, jehož tým stojí v čele dokumentace válečných zločinů na Ukrajině, a ruskému gigantu Memorial je velkým gestem solidarity s právnickými skupinami obléhanými autokraty," uvedla na Twitteru.
"V den Putinových 70. narozenin je Nobelova cena za mír udělena ruské skupině pro lidská práva, kterou zakázall, ukrajinské skupině pro lidská práva, která dokumentuje jeho válečné zločiny, a běloruskému aktivistovi za lidská práva, kterého Putinův spojenec Lukašenko uvěznil," napsal na Twitteru Kenneth Roth, bývalý výkonný ředitel organizace Human Rights Watch.
Na otázku, zda udělení ceny "nezvýší riziko potlačování a represí" skupin, jako je Memorial, a nepoškodí aktivisty, Reiss-Andersen odpověděl: "Je to dilema, kterému Nobelův výbor často čelí a které vždy velmi vážně zvažujeme a bereme v úvahu. Ale máme také za to, že jednotlivci, kteří stojí za těmito organizacemi, se rozhodli riskovat a zaplatit vysokou cenu a projevit odvahu bojovat za to, v co věří.
Diskuse