Finská premiérka Sanna Marinová: Evropa bez USA "není dost silná"

5. 12. 2022

čas čtení 4 minuty
Marinová ve svém projevu v Sydney řekla, že Evropa potřebuje vybudovat své vlastní obranné kapacity a Finsko se připravuje na kybernetické útoky z Ruska, informuje Helen Sullivanová.

Finská premiérka Sanna Marinová vyzvala Evropu kvůli válce na Ukrajině k vybudování vlastních obranných kapacit s tím, že bez pomoci USA není dostatečně odolná.

"Měli bychom se ujistit, že budeme silnější," řekl Marinová v pátek v Sydney. "A budu k vám brutálně upřímná, Evropa není dost silná. Bez Spojených států bychom měli potíže."

Její poznámky byly reakcí na otázku o odpovědnosti Číny "udržet Rusko na uzdě". Marinová řekla, že zatímco Čína může hrát roli, "neměli bychom spoléhat pouze na ni".

Marinová trvala na tom, že Ukrajině musí být poskytnuto "cokoli je třeba", aby vyhrála válku, a dodala, že Spojené státy byly klíčové při zásobování Kyjiva zbraněmi, financemi a humanitární pomocí nezbytnou k zastavení postupu Ruska.

"Musíme se ujistit, že také budujeme tyto schopnosti, pokud jde o evropskou obranu, evropský obranný průmysl, a musíme se ujistit, že si dokážeme poradit v různých situacích," řekla.

Marinová řekla, že když Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, priorita většiny Finů se "přes noc" změnila na bezpečnost.

Dokud Rusko nenapadlo Ukrajinu, prioritami Finska bylo mít fungující bilaterální vztahy s Ruskem a být blízkými partnery s členy NATO, ale nebýt členem, řekla. "To byl nejlepší způsob, jak zabezpečit náš národ."

Finsko a Švédsko požádaly o připojení k alianci v květnu, ale čekají na Turecko a Maďarsko, aby ratifikovaly žádosti, které schválilo dalších 28 zemí ve skupině. V červnu Putin varoval, že pokud NATO instaluje vojenskou infrastrukturu ve Finsku a Švédsku, Moskva "bude nucena reagovat symetricky a vyvolat stejné hrozby pro ta území, kde se hrozby objevily pro nás".

Na otázku, jaký je nejpravděpodobnější scénář z hlediska hrozeb, které Rusko představuje pro Finsko, s nímž sdílí 1 300 km dlouhou hranici, Marinová odpověděla: "Máme rozsáhlé vojenské síly, takže neočekáváme, že se do toho pustí. Nevidím žádnou vojenskou akci poblíž finských hranic."

"Ale samozřejmě jsme připraveni na různé druhy hybridních útoků, které bychom mohli vidět."

"Připravujeme se na různé druhy kybernetických útoků... připravujeme se na různé druhy hybridních útoků, na dezinformace."

Mezi únorem a koncem října se počet kybernetických útoků na "kritické cíle" ve Finsku zvýšil o třetinu, podle nedávného článku finské televizní stanice YLE citujícího Aapo Cederberga, generálního ředitele Cyberwatch Finland.

V srpnu se ruští hackeři přihlásili k odpovědnosti za útok na finskou parlamentní webovou stránku, stejně jako další finskou státní webovou stránku, a napsali na Telegram, že se "rozhodli k ‚přátelské‘ návštěvě sousedního Finska, jehož úřady jsou tak dychtivé po připojení k NATO," uvedl YLE.

V září Antti Pelttari, ředitel finské bezpečnostní a zpravodajské služby Supo, varoval: "Považujeme za vysoce pravděpodobné, že se Rusko přes zimu obrátí ke kybernetickému prostředí."

V samotném říjnu došlo k útokům typu denial-of-service v počtu jinak obvyklém za tři měsíce, uvedl finský dopravní a komunikační úřad Trafficom.

Hlavní finské politické strany, znepokojené vyhlídkou na další hybridní útoky včetně ozbrojené masové migrace, podpořily návrh na vybudování plotu podél části hranice země s Ruskem.

Země je také znepokojena rozsáhlými nelegálními přechody, když ruští muži prchají před mobilizací. Podle ministra zahraničí Pekky Haavista vstoupilo do Finska od začátku války asi 40 000 Rusů.

Finsko nedávno pozastavilo turistická víza pro ruské občany. V pátek Marinová řekla: "Stalo se morálně nepřijatelným dovolit ruské střední a vyšší třídě, aby si i nadále užívala dovolené v Evropě, zatímco jejich armáda zabíjí, mučí a terorizuje Ukrajince."

Finsko, které má 5,5 milionu obyvatel, má stále povinnou vojenskou službu pro muže a armádu 280 000 vojáků, přičemž 870 000 je vycvičeno jako záložníci. Na obranu vydává 2 % HDP, což je vyšší podíl než většina členů NATO. Země vedla ve 40. letech dvě války proti Rusku, ve kterých zemřelo 100 000 Finů.

"Náš příběh po válkách, kdy jsme získali nezávislost, je úspěšný," řekla. "Musíme se ujistit, že Ukrajinci mají naději, že budou mít tuto budoucnost."

Zdroj v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
5940

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2022