Čína půjčuje miliardy chudým zemím. Je to pro ně zátěž... nebo požehnání?

9. 12. 2022

Vezměte jejich "Iniciativu Pás a stezka", známou také jako Nová hedvábná stezka. Čína v posledním desetiletí utratila téměř bilion dolarů na výstavbu dálnic, železnic, přístavů a elektráren z východní Asie do Evropy ve snaze podpořit globální obchod.

Rozvojoví experti, kteří takové programy monitorují, však již dlouho říkají, že to má háček – že Čína zatěžuje tyto země neudržitelným dluhem, když žádá o splacení, a že za sebou nechává porušování lidských práv.

Možná se kritici mýlí?

Nyní se nový velký průzkum zabývá tím, jak se země dívají na svou účast v čínských rozvojových projektech. Zjištění zpochybňuje kritiky, kteří říkají, že cílové země mají celkově negativní zkušenost. A samozřejmě... je to trochu kontroverzní.

AidData, výzkumná laboratoř na William & Mary University, provedla průzkum mezi 7 000 lídry ve veřejném, soukromém a občanském sektoru ve více než 140 zemích. Požádala účastníky, aby zaznamenali pokrok v plnění různých cílů, jako je ekonomická stabilita, bezpečnost, veřejné služby a zaměstnanost.

Samantha Custerová, hlavní autorka zprávy, řekla NPR, že lídři s Čínou jako rozvojovým partnerem se celkově cítili optimističtěji než země, které s Čínou nespolupracovaly. Tito příjemci pomoci z Číny spíše souhlasili s tím, že jejich země pokročila v oblasti vládní odpovědnosti, fyzického zabezpečení a sociálního začlenění.

"Lídři často říkají, že se jim líbí, že Čína velmi rychle poskytuje financování a pomoc," vysvětluje Custerová. "Pro nově zvolené lídry, kteří potřebují rychle splnit sliby, je Čína preferovaným partnerem [ve srovnání se západními], protože tam není tolik byrokracie."

Je ale průzkum pravdivý?

Jiní v sektoru jsou však skeptičtí ke schopnosti účastníků být upřímní.

John Calabrese, ředitel projektu Middle East-Asia Project v Middle East Institute, si klade otázku, zda brát odpovědi lídrů za bernou minci nemůže poskytnout zavádějící obrázek.

"Myslím, že alespoň někteří představitelé Středního východu a severní Afriky by si nepřáli dávat najevo žádné problémy nebo nespokojenost s Čínou, aby to neohrozilo jejich vztah," říká.

Custerová tvrdí, že účastníkům byla poskytnuta různá úroveň anonymity, ale nemůže vyloučit možnost, že se někteří mohli cítit zastrašeni.

Věří však, že pro zprávy o optimismu mohou existovat i jiné teorie. Možná, že tyto země mohou mít nižší očekávání ohledně vnitřní reformy nebo mohou zjistit, že projekty fungují dobře "navzdory, spíše než díky, příspěvkům Číny".

Calabrese dodal, že určité rysy čínského modelu mohou oslovit vedení některých zemí, jako například nevměšování se do vnitřních záležitostí jiné země. Zpráva z roku 2022 Arab Barometer – nestranná výzkumná síť – odhalila, že Čína zůstává v regionu MENA populárnější než Spojené státy.

Další možnost vznesená kritiky: Možná je ještě příliš brzy na to, aby země vyvodily smysluplné závěry o dopadu značného přílivu čínské pomoci. Podle AidData Čína nedávno vyplatila miliardy na mimořádné půjčky. Asi 60 % odešlo do již zadlužených zemí s nízkými příjmy.

"Víme, že Čína je ohledně podmínek své pomoci velmi neprůhledná," říká Custerová. "Do smluv o půjčce zahrnou výslovné klauzule o mlčenlivosti, které zakazují věřiteli sdělit, kolik bylo půjčeno a za jakých podmínek."

V roce 2019 Čína v Africe financovala jeden z pěti infrastrukturních projektů v hodnotě více než 50 milionů dolarů. To je o něco méně než částka financovaná africkými vládami. Joseph Asunka, generální ředitel panafrické výzkumné instituce Afrobarometer, říká, že pokud jde o široká rozvojová partnerství, USA (které historicky rezervují čtvrtinu své zahraniční pomoci pro Afriku) daly v roce 2021 Africe 7,65 miliardy dolarů a Čína "s nimi dorovnala krok", pokud jde o pozitivní vnímání napříč kontinentem.

"Většina lidí vyjadřuje znepokojení nad množstvím peněz, které si jejich vláda půjčuje od Číny," pokračuje Asunka, "ale polehčujícím faktorem je, když vidí realizované infrastrukturní projekty – například dálnici poblíž jejich města – a levné a dostupné čínské zboží jako mobilní telefony."

Asunka však zdůrazňuje, že se to změní, když se objeví téma čínských negativních praktik zaměstnávání. "Čím více je pácháno násilí," říká Asunka, "tím více se obraz Číny začíná zhoršovat".

V dubnu soud ve Rwandě odsoudil čínského občana k 20 letům vězení za to, že přivázal dva své místní zaměstnance ke stromu a bičoval je. Organizace Business & Human Rights Resource Center zaznamenala v letech 2013 až 2020 181 obvinění z porušování lidských práv spojených s čínským obchodním chováním v Africe. Asunka říká, že většina afrických zúčastněných stran je pro podmínky, které by vedly k růstu demokracie a zodpovědného vládnutí, což jsou podmínky, které se obvykle s čínskou pomocí nepojí.

Nakonec, říká Custerová z AidData, Čína je stále finančníkem první instance, pokud jde o velké infrastrukturní projekty, ale s pomocí dalších partnerů se mohou země s nízkými zdroji snažit být odolnější při vyjednávání podmínek.

"Západní demokracie mají hrát roli při řešení a omezování některých negativních vedlejších produktů čínských projektů zlepšováním vnitřních systémů, aby se snížila korupce. Tím neříkám, že by si země neměly půjčovat od Číny, jde o to, dělat to zodpovědně."

Zdroj v angličtině: ZDE