Vědci varují před bezprecedentními vlnami veder. V roce 2023 se má totiž vrátit El Niño

17. 1. 2023

čas čtení 6 minut
Vědci tvrdí, že jev spojený s rostoucí klimatickou krizí pravděpodobně vytlačí globální teploty do absolutních rekordů

Návrat klimatického jevu El Niño na konci tohoto roku způsobí "nevídaný" nárůst globálních teplot a nebývalé vlny veder


Podle prvních předpovědí se El Niño vrátí ještě v roce 2023, což zhorší extrémní počasí na celém světě a "velmi pravděpodobně" způsobí, že oteplení světa překročí 1,5 °C. Nejteplejší rok v historii, rok 2016, byl způsoben silným jevem El Niño.

Je to součástí přirozené oscilace řízené teplotami a větry oceánů v Tichém oceánu, která přechází mezi El Niño, jeho chladnějším protějškem La Niña a neutrálními podmínkami.

V posledních třech letech došlo k neobvyklé sérii po sobě jdoucích jevů La Niña. Již nyní se předpokládá, že rok 2023 bude teplejší než rok 2022, který je podle globálních datových souborů pátým nebo šestým nejteplejším rokem v historii.

El Niño se však vyskytuje během zimy na severní polokouli a jeho zahřívání trvá měsíce, než se projeví, což znamená, že v roce 2024 je mnohem pravděpodobnější, že vytvoří nový globální teplotní rekord.

Skleníkové plyny vypouštěné lidskou činností dosud zvýšily průměrnou globální teplotu přibližně o 1,2C. To již vedlo ke katastrofálním dopadům po celém světě, od spalujících veder v USA a Evropě až po ničivé záplavy v Pákistánu a Nigérii, které poškodily miliony lidí.

"Je velmi pravděpodobné, že příští velké El Niño by nás mohlo přivést k oteplení o více než 1,5 °C," řekl profesor Adam Scaife, vedoucí oddělení dlouhodobých předpovědí britského meteorologického úřadu. "Pravděpodobnost, že v příštím pětiletém období bude první rok na úrovni 1,5 °C, je nyní přibližně 50:50."

"Víme, že pod vlivem klimatických změn budou dopady jevů El Niño sílit, a to je třeba připočítat k účinkům samotné změny klimatu, které neustále rostou," dodal. "Když dáte tyto dvě věci dohromady, je pravděpodobné, že během příštího El Niña budeme svědky bezprecedentních vln veder."

Kolísavé dopady cyklu El Niño-La Niña se mohou projevit v mnoha oblastech světa, řekl Scaife. "Věda nám nyní už umí říci, kdy tyto věci přijdou dlouhé měsíce dopředu. Takže toho opravdu musíme využít a být více připraveni, od připravenosti záchranných služeb až po to, jaké plodiny pěstovat."

Profesor James Hansen z Kolumbijské univerzity v New Yorku a jeho kolegové nedávno prohlásili: "Domníváme se, že rok 2024 bude pravděpodobně nejteplejším rokem v historii. Je nepravděpodobné, že by současná La Niña pokračovala čtvrtý rok. I malý projev El Niño by měl stačit na rekordní globální teplotu." Klesající znečištění ovzduší v Číně, které blokuje sluneční záření, podle něj rovněž zvyšuje ohřev.


Profesor Bill McGuire z University College London ve Velké Británii uvedl:  "Až [El Niño] dorazí, extrémní počasí, které řádilo na naší planetě v letech 2021 a 2022, bude ve srovnání s tím, co příjde, chabé." Prof. Tim Palmer z Oxfordské univerzity uvedl: "Korelace mezi extrémním počasím a globální průměrnou teplotou není tak silná, [ale] termodynamické účinky klimatických změn způsobí, že anomálie, které dostaneme v roce El Niño, budou právě o to extrémnější."

Výsledky klimatického modelování, které počátkem ledna zveřejnil australský meteorologický úřad, naznačily, že by se země mohla přehoupnout od tří let nadprůměrných srážek k jednomu z nejteplejších a nejsušších období El Niño v historii, což by zvýšilo riziko silných vln veder, sucha a požárů. V prosinci americký Národní úřad pro oceán a atmosféru ohodnotil pravděpodobnost vzniku El Niña do srpna až října na 66 %.

Rozsah pravděpodobného El Niña byl zatím nejasný. Profesor Andy Turner z univerzity v Readingu uvedl:  "Mnoho sezónních předpovědních modelů naznačuje příchod mírného El Niña od léta 2023." Podle vědců bude situace mnohem jasnější do června.

Fenomén El Niño-La Niña je největší příčinou meziročních rozdílů v počasí v mnoha regionech. V letech La Niña jsou pacifické pasáty od východu na západ silnější, což tlačí teplé povrchové vody na západ a přitahuje hlubší a chladnější vodu na východě. K jevu El Niño dochází, když pasáty zeslábnou, což umožní teplým vodám šířit se zpět na východ, dusit chladnější vody a vést k nárůstu globálních teplot.

Země sousedící se západním Pacifikem, včetně Indonésie a Austrálie, zažívají teplejší a sušší podmínky. "Obvykle se objevuje mnoho sucha a požárů," řekl Scaife, ačkoli Čína může po velkém El Niños trpět povodněmi v povodí Jang-c'-ťiang.

Monzuny v Indii a deště v jižní Africe mohou být také potlačeny. V jiných oblastech, jako je východní Afrika a jih USA, které v nedávné době postihla sucha, může pršet více a může dojít k záplavám. V Jižní Americe jsou jižní oblasti vlhčí, ale Amazonie, která se již blíží nebezpečnému bodu zvratu, je sušší.

"Účinky El Niña by se mohly projevit také až ve středních zeměpisných šířkách severní polokoule, přičemž od léta je pravděpodobné, že ve Španělsku budou vlhčí podmínky a na východním pobřeží USA budou v následující zimě a na jaře sušší podmínky," uvedl Turner.

Palmer uvedl, že největší nezodpovězenou otázkou je, zda klimatické změny upřednostňují více jevů El Niño nebo La Niña: "To je zásadně důležité pro země, které se chtějí dlouhodobě přizpůsobit, a bude to vyžadovat mnohem vyšší rozlišení klimatických modelů. Toho lze dosáhnout pouze s většími počítači."

Palmer a jeho kolegové vyzvali k vytvoření mezinárodního centra pro modelování klimatu v hodnotě jedné miliardy dolarů, podobně jako je tomu u Velkého hadronového urychlovače, který umožňuje mezinárodním částicovým fyzikům společně dělat to, co nedokáže žádný stát sám.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
9438

Diskuse

Obsah vydání | 19. 1. 2023