Představitel NATO se omluvil za návrh, že by se Ukrajina mohla vzdát území za členství v NATO

17. 8. 2023

čas čtení 4 minuty
 

Šéf štábu generálního tajemníka NATO se vyjádřil, že jeho prohlášení bylo "chybou" a součástí širší diskuse - ale tu myšlenku zcela nevylučuje


Vysoce postavený představitel NATO se omluvil a objasnil své výroky den poté, co veřejně prohlásil, že by se Ukrajina mohla vzdát území ve prospěch Ruska výměnou za členství v NATO a ukončení války.

Stian Jenssen, náčelník štábu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, řekl norským novinám, že se neměl vyjadřovat tak zjednodušeně poté, co jeho původní komentáře vyvolaly rozzlobenou reakci Kyjeva.

 

Na úterní panelové akci v Norsku Jenssen uvedl, že jakákoli dosažená mírová dohoda by sice musela být pro Ukrajinu přijatelná, ale členové aliance diskutují o tom, jak by bylo možné osmnáctiměsíční válku ukončit.

"Myslím, že řešením by mohlo být, že se Ukrajina vzdá území a na oplátku získá členství v NATO," řekl Jenssen svému publiku a poznamenal, že diskuse o poválečném statusu Ukrajiny v diplomatických kruzích pokračují.

O den později poskytl rozhovor stejným novinám VG, které informovaly o jeho původních výrocích. "Mé vyjádření k tomuto tématu bylo součástí širší diskuse o možných budoucích scénářích na Ukrajině a neměl jsem to říkat tímto způsobem. Byla to chyba," řekl.

Jenssen však neodvolal myšlenku, že by nakonec mohla být na stole dohoda o členství Ukrajiny v NATO. Pokud by došlo k vážným mírovým jednáním, pak vojenská situace v té době, včetně toho, kdo kontroluje jaké území, "bude mít nutně rozhodující vliv", řekl náčelník generálního štábu.

"Právě z tohoto důvodu je rozhodující, abychom Ukrajince podpořili tím, co potřebují," pokračoval představitel, který se snažil zdůraznit, že členové NATO zůstávají za Ukrajinou.

Ukrajina důsledně požaduje obnovení mezinárodně uznaných hranic z doby před rokem 2014 a je zapojena do protiofenzívy ve snaze získat zpět velké části svého území, kterého se zmocnilo Rusko.

Jenssen ve svých úvodních výrocích opatrně zdůraznil, že pouze ventiluje myšlenku a že "musí být na Ukrajině, aby se rozhodla, kdy a za jakých podmínek chce jednat", což odráží postoj NATO, že žádné mírové urovnání s Ukrajinou by nemělo být dohodnuto bez Ukrajiny.

To však Kyjevu nestačilo, protože byl nespokojen s tím, že Jenssen, významná osobnost a blízký spojenec Stoltenberga, o tomto návrhu vůbec veřejně hovoří.

Kyjev prohlásil, že jakákoli dohoda o výměně půdy za NATO by byla odměnou za ruskou agresi. Mychajlo Podoljak, vysoký poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedl:  "Výměna území za deštník NATO? To je směšné. Znamená to vědomě zvolit porážku demokracie, podporovat globálního zločince, zachovat ruský režim, zničit mezinárodní právo a přenést válku na další generace."

Podoljak prohlásil, že pokud Rusko ve válce neutrpí těžké ztráty, bude pro Západ i nadále představovat dlouhodobý problém. "Pokud Putin neutrpí drtivou porážku, politický režim v Rusku se nezmění a váleční zločinci nebudou potrestáni, válka se určitě vrátí s chutí Ruska do dalších bojů."

Pozice Ukrajiny je testována pomalým postupem její protiofenzívy, která začala v červnu. Přestože Kyjev obdržel darem západní tanky a rakety dlouhého doletu a dělostřelectvo, jeho síly zatím dosáhly jen omezených územních zisků proti silně bráněným ruským pozicím.

NATO vydalo v úterý večer upřesňující prohlášení, jehož cílem bylo zchladit jensenskou hádku. "Budeme pokračovat v podpoře Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné, a jsme odhodláni dosáhnout spravedlivého a trvalého míru. Postoj Aliance je jasný a nezměnil se," uvedl její mluvčí.

Diskuse o tom, jak by bylo možné dosáhnout míru, pravděpodobně neutichnou, zejména vzhledem k relativní patové situaci na bojišti. "Neříkám, že to tak musí být. Ale mohlo by to být možné řešení," řekl v úterý Jenssen.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2712

Diskuse

Obsah vydání | 18. 8. 2023