Zdá se, že se extremističtí izraelští představitelé nemohou dočkat války s Hizballáhem

Izrael zabitím vůdce Hizballáhu riskuje regionální konflikt a ohrožuje diplomacii

11. 1. 2024

Agentura Reuters v pondělí oznámila, že při izraelském útoku na jižní Libanon byl zabit vysoký velitel elitních jednotek Hizballáhu Wissam al-Tawil.

Hizballáh mezitím vydal prohlášení, že vypálil 62 raket na izraelskou leteckou pozorovací základnu na hoře Meron v severním Izraeli. Podle prohlášení raketový útok zasáhl zamýšlený cíl - coby předběžnou reakcí na atentát na Al-Arúrího - což naznačuje, že účty s Izraelem ještě nebyly vyrovnány.

Izraelská strana mezitím potvrdila, že na základnu bylo odpáleno 40 raket, aniž by blíže upřesnila, zda rakety zasáhly cíl. Podle izraelského deníku Haaretz Izraelci nyní uvádějí, že operace způsobila těžké škody na jejich vojenském zařízení.

Izraelská armáda mezitím oznámila, že v reakci na operaci šíitského hnutí provedla rozsáhlou akci proti cílům Hizballáhu v jižním Libanonu.  

K tomuto vývoji došlo poté, co hlava Hizballáhu Hasan Nasralláh v pátek přislíbila odvetu za atentát na Al-Arúrího, který byl první izraelskou vojenskou operací zaměřenou na libanonské hlavní město od války s Hizballáhem v roce 2006.

"Operace Hizballáhu je více než eskalace a méně než požár," vysvětluje libanonský armádní generál ve výslužbě Elias Hanna. "Izrael se spoléhá na Ameriku, pokud jde o munici a palebnou sílu," dodal a zdůraznil, že Hizballáh je desetkrát silnější než Hamás. "V případě plnohodnotné války s Hizballáhem by se proto Izrael musel ještě více spoléhat na USA, které jsou proti takové válce," uvedl Hanna.

Poslední kolo eskalace na libanonsko-izraelské frontě nicméně vyvolalo obavy z plnohodnotného konfliktu. Šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell v projevu k novinářům v Bejrútu varoval před rizikem, že se Libanon zaplete do rozsáhlého konfliktu.

Borrellova agenda v Bejrútu zahrnovala také jednání s šéfem parlamentního bloku Hizballáhu Mohammadem Raadem. Jednalo se o první setkání vysokého západního představitele s představitelem šíitského hnutí od vypuknutí násilností na libanonsko-izraelské frontě 8. října.

Došlo k němu v době, kdy Bidenova vláda zintenzivňuje své úsilí o dosažení dohody o vymezení území mezi Libanonem a Izraelem. Snaha Washingtonu o zahájení rozhovorů o možné dohodě pramení z jeho obav z vypuknutí regulérní války na libanonsko-izraelské frontě.

V čele těchto snah stojí zvláštní poradce prezidenta Joe Bidena pro energetiku a infrastrukturu Amos Hochstein. Hochstein, který úspěšně zprostředkoval dohodu o námořní hranici uzavřenou mezi Libanonem a Izraelem v roce 2022, nedávno navštívil Izrael, aby jednal o situaci na libanonsko-izraelské frontě a možné dohodě o pozemní hranici.

Nasralláh nevyloučil připravenost své strany zapojit se do jednání o takové dohodě, zdůraznil však, že k tomu nemůže dojít před dosažením trvalého příměří v Gaze.

Zdá se, že vůdce Hizballáhu rovněž stanovil podmínky pro případnou dohodu. Zahrnovaly nejen stažení Izraele z území, které Libanon označuje za okupované, z vesnic Šebá a Ghadžár, ale také ukončení veškerého izraelského porušování libanonské svrchovanosti.

Nasralláhova prohlášení jsou ozvěnou toho, co představitelé Hizballáhu říkají v soukromí, že hnutí není v zásadě proti myšlence rozhovorů o vymezení hranic.

Představitelé šíitské strany na setkáních za zavřenými dveřmi s evropskými diplomaty uvedli, že námořní dohoda mezi Libanonem a Izraelem, kterou zprostředkovaly Spojené státy, by mohla usnadnit rozhovory o případné územní dohodě. Důležité je, že tato prohlášení naznačují, že Hizballáh je i nadále připraven zapojit se do diplomatického úsilí pod vedením USA, a to navzdory bezvýhradné podpoře Izraele ze strany Bidenovy vlády v současném konfliktu v Gaze.

Podmíněná ochota Hizballáhu zapojit se do takového procesu pod záštitou USA a jeho přetrvávající nevole podniknout kroky, které by iniciovaly totální válku, jsou silným impulsem pro Bidenovu vládu, aby vyvinula tlak na Izrael a přiměla ho k souhlasu s trvalým příměřím v Gaze, a to i vzhledem k deklarovanému cíli Washingtonu zabránit velkému konfliktu na libanonsko-izraelské frontě.

Plnohodnotný konflikt na této frontě by podkopal zájmy USA v Libanonu, který zůstává jednou z klíčových zemí regionu a vstupní branou Západu na Blízký východ.

Navzdory úzkým vazbám s Izraelem má Washington v Libanonu nadále významný vliv. Libanonská armáda, která je nejrespektovanější institucí v zemi, je jedním z největších příjemců americké vojenské pomoci na světě. Armádní důstojníci a vojáci také často cestují do Spojených států v rámci svých výcvikových programů. Úspěch Washingtonu při zprostředkování dohody o námořní hranici dále upevnil jeho roli rozhodujícího hráče v Libanonu, zejména vzhledem k tomu, že země je technicky stále ve válečném stavu s Izraelem.

Na druhou stranu tím, že USA neprosazují trvalé příměří v Gaze, reálně riskují válku na libanonsko-izraelské frontě. Zdá se však, že se někteří radikálnější izraelští představitelé nemohou dočkat války s Hizballáhem.

Deník Washington Post rovněž odhalil, že američtí představitelé se stále více obávají, že se izraelský premiér Benjamin Netanjahu může z vnitropolitických důvodů uchýlit k eskalaci na libanonské frontě. Bez ohledu na to, jak by taková válka dopadla, budou ji mnozí - zejména v arabském světě - vnímat jako válku podporovanou Washingtonem.

Na rozdíl od situace v roce 2006, kdy Izraelci naposledy zaútočili na libanonské hlavní město, se však svět vrátil do éry velmocenského soupeření, kdy se země jako Čína a Rusko snaží posílit svou roli na Blízkém východě. Peking i Moskva zpochybňují vliv USA v regionu, přičemž první z nich úspěšně zprostředkovává obnovení vztahů mezi Íránem a Saúdskou Arábií a druhá vojensky zasahuje ve prospěch syrského prezidenta Bašára Asada. To, že Čína a Rusko v konfliktu v Gaze nezaujaly protihamásovský postoj, je dalším ukazatelem jejich záměru konkurovat Spojeným státům v regionu.

Totální válka na libanonsko-izraelské frontě poslouží pouze k oslabení vlivu USA v Libanonu, což může Číně a Rusku jen prospět. Obě země by pravděpodobně byly v pokušení rozšířit svůj vliv v Libanonu vzhledem k jeho geopolitickému významu. A pravděpodobně by se tak zvýšil již tak obrovský vliv, který má v Libanonu Írán, jenž podporuje Hizballáh.

 

Celý text v anglickémk originále ZDE