O tom, jak nás Američané zachrání jadernou válkou, když přestanou být našimi spojenci

12. 2. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 5 minut
 

V nedělních Otázkách V. Moravce jsme mohli sledovat debatu předsedů sněmovních klubů Fialy (SPD), Bendy (ODS), Mračkové (ANO) a Richterové (piráti). Za vrchol pořadu považuji výrok pana Fialy, že pro nás bude dobře, pokud USA přestanou být naším spojencem. Útok Ruska na země NATO prý nepřichází v úvahu, protože by byla jaderná válka. Člověku z toho jde hlava kolem: budou Američané bránit země NATO jadernou válkou, nota bene když nebudou jejich spojenci?

K tomu lze přičíst apel pana Bendy z ODS, že každá země se musí především postarat o svou bezpečnost. No, kdyby to bylo jen na nás, tak i kdybychom se rozkrájeli, Rusku čelit prostě nezvládneme. Stačí se podívat na vývoj na Ukrajině. Představa, že jsme nějaká země, která se postará o svou bezpečnost, je zcela mimo realitu. Zdá se, že to začíná docházet i Polákům. Polský premiér chce prý zajistit, jak jsem včera slyšel v Radiožurnálu, aby spojenectví USA a Polska nebylo závislé na vnitropolitickém vývoji v obou zemích. To aby Polsko okupovalo USA, jinak to nejde.

Američané mají desítky let své jaderné zbraně a vojáky v západní Evropě (a dokonce i v Turecku). Není to tak, že by Francie nebo Británie měly po roce 1945 své vojáky v USA. Je to naopak. Takto to bylo a je postavené. Pokud USA chtějí přijít o sféry svého vlivu, je to jejich věc. Otázkou je, zda pustí Německo a Francii stejně snadno jako nás a Polsko. A zda by pro nás nebylo výhodné, aby se EU co nejdříve stala jedním federálním státem, takže by Američané museli chránit i nás, kdyby nechtěli pustit Francii a Německo. Nad tím by měl pan Benda přemýšlet, pokud se ovšem ve skutečnosti netěší na ruskou okupaci, která by sem přinesla tu pravou morálku.

V pořadu jsme mohli vidět čerstvá data preferencí jednotlivých politických formací. ANO má už 35 procent, ba při započítání koalice Spolu (ty by měla 22,5 %) 35,5 procent. Pana Bendu, jehož ODS vyrostla oproti listopadu o 3 procenta na 15,5 procent, to nijak nevykolejilo z rovnováhy. Prý to tak už bylo v roce 2020 a koalice Spolu ANO porazila. Porazí ho prý znovu. Určitě v podle něj podřadných volbách do unijního parlamentu. Tam je prý důvod jasný: malá volební účast pomůže vyhrát koalici Spolu nad ANO. Musí se uznat, že pan Benda je realista. Klíčové prý budou sněmovní volby 2025. A to má opět pravdu. I podle paní Richterové je třeba věřit v to, že občané nebudou poslouchat lháře Babiše. Z výroků paní Richterové člověk mohl obecně nabýt dojmu, že piráti se budou v brzké době slučovat s ODS.

Zato paní Mračková útočila na vládní koalici, jak to jen šlo. Podpořila výroky svého šéfa, který obvinil vládní politiky z prolhanosti. Konkrétně zmínila zvyšování daní a schválení migračního paktu. ANO prý získá peníze do státní kasy bojem proti šedé ekonomice. Snad nejzajímavější bylo poslouchat její úvahy na téma, že ANO musí získat takovou podporu u voličů, aby ho už nikdo nemohl vyšachovat z vedení krajů, ze Senátu, vlády. Bude hodně záležet právě na tom, jak si všiml správně pan Benda, jaká bude volební účast. Unijní i krajské a senátní volby může ANO i s těmi obrovskými preferencemi snadno totálně prohrát.

Vraťme se ještě k preferencím. Když se to počítalo podle stran (tedy koalice Spolu jako tři samostatné strany), výsledky jsou takové (v procentech vs. změna proti listopadu 2023): ANO 35, ODS 15,5 (+3), piráti 9,5 (-2), SPD 9,5 (-0,5), STAN 6,5 (-0,5), TOP09 5 (0), SOCDEM 4 (+0,5), Přísaha 3,5 (+1), lidovci 3,5 (+1,5), komunisté 3 (+0,5), svobodní 2,5 (+0,5). Co z toho lze vyčíst? Naděje pro ODS a lidovce? Za předpokladu setrvalého trendu ano. Ale ono jde spíše jen o fluktuace nad propastí. Levice už nikoho nezajímá, i když socialisté třeba budou i těch pět procent nakonec mít. Jaký by to byl úspěch! SPD stagnuje a musí čelit Babišově snaze brát tyhle voliče. Možná by si mohl šéf ANO takhle vyluxovat další koaliční potenciál. Pan Fiala totiž jasně dával najevo, že by SPD s ANO do vlády šla. ANO by zase podle paní Mračkové chtělo jednobarevnou vládu. Modré z nebe. Nebo si skutečně sáhne na nějakých 40-50 procent preferencí, když se vláda bude i nadále snažit stejně úspěšně, jako se snaží dosud?

2
Vytisknout
3573

Diskuse

Obsah vydání | 15. 2. 2024