Další důkaz, že krizi nejhůře odnesli chudí lidé
31. 3. 2024 / Boris Cvek
čas čtení
5 minut
Samozřejmě je otázka, co to znamená „uskromnit“. Podle nových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), která lze najít v článku na Seznamu, na který odkazuji dole, nejvíce na krizi doplatila nejchudší desetina populace.
Tito lidé museli v roce 2022 vyjít každý měsíc s částkou o 750 korun nižší než rok předtím. Samozřejmě 750 korun má zcela jinou váhu, pokud to platí někdo, kdo vydělává 50 tisíc měsíčně, ve srovnání s tím, když to platí někdo, kdo má minimální mzdu.
Chudí lidé přišli celkově o téměř desetinu svých příjmů. Desetina může být opravdu hodně. Právě v případě chudých. Paradoxně z této desetiny, protože je v absolutním čísle malá, nelze mnoho získat pro takové věci, jako je třeba výstavba infrastruktury nebo modernizace armády.
Na druhou stranu tato desetina může lidi, chudé lidi, přitlačit ke dnu. Máte-li skutečně nízké příjmy, každá stokoruna může být citelná, každá stokoruna vás může přiblížit hladu, ztrátě bydlení, strádání.
Středostavovské domácnosti přišly ve srovnání s těmi nejchudšími podle ČSÚ jen o dvacetinu svých příjmů.
To znamená, že měly na hlavu měsíčně o až tisíc korun méně než rok předtím, jenže je to tisíc korun z jiného celkového příjmu. Nebylo by fér, kdyby ten poměr byl stejný? Nebo nebylo by fér vlastně to, kdyby ti nejchudší nemuseli nést břemeno krize vůbec? Myslím, že by to tak mělo být.
Příjmové nůžky se přitom mezi chudými a těmi, kdo jsou na tom lépe (o těch skutečně bohatých se v článku výmluvně nemluví, přitom jsou jich prý, jak se tam dočteme, tři miliony), stále rozevírají. To chceme skončit tím, že tu budou lidé umírat hlady, zatímco jiní budou mít stále více a více? Bere-li se pořád dokola těm nejchudším, někde to má přece své dno. Člověk nemůže žít ze vzduchu.
V článku se dočteme, že před krizí rodiny, které patří k nejchudšímu milionu lidí u nás, měly k dispozici 30-31 procent příjmů druhého nejbohatšího milionu. V roce 2022 to bylo 28,2 procenta.
Znamená to, že kdyby se poměr z let 2017-2019 udržel, měly by nejchudší rodiny v roce 2022 o tisíc korun na osobu více, než ve skutečnosti měly. Kam tohle vede jinam než do katastrofy? A proč?
Jaký má smysl mít stále větší podíl příjmů na úkor chudých? Něco zcela jiného je situace, kdy se zvedá příjem všem a kdy bohatí právem bohatnou na tom, že společnost jako celek, včetně těch nejchudších, prosperuje a bohatne.
Pozoruhodný paradox článku spočívá v tom, že za situaci nepřímo viní zvyšování důchodů a dávek pro rodiny s dětmi. Ano, není správné, že ti, kdo měli dost, brali více než ti, kdo měli málo (zvyšování důchodů logikou: kdo má 30 tisíc, dostane 33 tisíc, kdo má 8 tisíc, dostane 8800), nicméně nedokáži pochopit, proč se má pozornost zaměřit zrovna na důchodce a rodiny s dětmi jako na ty, nota bene en bloc, kdo si v naší společnosti žijí nad poměry.
„Na nejchudší pětinu domácností, do níž patří především rodiny nezaměstnaných, samoživitelek, případně zaměstnanců s minimální mzdou, přitom nemířila žádná speciální pomoc vlád Andreje Babiše ani posléze Petra Fialy.“
Naprosto logické a dobře prokázané je konstatování autora článku, které najdeme na konci, že snížení daní při rušení superhrubé mzdy (asi 100 miliard korun kvůli tomu chybí ve státním rozpočtu každý rok) nebo plošné rozdávání dávek pomohlo hlavně těm, kdo tu pomoc nepotřebovali.
Jaký si z toho všeho lze tedy udělat závěr? Víme a znovu to máme potvrzeno, že náklady na krizi nebyly ve společnosti sdíleny rovnoměrně, ale ve skutečnosti to nejvíce zatížilo chudé.
Budeme v tom pokračovat? Jakou logiku tohle má? Proč se to vůbec děje? A proč se to férově neřekne lidem jako volební program? Třeba: chceme, aby chudí byli ještě chudší, a bohatí ještě bohatší! Hnutí ANO a ODS v tom splývají.
Odkaz na článek:
Data: Státní pomoc prohloubila propast mezi nejchudšími a střední třídou - Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)
6172
Diskuse