Česká energetika jako hračka politiků

16. 4. 2024

čas čtení 8 minut


Už dlouho píšu, že bez ohledu na to, jaký energetický mix nakonec ČR vytvoří, informace o ceně a podmínkách provozování ohledně jádra ze strany provládních politiků jsou minimálně zavádějící, nebo někdy dokonce lživé, argumentuje Karel Paták na serveru Visegrádský jezdec.

Problém je v tom, že cenu za výstavbu a eventuální (ve srovnání s okolím) dražší elektřinu, nejspíš zaplatí občan.

Ať už z daní, nebo přímo prodejci.

Každopádně rozpočet, z kterého jde už nyní cca 90 % na mandatorní (povinné) výdaje, těžko ufinancuje projekt za více než bilión korun, a to v dnešních cenách.

 

Jádro (ony 4 bloky) ovšem dostavíme za více než 20 let, přičemž ceny vstupů například, vzrostly jen za posledních pět let o desítky procent.

Jako občan chci znát celý plán se všemi riziky a to dříve, než se do toho vláda pustí.

Připomínám, že se tu cca 20 let diskutovalo o jednom bloku a najednou, prakticky ze dne na den, bez jakékoli odborné a společenské diskuze, vláda rozhodla o tom, že se bloky postaví rovnou čtyři.

Jeden plánovaný blok by měl zajišťovat cca 10 % našich energetických potřeb – vztaženo na dnešní spotřebu.

A jako nejčerstvější informaci k tématu zveřejnila včera média, že poslanci škrtli v novele zákona o přeměnách obchodních společností paragraf „lex ČEZ„, který ale měl být mj. jednou z hlavních podmínek, (převzít ČEZ státem obejitím akcionářů) základny na výstavbu jaderných elektráren.

Vláda tedy v tuto chvíli nemá koncepci výstavby, ani plánu, jak tyto investice zafinancovat.

A to se bavíme ještě o té schopnější polovině politického spektra, která zemi v tuto chvíli spravuje.

Jak si tedy eventuální příští jaderné bloky v ČR reálně stojí.

A. Seznam Zprávy: „Obří náklady na český jaderný megaplán.“

„České veřejné finance jsou schopny výstavbu čtyř jaderných bloků zajistit prostřednictvím návratné finanční výpomoci,“ stojí v analýze Ministerstva financí. „Podmínkou ale je, že se podaří vyřešit řadu tlaků, které budou veřejné finance zatěžovat – stárnutí populace, klimatické změny, bezpečnost a obrana nebo rostoucí náklady na dluhovou službu.“

Časový harmonogram výstavby čtyř jaderných bloků je nejasný, na stole leží několik variant, které zmiňují možnost jejich dokončení v rozmezí let 2041 až 2052."

Připomínám, že sama veřejnost mate jinými, mnohem optimističtějšími čísly: „Podle současného harmonogramu by smlouvy s vybranými zájemci měly být uzavřeny během příštího roku. Samotná výstavba by měla začít v roce 2029. S koncem prací na novém bloku se počítá do roku 2036.“

(Říjen 2023)

Nejpozději do roku 2030 (spíše dříve) skončí jako zdroj energie uhlí. To tvoří 40 % našeho energetického mixu.

Máme tady tedy minimálně desetiletou díru, než naběhnou (pokud vůbec kdy) nové jaderné bloky. Podíl OZE přitom roste jednotky procent, přičemž my bychom potřebovali mnohem rychlejší tempo.

Plán vlády počítá v roce 2030 s 30 % podílem OZE na našem energetickém mixu. To je zhruba o 12 % více než dnes – připomínám, že uhlím ztrácíme cca 40 % zdrojů energie.

Seznam Zprávy, březen 2023: „Vláda tlačí na obří jaderný plán. Je to riziko, varují experti.“

Jaroslav Míl, bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku: „„Diskuze a mediální mlha o čtyřech blocích celý proces zkomplikuje a zdrží. Pokud chceme uspět v notifikaci nového jaderného bloku u Evropské komise, je nezbytné se držet filozofie jednoho bloku. Jeho potřebu totiž nemůže ani Rakousko, ani Německo zpochybnit. Jakákoliv větší výstavba povede ke zdržení schvalovacího procesu a riziku neschválení z titulu dostatečné přiměřenosti zdrojů v regionu.“

A dál: „Autoři této myšlenky ignorují nejen ekonomické možnosti státního rozpočtu, ale i možnosti české ekonomiky na financování takového programu. To je závazek na minimálně 1000 miliard v dnešních cenách. Je třeba brát v potaz i hledisko bezpečnosti. Filozofie velkých bloků je stavěna na dobu míru a spolupráce. Energetiku musíte stavět i na krizová období, kdy nefunguje propojení trhů a okolní země například nespolupracují.“ 

„Podle ČEZ, který má výběrové řízení pro blok v Dukovanech na starosti, je třeba, aby rozhodnutí o výstavbě celkem čtyř bloků předcházela odborná i politická debata.“

Český rozhlas, září 2023: „Nedostatek nových energetických zdrojů jako jeden z hlavních problémů ekonomiky.“

„Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani také varoval, že absence výstavby nových elektráren v minulých letech vedla ke zdražení elektřiny nad úroveň Německa a pokud se nepostaví nové zdroje, situace se bude zhoršovat.“

„Velkoobchodní ceny elektřiny se u nás už dostaly mírně nad úroveň cen v Německu. Důvodem podle Cyraniho je, že Německo těží z výroby levné větrné energie a dalších obnovitelných zdrojů. Levná elektřina by se mohla v době přebytku, kdy v Německu „fouká“, dovážet i k nám a zlevnit ji v Česku.“

„Jenže kvůli nedostatečné kapacitě propojení sítí obou soustav to nejde. Sítě se takzvaně ucpou a cena na našem a německém trhu se oddělí. U nás zůstanou na trhu starší zdroje s potřebou emisních povolenek, které vyrábí za vyšší cenu. A v Německu ceny klesají. Takových dní v roce v poslední době přibývá, a proto průměrná velkoobchodní cena elektřiny u nás roste.“

„Česko potřebuje do roku 2030 postavit OZE s kapacitou 20 gigawatt a plynové elektrárny s kapacitou 5 gigawat. Posílit je nutné také propojení s Německem. Do roku 2050 se pak mají vybudovat nové velké jaderné bloky a také stavět malé modulární reaktory. „Odhadujeme velikost těchto investic na tři až čtyři biliony korun.“

Novinky: „Cena za nové jaderné bloky může být astronomická.“

„Analytik Capitalinked Radim Dohnal cenu jednoho bloku odhaduje na nejméně 400 miliard korun v současných cenách, které nadále porostou.“

„Stavba bloku EDF ve francouzském Flamanville nyní oproti původní ceně z roku 2004 ve výši 3 miliardy eur nyní vychází na více než čtyřnásobných 13,2 miliardy eur (329 miliard korun). Stále navíc čeká na spuštění, i když měl být dokončen již před dvanácti lety.“ (Za 20 let, což je zhruba doba, kdy by mohly stát první bloky, se tedy cena zvýšila cca čtyřnásobně …)

S tuzemskými náklady dva biliony korun počítá datový ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň.

„Blok Francouzů v Anglii bude nakonec asi stát přes 666 miliard, pokud v dalších letech nezdraží ještě více. I kdyby někdo chtěl tvrdit, že čeští betonáři jsou o něco levnější, tak i po množstevní slevě by čtyři bloky v Česku začínaly spíše někde kolem dvou tisíc miliard.“

„Zásadní problém je, že když už budete mít rozestavěnou elektrárnu, tak ji vždycky budete chtít nechat dostavět. Kdyby došly peníze a měli bychom hotové tři čtvrtiny elektrárny, tak to vlastně znamená, že nemáme elektrárnu žádnou.“

 Problémem je, že politikům se rychle zkracuje čas a to je může tlačit k chybným rozhodnutím – například k takovým, jako byl špatně vypracovaný zákon „lex ČEZ“, který nakonec, bez náhradního řešení, sněmovna stáhla.

Už proto potřebujeme vložit do tohoto procesu co největší transparentnost a zapojení odborné veřejnosti.

Energetika, bezpečnost a vzdělání. To je asi základní trojkombinace, na níž záleží budoucnost státu. Když jednu z těchto položek buď podceníme, nebo odflákneme, dost možná budeme za nějaký čas žít v úplně jiné zemi než dnes.

0
Vytisknout
1853

Diskuse

Obsah vydání | 18. 4. 2024