Celosvětové pobouření nad zabíjením hladovějících civilistů v Gaze ze strany Izraele roste

22. 7. 2025

 

„Opět jsem hovořila s [izraelským ministrem zahraničí] Gideonem Saarem, abych připomněla naše porozumění ohledně toku pomoci, a jasně jsem dala najevo, že IDF [izraelské obranné síly] musí přestat zabíjet lidi v distribučních místech,“ napsala šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová na Twitteru. „Zabíjení civilistů hledajících pomoc v Gaze je neomluvitelné.“

Uvedla, že „všechny možnosti jsou na stole“, pokud Izrael nesplní své sliby ohledně pomoci, ale neřekla, o jaké možnosti se jedná.

Podle úterních informací představitelů OSN bylo od konce května izraelskými silami zabito více než 1 000 zoufalých Palestinců, kteří se snažili dostat k distribuci potravin organizované kontroverzní organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF) podporovanou USA a Izraelem, a to v situaci, kdy se na palestinském území šíří hladomor.

Tyto výroky zazněly v době, kdy izraelské síly zaútočily na sklady a ubytovny zaměstnanců Světové zdravotnické organizace (WHO) v Deir al-Balah, hlavním centru humanitární pomoci v Gaze.

Izraelské útoky na zařízení WHO přišly v době, kdy Izrael zrušil pracovní vízum Jonathana Whittalla, vedoucího Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) v Gaze a nejvyššího představitele OSN v pobřežním pásmu.

Guterres v úterý před Radou bezpečnosti OSN popsal situaci v Gaze jako „hororovou show“ a odsoudil izraelské útoky na kanceláře OSN.

„Podvýživa prudce roste a hlad klepe na každé dveře v Gaze,“ řekl Guterres. „A nyní jsme svědky posledního výdechu humanitárního systému postaveného na humanitárních principech. Tomuto systému jsou upírány podmínky pro fungování. Je mu upřen prostor pro poskytování pomoci. Je mu upírána bezpečnost potřebná k záchraně životů.“

Guterresova vyjádření přišla několik hodin po pondělním ostrém společném prohlášení 27 západních zemí, včetně Velké Británie, Francie, Austrálie a Kanady, které ostře kritizovaly izraelská omezení humanitární pomoci a vyzvaly k okamžitému ukončení války.

Guterres uvedl, že „odsuzuje rostoucí počet zpráv o dětech a dospělých trpících podvýživou“, zatímco zdravotníci v Gaze hlásili dalších 33 úmrtí, včetně 12 dětí, za posledních 48 hodin.

Lammy toto poselství ještě umocnil v úterním rozhovoru pro BBC, kde se vyjádřil, že je „zděšen [a] znechucen“ tím, co se děje v Gaze.

„To nejsou slova, která obvykle používá ministr zahraničí, který se snaží být diplomatický,“ řekl Lammy.

„Ale když vidíte nevinné děti, jak natahují ruce pro jídlo, a vidíte, jak jsou zastřeleny a zabity tak, jak jsme to viděli v posledních několika dnech, Británie to samozřejmě musí odsoudit.“

Thameen Al-Kheetan, mluvčí úřadu OSN pro lidská práva, řekl: „Od zahájení činnosti Gazské humanitární nadace bylo izraelskou armádou zabito více než 1 000 Palestinců, kteří se pokoušeli získat jídlo v Gaze.

„K 21. červenci jsme zaznamenali 1 054 lidí zabitých v Gaze při pokusu o získání jídla; 766 z nich bylo zabito v blízkosti lokalit GHF a 288 v blízkosti konvojů s humanitární pomocí OSN a dalších humanitárních organizací.“

Šéf hlavní agentury OSN pro Palestince, UNRWA, v úterý popsal Gazu jako „peklo na zemi“.

Philippe Lazzarini uvedl, že vlastní zaměstnanci UNRWA, stejně jako lékaři a humanitární pracovníci, omdlévají při výkonu služby kvůli hladu a vyčerpání, protože Izrael omezil přístup k životně důležité humanitární pomoci a mnoho lidí přežívá na jedné malé dávce jídla denně.

„Péče nyní potřebují také pečovatelé, včetně kolegů z UNRWA v Gaze – lékaři, zdravotní sestry, novináři, humanitární pracovníci, mezi nimi i zaměstnanci UNRWA, jsou hladoví. Mnozí z nich nyní omdlévají kvůli hladu a vyčerpání při výkonu svých povinností,“ uvedl v prohlášení na tiskové konferenci v Ženevě.

Světový potravinový program OSN v pondělí uvedl, že podle jeho odhadů čelí čtvrtina obyvatel Gazy  podmínkám hladomoru a téměř 100 000 žen a dětí trpí těžkou akutní podvýživou.

Nejnovější hodnocení hladu v Gaze provedené Integrovanou klasifikací fází potravinové bezpečnosti (IPC), skupinou zahrnující Světový potravinový program a WHO, uvádí, že asi 10 % obyvatel území – 244 000 lidí – čelí katastrofálnímu hladu a 93 % trpí vysokou mírou akutní potravinové nejistoty.

Samostatně nejvyšší představitel římskokatolické církve ve Svaté zemi po návštěvě válkou zmítaného palestinského území uvedl, že humanitární situace v Gaze je „morálně nepřijatelná“.

„Viděli jsme muže, kteří celé hodiny čekali na slunci v naději na jednoduché jídlo,“ řekl na tiskové konferenci Pierbattista Pizzaballa, latinský patriarcha Jeruzaléma. „Je to morálně nepřijatelné a neospravedlnitelné.“

Navzdory silné kritice v posledních dnech humanitární organizace kritizovaly nedostatek smysluplných kroků ze strany vlád, které podepsaly společné prohlášení proti Izraeli, včetně Velké Británie.

Kristyan Benedict z Amnesty International UK uvedl, že „selhání britské vlády přijmout razantní opatření k zabránění genocidě není náhoda“, a dodal, že „jako smluvní strana úmluvy o genocidě má Velká Británie zákonnou povinnost genocidu předcházet a trestat – povinnost, ve ketré naprosto selhává“.

Rostoucí mezinárodní pobouření vyvolal vpád izraelských vojsk do města Deir al-Balah v centrální Gaze, kde sídlí řada mezinárodních humanitárních organizací, v rámci zřejmě nejnovějšího pokusu rozdělit palestinské území vojenskými koridory.