Velvyslanci EU svoláni k mimořádným jednáním poté, co Trump pohrozil cly kvůli Grónsku

18. 1. 2026

 

Dlouhodobý zájem prezidenta o získání Grónska „tak či onak“ se stal posedlostí od amerického útoku, při kterém byl na začátku ledna zajat venezuelský prezident Nicolás Maduro. I když Trump tvrdí, že současný status arktického území představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, toto tvrzení zpochybňují spojenci USA, včetně Dánska, i četní američtí odborníci

V sobotním ranním příspěvku Trump uvedl, že síly osmi evropských zemí „odcestovaly do Grónska za neznámým účelem“. Jednalo se o zjevnou narážku na spojence z NATO, kteří ve čtvrtek nasadili vojáky v Grónsku v reakci na Trumpovy hrozby, že násilím obsadí arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.

„Prohlášení prezidenta je překvapivé,“ reagoval na sociálních médiích dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen. „Na začátku tohoto týdne jsme měli konstruktivní schůzku s viceprezidentem Vancem a ministrem Rubiem. Účelem zvýšené vojenské přítomnosti v Grónsku, na kterou prezident odkazuje, je posílení bezpečnosti v Arktidě.“ 

Nizozemský ministr označil Trumpovu hrozbu uvalením cel na Grónsko za „vydírání“

Nizozemský ministr zahraničí v neděli prohlásil, že hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit nová cla na evropské spojence, dokud nesouhlasí s prodejem Grónska Spojeným státům, je „vydíráním“.

„To, co dělá, je vydírání... a není to nutné. Nepomáhá to alianci [NATO] a nepomáhá to ani Grónsku,“ řekl David van Weel v rozhovoru pro nizozemskou televizi.

V příspěvku na Truth Social v sobotu Trump uvedl, že od 1. února vstoupí v platnost dodatečná 10% dovozní cla na zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska, Finska a Velké Británie – zemí, které souhlasily s vysláním personálu na cvičení NATO na Grónsku.

Van Weel uvedl, že mise na Grónsku měla ukázat ochotu USA pomoci bránit Grónsko a že nesouhlasí s tím, aby Trump spojoval diplomacii ohledně ostrova s obchodem.

Irská ministryně zahraničních věcí Helen McEntee ostře kritizovala hrozbu USA uvalit cla na řadu členských států EU, Spojené království a Norsko jako „zcela nepřijatelnou a hluboce politováníhodnou“.

„Mír a bezpečnost závisí na tom, zda všechny členské státy OSN dodržují základní principy Charty OSN,“ uvedla.

„Ve světě, kde jsou tyto zásady ignorovány a podkopávány, nemůže existovat trvalý mír a bezpečnost.

„Irsko jasně vyjádřilo, že budoucnost Grónska je záležitostí, o které rozhoduje Dánsko a grónský lid v souladu s dobře zavedenými demokratickými zásadami a mezinárodním právem.

„Tento postoj se nezmění. Respektování suverenity a územní celistvosti států je nezbytné. Je to základní princip Charty OSN a mezinárodního práva. Je to to, co zajišťuje bezpečnost a ochranu všech zemí – velkých i malých, vojensky spojených i neutrálních.“

Dodala:

V reakci na toto oznámení úzce spolupracujeme s našimi partnery v EU a širším evropském prostoru. Jediným způsobem, jak vyřešit otázky, které znepokojují USA nebo jakoukoli jinou zemi, je respektující dialog.

Dánsko a Grónsko již několikrát potvrdily, že jsou otevřeny proaktivnímu konstruktivnímu dialogu o všech otázkách.

Italská premiérka označila hrozbu USA uvalit cla na Grónsko za „chybu“

Italská premiérka v neděli označila hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na odpůrce jeho plánu zabrat Grónsko za „chybu“ a dodala, že mu sdělila svůj názor.

„Domnívám se, že uvalení nových sankcí by dnes bylo chybou,“ řekla novinářům premiérka Giorgia Meloni během cesty do Soulu a dodala: „Před několika hodinami jsem mluvila s Donaldem Trumpem a sdělila mu svůj názor.“

Keir Starmer řekl, že rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit 10% cla na Spojené království a dalších sedm evropských zemí kvůli Grónsku je „zcela špatné“.

V příspěvku na Truth Social Trump uvedl: „Dánsko, Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Spojené království, Nizozemsko a Finsko se vydaly do Grónska za neznámým účelem... To je velmi nebezpečná situace pro bezpečnost a přežití naší planety.“

Britský premiér v sobotu večer uvedl: „Náš postoj k Grónsku je velmi jasný – je součástí Dánského království a o jeho budoucnosti rozhodují Gróňané a Dánové.

„Rovněž jsme jasně dali najevo, že bezpečnost Arktidy je důležitá pro celou NATO a že spojenci by měli společně více spolupracovat na řešení hrozby ze strany Ruska v různých částech Arktidy.

„Uvalení cel na spojence za to, že usilují o kolektivní bezpečnost spojenců NATO, je zcela nesprávné. Samozřejmě budeme tuto záležitost řešit přímo s americkou administrativou.“

Spojené státy také utrpí, pokud prezident Donald Trump splní své hrozby a uvalí cla na evropské země, které se staví proti jeho plánům na získání Grónska, uvedla v neděli francouzská ministryně.

„V této eskalaci cel má také hodně co ztratit, stejně jako jeho vlastní zemědělci a průmyslníci,“ řekla francouzská ministryně zemědělství Annie Genevardová v rozhovoru pro rozhlasové stanice Europe 1 a CNews.

Na nedělní odpoledne bylo do Bruselu svoláno mimořádné zasedání velvyslanců EU.

„Evropská unie má z obchodního hlediska potenciální údernou sílu,“ uvedla Genevardová.

„Tuto reakci je třeba zacházet s opatrností, protože tato eskalace by mohla být smrtelná – ale mohla by být smrtelná i pro Spojené státy.“

Jakékoli převzetí Grónska Spojenými státy by bylo „nepřijatelné“, dodala ministryně. „Je jasné, že Evropané nenechají Spojené státy dělat, co se jim zlíbí.“

Dánský ministr zahraničí navštíví spojence z NATO kvůli Grónsku

Dánský ministr zahraničí navštíví členské země NATO Norsko, Spojené království a Švédsko, aby projednal bezpečnostní strategii aliance v Arktidě, oznámilo v neděli jeho ministerstvo.

Ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen navštíví v neděli Oslo, v pondělí Londýn a ve čtvrtek Stockholm.

„V nestabilním a nepředvídatelném světě potřebuje Dánsko blízké přátele a spojence,“ uvedl Rasmussen v tiskové zprávě.

„Naše země sdílejí názor, že všichni souhlasíme s potřebou posílit roli NATO v Arktidě, a těším se na diskusi o tom, jak toho dosáhnout,“ řekl.

Emmanuel Macron reagoval na výhrůžky Donalda Trumpa, že uvalí cla na všechny země, které se postaví proti jeho převzetí Grónska, a varoval, že „žádné zastrašování“ nepřesvědčí evropské národy, aby změnily svůj postoj k Grónsku.

Macronovo poselství zopakoval švédský premiér Ulf Kristersson, který varoval, že EU se nenechá Trumpem „vydírat“, a norský premiér Jonas Gahr Støre, který uvedl, že „výhrůžky nemají mezi spojenci místo“.

Ve společném prohlášení lídři EU uvedli, že „cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou sestupnou spirálu“. Očekává se, že velvyslanci EU se v neděli sejdou na mimořádném zasedání.

Trumpovy výhrůžky zřejmě rozohnily EU, která se dosud zdráhala jít cestou konfrontace, a poslanci Evropského parlamentu pohrozili, že příští týden pozastaví ratifikaci obchodní dohody s USA.

Manfred Weber, předseda Evropské lidové strany, největšího hlasovacího bloku v institutu, uvedl, že budou muset pozastavit proces schvalování.

Macron: „Žádné zastrašování“ nezmění postoj zemí EU k Grónsku.

Německé strojírenské sdružení vyzývá k „anti-donucovací“ reakci na grónská cla

Německé strojírenské sdružení vyzvalo Evropskou komisi, aby zvážila použití svého „anti-donucovacího nástroje“ proti plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit dodatečná cla na evropské země v rámci sporu o Grónsko.

Tento nástroj umožňuje bloku EU podniknout odvetná opatření proti třetím zemím, které vyvíjejí ekonomický tlak na členské státy EU, aby změnily svou politiku.

„Pokud EU v tomto případě ustoupí, povzbudí to amerického prezidenta k dalším absurdním požadavkům a hrozbám zavedením dalších cel,“ uvedl v nedělním prohlášení prezident VDMA Bertram Kawlath.

Velká Británie musí vést „dospělou debatu“ s USA poté, co Donald Trump pohrozil zvýšením cel, dokud nebude dosaženo dohody o získání Grónska Spojenými státy, uvedla britská ministryně kultury Lisa Nandy.

Řekla, že Keir Starmer bude s Trumpem hovořit „při nejbližší příležitosti“, ale nemohla říci, zda to bude v Davosu v příštím týdnu.

V pořadu BBC Sunday With Laura Kuenssberg řekla: „V této americké administrativě prezident často vyjadřuje velmi silné názory. Poté podnítí dialog. Vítá rozdílné názory a my se nikdy nebudeme bát hájit to, co považujeme za správné, nebo prosazovat britské zájmy. A často dochází k vyjednávání.“

Odmítla, že by Trump „vycouval“.

„Nemyslím si, že zbaběle ustoupí. Myslím si, že se jedná o opravdu vážnou záležitost, která si zaslouží mnohem dospělejší debatu, než abychom my vyhrožovali Spojeným státům a Spojené státy vyhrožovaly nám.“

Uvedla, že „jediná věc, kterou neuděláme, je ustoupit ze svého postoje“, že budoucnost Grónska je záležitostí obyvatel Dánska a Grónska.

„To je nekompromisní. To je výchozí bod pro rozhovor.

V rozhovoru pro Sky News řekla:

"Jak premiér velmi jasně řekl, s tímto rozhodnutím nesouhlasíme. Budeme o tom jednat s našimi americkými protějšky a při těchto jednáních budeme také hovořit o bezpečnosti Spojeného království a Spojených států a o tom, jak lépe slouží našim zájmům spolupráce.

Náš postoj k Grónsku je nekompromisní, to jsme jasně dali najevo a budeme to i nadále jasně dávat najevo.

Postoj prezidenta Trumpa k Grónsku je odlišný, a to navzdory tomu, že je v našem společném zájmu spolupracovat a nezačínat slovní válku."

Španělský premiér Pedro Sanchez v nedělním rozhovoru   řekl, že invaze USA na Grónsko „by udělala z Putina nejšťastnějšího člověka na světě“.

Sánchez uvedl, že jakákoli vojenská akce USA proti rozsáhlému arktickému ostrovu Dánska by poškodila NATO a legitimizovala invazi Ruska na Ukrajinu.

„Pokud se zaměříme na Grónsko, musím říci, že invaze USA na toto území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na světě. Proč? Protože by to legitimizovalo jeho pokus o invazi na Ukrajinu,“ uvedl v rozhovoru pro deník La Vanguardia.

„Pokud by Spojené státy použily sílu, znamenalo by to konec NATO. Putin by byl dvojnásobně šťastný. 

Zdroj v angličtině ZDE