Evropa se nepodřídí „uzavřenému a brutálnímu světu“, říká Carney

5. 5. 2026

 

„Nemyslíme si, že je nám souzeno podřídit se více transakčnímu, uzavřenému a brutálnímu světu, a setkání, jako je toto, ukazují na lepší cestu vpřed,“ řekl.

V narážce na to, že éra amerického vedení se chýlí ke konci, a při vysvětlování symboliky účasti Kanady na evropském politickém setkání řekl: „Jsem pevně přesvědčen, že mezinárodní řád bude znovu vybudován, ale bude vybudován mimo Evropu.

„Prokazujeme nejen sílu našich hodnot při obraně mezinárodního řádu založeného na pravidlech, ale také hodnotu naší síly,“ dodal. „Svět prochází rozporem v několika rovinách – integrace je některými využívána jako zbraň a pravidla neomezují hegemony.“

Zasedání EPC, osmé od založení organizace, se koná v Jerevanu v Arménsku, místě zvoleném jako způsob, jak ukázat odhodlání Evropy zabránit tomu, aby byla tato malá kavkazská země znovu vtažena do sféry vlivu Ruska.

Koná se na pozadí nových obav o závazek USA vůči NATO po překvapivém rozhodnutí Donalda Trumpa oznámit stažení více než 5 000 vojáků z Německa, což potvrdilo nejhorší obavy Evropanů ohledně spolehlivosti transatlantické aliance.

Britský premiér Keir Starmer ve svém projevu v Jerevanu řekl: „Nemůžeme popřít, že některá ze spojenectví, na která jsme si zvykli spoléhat, nejsou tam, kde bychom si přáli, aby byly. Ve spojenectvích panuje větší napětí, než by mělo.“

To, jak lídři na napětí ve spojenectvích zareagují, pravděpodobně „určí, co se bude dít po mnoho let, možná i po celou generaci“, dodal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl: „Evropané berou svůj osud do vlastních rukou, zvyšují výdaje na obranu a bezpečnost a vytvářejí vlastní společná řešení.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko bude v létě čelit klíčovému momentu, který označil za „okamžik, kdy se rozhodne, zda válku rozšíří, nebo přejde k diplomacii“.

Řekl, že pokud se Rusko nerozhodne válku ukončit, je o to důležitější, aby sankční balíčky nebyly zrušeny. Vyzval k vytvoření funkčního diplomatického formátu, v němž musí být Evropané u stolu při jakýchkoli jednáních.

Kromě stažení 5 000 vojáků z Německa Trump také naznačil, že by mohl stáhnout vojáky také z Itálie a Španělska, protože vlády těchto zemí neprojevují dostatečnou podporu operacím USA a Izraele proti Íránu.

Ke konci roku 2025 bylo v Německu 36 436 aktivních amerických vojáků, v Itálii 12 662 a ve Španělsku 3 814.

V souvislosti s plánovaným stažením vojsk z Německa uvedla šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová, že o stažení amerických vojsk z Evropy se hovoří již dlouho, ale že „načasování tohoto oznámení je překvapením. Myslím, že to ukazuje, že musíme skutečně posílit evropský pilíř v NATO.“

Na otázku, zda se domnívá, že se Trump snaží potrestat německého kancléře Friedricha Merze za to, že prohlásil, že USA byly při jednáních o ukončení války Íránem „poníženy“, Kallasová odpověděla: „Nevidím do hlavy prezidenta Trumpa, takže to musí vysvětlit sám.“

Sám Merz se summitu v Jerevanu nezúčastnil. V neděli v televizním rozhovoru řekl, že „se nevzdává… transatlantických vztahů. Nevzdávám se ani spolupráce s Donaldem Trumpem.“

Šéf NATO Mark Rutte připustil, že na americké straně panuje „určité zklamání“ z neochoty Evropy podpořit válku s Íránem.

Evropané však „poselství vyslyšeli“, nyní poskytují logistickou podporu operacím USA a předem rozmísťují „klíčové prostředky v blízkosti bojiště pro další fázi“, řekl Rutte novinářům.

Zdroj v angličtině ZDE