Izrael zabil v Libanonu známou ekoložku z libanonské želví rezervace
20. 6. 2026
Mona Khalil vedla desítky let úsilí o ochranu hnízdiště želv poblíž svého domova na jihu Libanonu
Libanonská mořská aktivistka Mona Khalilová, která se v zemi stala milovanou osobností díky desetiletí trvajícímu úsilí o ochranu hnízdiště želv poblíž svého domu, zemřela na následky zranění utrpěných při izraelském útoku.
Sedmdesátišestiletá Khalilová provozovala rezervaci s názvem Orange House Project nedaleko středomořského města Tyros. Ve svém domě hostila dobrovolníky, kteří čistili a monitorovali pláž dlouhou jednu míli, a vítala turisty, aby se u ní ubytovali a dozvěděli se více o ochraně přírody.
Izraelský letecký útok zasáhl její dům na začátku tohoto měsíce a Khalilovou těžce zranil. Podle jejích přátel byla převezena na jednotku intenzivní péče v Bejrútu, kde v pátek svým zraněním podlehla. Její asistentka, žena z Etiopie, utrpěla popáleniny, ale zotavovala se.
Během libanonské občanské války v letech 1975–1990 se Khalilová přestěhovala do Nizozemska. V roce 1999 se vrátila na rodnou půdu, kde jednoho večera náhodou narazila na želvu, která si na pláži kopala hnízdo do písku.
Khalilová vymalovala dům na oranžovo, aby ladil s národní barvou Nizozemska, které jí podle jejích slov poskytlo útočiště v době nouze, a zahájila projekt na ochranu a ekoturistiku zaměřený na karety obecné a karety zelené, které hnízdí podél jižního pobřeží Libanonu.
Zahraniční turisté museli svou cestu koordinovat s libanonskou armádou, protože penzion stál na území, do kterého Izrael opakovaně vtrhával a které okupoval. Ti, kterým se podařilo získat povolení, bydleli v Khalilině idylickém domě s květinami lemovaným dvorem, kde se často zdržovaly zachránění psi a kočky. Na pláž to je jen kousek pěšky přes banánové háje.
Pravidelné výpadky elektřiny a absence klimatizace vedly k tomu, že někteří návštěvníci zanechali na internetu negativní recenze, ačkoli většina z nich byla nadšená, protože Khalilová poskytovala to, co jiné penziony nemohly – možnost být svědkem líhnutí želviček, pomáhat při něm a podílet se na ochraně jejich ohrožených populací.
Khalilové úsilí o ochranu mořského prostředí zpočátku vzbuzovalo nelibost u některých místních obyvatel, včetně developerů a rybářů, kteří lovili pomocí dynamitu – proti této praxi úspěšně bojovala. Její dům byl také zasažen izraelským bombardováním během války s Hizballáhem v roce 2006.
Navzdory pokračujícím izraelským invazím Khalilová ve svém domě zůstala. V rozhovoru z roku 2017 uvedla, že neztratila naději v ochranu želv a bude v ní pokračovat neomezeně dlouho. „ Dokud mi Bůh dá život,“ řekla.
Libanonská ochranářská organizace Green Southerners truchlí nad ztrátou environmentální aktivistky, která podle ní inspirovala celé generace Libanonců k tomu, aby si vážili a chránili své ekosystémy.
„Díky své práci se stala jednou z nejrespektovanějších osobností v Libanonu v oblasti ochrany mořského prostředí a biologické rozmanitosti,“ uvedla organizace ve svém prohlášení.
„Green Southerners důrazně odsuzuje útok, který si vyžádal život Mony Khalilové a zranil její asistentku. Útok byl namířen proti místu, které bylo již dlouho známé svou činností v oblasti ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti a zvyšování povědomí veřejnosti. Její smrt je krutou připomínkou devastujících následků, které izraelské útoky i nadále způsobují civilistům, ochráncům životního prostředí a přírodnímu dědictví, které se snažili chránit.“
Skupina „Live Love Beirut“, sociální podnik zaměřený na životní prostředí, uvedla, že na Khalilovou se bude „vzpomínat díky jejímu neuvěřitelnému odkazu“.
„Její život byl nesobecký a měl velký dopad,“ uvedla skupina. „Ať odpočívá v pokoji a ať práce, na které jí tak velmi záleželo, pokračuje i pro budoucí generace.“
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse