Jak Norsko na rozdíl od ČR efektivně podporuje sport u mladých lidí

13. 7. 2026

čas čtení 3 minuty
Někdo mi psal, že Norové jsou dobří tak akorát na běžky a ten hokej byl náhoda. Na mistrovství ⚽ poslali 🇳🇴 domů pětinásobné mistry světa. Jasně, sport je náhoda, navíc tam měli mimozemšťana Haalanda. Tak mi to nedalo a podíval jsem se zase blíž, jak to s tou náhodou je.
Norsko dlouhodobě vyrábí talent z poloviční populace, než má Česko ne proto, že by do sportu lilo řádově víc peněz, ale protože je utrácí chytře a ne na efekt. Pár hlavních bodů:


1. PENÍZE (ČR VS. NORSKO) 💰
Norsko přispívá na sport na obyvatele zhruba dvakrát víc než my (~1 634 vs ~734 Kč). Jenže je mnohem bohatší, a tak to musíme srovnávat i poměrem k ekonomice. A světe div se: jako podíl HDP dává na sport dokonce Česko o něco víc (0,10 % 🇨🇿 vs 0,08 % 🇳🇴). V objemu peněz vůči bohatství země problém není.
Náš 🇨🇿 systém (program Můj klub od NSA) finančně odměňuje ranou soutěžní specializaci. Navyšuje sazby za děti v soutěžních kategoriích. Výsledek? Tlak na výsledky od útlého věku a obrovský drop-out: v pubertě nám v některých sportech odpadá 50 až 77 % dětí. 📉
Norové 🇳🇴 rozdělují peníze programem LAM čistě podle počtu dětí v obci, bez ohledu na výsledky nebo účast v soutěžích. I jim děti v tomhle věku odcházejí. Ale míň, a hlavně později.
2. STÁTNÍ BRZDA RANÉ SPECIALIZACE 🛑
V Norsku platí striktní pravidlo: děti do konce roku, kdy dovrší 12 let, NESMĚJÍ startovat na mistrovstvích a oficiální žebříčky se nesmí používat před 11. rokem. Chrání je to před předčasným výběrovým tlakem. 🛡️
Budu se opakovat, ale nejlepším příkladem jsou sami jejich reprezentanti. Erling Haaland do 14 let kombinoval kopanou s házenou, atletikou, lyžováním a golfem. Jeho parťák Alexander Sørloth byl dokonce reprezentantem Norska v rychlobruslení. Všestrannost zvítězila nad raným drilem jednoho sportu. 🏃‍♂️
Za mě je hlavní předností jejich systému, že sportovně nezabíjí děti v deseti nebo dvanácti, ale naopak je chrání, aby se mohly věnovat sportu pořádně později tak, jak samy chtějí.
3. JAK JE TO S TĚMI ŠKOLAMI? 🏫
Překvapivě: Norové nemají tělocvik každý den a základní dotace povinné TV jsou i u nich 2 hodiny týdně, stejně jako u nás. Rozdíl je v tom, že školní pohyb neodepisují a posilují ho přesně v kritickém věku dospívání: v 5.–7. třídě přidávají povinný pohyb navíc a roky tam běžel projekt aktivní školy (FYSAK). A není to zbožné přání. Norské studie ukazují, že školní pohybová politika prokazatelně zvyšuje aktivitu dětí. Škola a odpolední kluby tam na sebe navazují; jedno bez druhého nefunguje. U nás pokulhává obojí.
4. NOROVÉ SVOJE INVESTICE HODNOTÍ, MY NE 📊
Tohle je zásadní věc. Náš NKÚ nedávno konstatoval, že reálně nesledujeme a nevyhodnocujeme, jestli miliardové výdaje zastavují pokles zdatnosti dětí. Norové mají národní program ungKAN, kterým pohyb dětí objektivně měří. Přesně vědí, že plnění pohybových doporučení klesá z 90 % u šestiletých na 48 % u patnáctiletých, a podle ladí strategii. Nás zajímají medaile.
SHRNUTÍ 📝
Obávám se, že komukoli s rozhodovací pravomocí to je jedno. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch letos v červnu při slavnostním otevření závodu Novo Nordisk prohlásil, že by obézním dětem mohly léky na hubnutí hradit pojišťovny.
Takže injekce pro dvanáctileté ano 💉, ale pořádný tělocvik a kluby, kde děti zůstanou u pohybu, nikdo neměří ani neřeší.
Často se mě ptáte, co s tím? Upřímně, po letech zkoušení, nevím.
Poraďte.

0
Vytisknout
183

Diskuse

Obsah vydání | 13. 7. 2026