Jihočeská výmarská republika?

20. 2. 2013 / Radek Mikula

čas čtení 6 minut

Sotva se na jihu Čech podařilo donutit radní pro školství za KSČM k odstoupení z funkce, hned zaplavila kraj další vlna demagogické hysterie. Tentokrát nejde již jen o hloučky zfanatizovaných výrostků. Signál k obnovení štvanice tentokrát přichází přímo z nejvyšších míst, od hejtmana Zimoly. Ten, když si uvědomil, že mediální tlak proti jeho politickým kolegům poškozuje i jeho samotného, rozhodl, že rozvášněným žurnalistům bude předhozen obětní beránek a zaútočil na své koaliční partnery. Záminkou se stalo bulvární obvinění komunistického radního pro rozvoj venkova a životního prostředí Václava Kučery. Jak už se v tomto kraji stalo zvykem, objektem politického honu je slušný, bezúhonný člověk. Sám hejtman musel uznat, že se jedná o zkušeného komunálního politika.

A na čem že je (staro)nová kampaň vlastně založena? Kromě oprašování Kučerovy bývalé profese ochránce státních hranic se do hry zapojila jakási St. B., snad Stanislava Blažková, se kterou měl mít radní kdysi poměr. Popisem podrobností se decentní pan hejtman neobtěžoval. Každému je tak jasné, že ve skutečnosti jde o útok na stranu, která v demokratických volbách získala důvěru značného procenta voličů. Takže se jedná jen o špinavý politický boj. Ten může vést, jak ve svém článku na Britských listech upozorňuje Milan Vintrlík, až k popravám oponentů. Hejtmanovi by někdo měl připomenout, že Václav Kučera byl zvolen v řádném hlasování a nyní je tedy na místě slovy M. Vintrlíka "obhajovat demokratické principy a určitou kulturu politického boje. Ta spočívá v první řadě v tom, že svoji vůli vyjádříme ve volbách a poté jejich výsledek respektujeme." Jiřího Zimolu jsem znal jako uvážlivě působícího politika se zájmem o ochranu přírody. Změnila ho moc, nebo jde o nějakou infekci, která se šíří od třeboňských rybníků? V tamních končinách nejprve pravicoví politici posedlí amokem kvůli svému volebnímu neúspěchu, přenesli své záchvaty zuřivosti na nedospělé studenty. Když se už už zdálo, že jejich štvanice dosáhla definitivně svého, přišla zpráva , že část z nich přistoupila na jednání s hejtmanem a kývla na jeho nabídku vytvořit studentský poradní sbor, který by se měl zabývat otázkami jihočeského školství. Komu by se přitom nevybavila pohádka o pacholíčkovi a jezinkách nebo pořekadlo o podávání prstu čertovi? Zdá se totiž, že jediným výstupem nové instituce je přenos antikomunistické psychózy na hejtmana samotného.

Václav Kučera přes jisté zdravotní potíže nese všechny útoky statečně, i když v rozhovoru pro Haló noviny zdůraznil, že se nikdy necítil tak nesvobodně jako v posledních hodinách, kdy musí čelit fašizoidnímu nátlaku. Připomněl, že ani za tzv. totalitního režimu by mu nikdo nebránil v práci na KNV (Krajský národní výbor) kvůli snůšce pomluv nebo pro jeho pracovní zásluhy o příhraniční myslivost.

Na politický a morální marasmus, který zaplavuje jižní Čechy, však reagují občané, kterých je už opravdu hodně. Vznikají první petice proti Zimolově postupu a Kučerovi podporovatelé se již dohodli, že pokud nátlak proti němu neustane, vydají se přenocovat pod okna hejtmanova bytu. Protest má být spojen i s hladovkou. Solidaritu se chystají vyjádřit také členové Strany práv občanů -- zemanovců. Straničtí sponzoři již pro ně objednali několik vyhřívaných autokaravanů. Zároveň se zemanovci rozhodli manifestačně odmítat konzumaci prejtu, jitrnic a ovaru, za předpokladu, že snížený přísun bílkovin neohrozí jejich zdravotní stav. Někteří se dokonce odhodlali dočasně vzdát i požívání becherovky, což však jiní stranící odmítli jako extrémní askezi (Chlastat se musí, i kdyby na startky nebylo), s tím, že v nejhorším postačí zařídit, aby si Zeman z Kučery udělal svého poradce pro novohradskohorský venkov.

Mezitím politická situace v Jihočeském kraji začíná projevovat značnou nestabilitu, která se na první pohled projevuje nebezpečím nárůstu radikální levice a pravice a jejich pouličními boji. V českobudějovických ulicích se začínají srocovat adolescentní kuřáci konopí s konopnými provazy v rukách, kteří na hlavním náměstí počali za nečinného přihlížení policie vztyčovat jakousi dřevěnou konstrukci. Náměstím se rozléhá jejich zpěv či spíš řev:

Říkají nám Bílej teror, Zimolovi derviši,
my jim za to postavíme, my jim za to postavíme
šibenici nejvyšší...

Je patrné, že všichni jsou kromě omamných látek také pod vlivem pravicových sdělovacích prostředků. K jejich nevybíravé kampani se minulý týden zčásti připojily i Britské listy, především jejich redaktor Karel Dolejší v generačně štvavém článku. S lítostí musíme přiznat, že ani autor této zprávy nemá v tomto ohledu zrovna čisté svědomí, když opakovaně, a to ZDE , ZDE i ZDE propagoval pouliční výtržnosti jako legitimní vyjádření politických názorů. Vše na pravou míru musel uvést další přispěvatel, Petr Meluzín, který vysvětlil, že odvolávat politickou osobnost je na místě teprve, když se "zdiskreditovala svou prací (...) nebo například korupčními aférami". Další úvahu, nyní o Václavu Kučerovi, už dopisuje.

Ano, závisí i na zodpovědnosti nás, publicistů, jestli v krásném kraji jihočeských blat zvítězí politická kultura orientovaná na minulost a její zneužívání, jako tomu bylo na soumraku Výmarské republiky, nebo dostanou prostor léty poctivé práce prověření funkcionáři, kteří si dokázali získat podporu občanů v poctivé volební soutěži o jejich přízeň, aby vedli celý kraj do další pětiletky vědeckotechnického a průmyslového rozvoje.

0
Vytisknout
15046

Diskuse

Obsah vydání | 22. 2. 2013