Lagardère ještě souhlas s koupí BBC nezískala... ... i když RRTV rozhodla

22. 2. 2013 / Štěpán Kotrba

čas čtení 50 minut
podání autora k RRTV ve věci předchozího souhlasu s převodem obchodního podílu BBC na Lagardere

Rada pro rozhlasové vysílání rozhodla o předběžném souhlasu s převodem obchodního podílu BBC Radiocom (provozovatele vysílání BBC v Česku) na společnost Lagardere (provozovatele rádií Evropa 2, Frekvence 1, Bonton a několika dalších). Rozhodla tak, jak je zvyklá rozhodovat. Rozhodla přesto, že Český rozhlas podával námitky. A rozhodla přesto, že jsem Radu varoval, že umožnění vysílání BBC v roce 1990 nebylo "komerčním případem", ale výsostně politickou záležitostí. Přesto, že jsem Radu varoval, že francouzská skupina Lagardere má neprůhlednou vlastnickou strukturu. Tvrdí to rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2010, č. j. 7 As 36/2010 - 187...

Přestože Rada rozhodla, neznamená to prozatím vůbec nic. Rozhodnutí nenabylo doposud právní moci... A dlouho ještě nenabude. BBC ale svým prodáním se dokázala, že se v Česku nehodlá chovat jako instituce veřejné služby. A to je pro mnohé zklamáním. Rada rozhodla, že nepřipustí účastníka řízení, ale musí se vyrovnat s námitkami, obsaženými v podání, se kterými se "seznámila". Seznamte se s nimi i vy. Podstatné je, že Český rozhlas JE účastníkem řízení. A s převodem kmitočtů BBC na Lagardere nesouhlasí. RRTV je orgánem veřejné moci. Moc pochází z lidu. A lid jste vy.

18. 01. 2013 Štěpán Kotrba: BBC má mezinárodní ostudu. Zpronevěřila se svému poslání ZDE
18. 01. 2013 Lagardère Active ČR: ČRo nevhodně zasahuje do rozhodování o BBC ZDE
18. 01. 2013 Kotrba podal RRTV návrh na odnětí licence BBC, Lagardere tak může přijít o kšeft ZDE
18. 01. 2013 Český rozhlas nesouhlasí, že BBC předává své veřejnoprávní frekvence komerční společnosti ZDE

Podání k RRTV

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Škrétova 44/6
120 00  Praha 2

V Praze dne 17.1. 2013

Věc: výzva k doplnění informací, žádost o přerušení řízení dle § 21 odst. 3 zákona 231/2001 Sb., podnět k odnětí licence k provozování rozhlasového vysílání provozovateli BBC Radiocom (Praha) s. r. o. , výzva k respektování mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, při správním řízení o udělení předchozího souhlasu s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele

Skutkový stav:

17. 12. 2012 bylo do datové schránky Rady doručena vlastní žádost provozovatele BBC Radiocom (Praha) s. r. o. o udělení předchozího souhlasu s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele ze společnosti BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a. s.

Rada o této žádosti vydala 20. 12. 2012 stručnou informaci na elektronické úřední desce.

Důkaz: příloha č. 1.

Samotná žádost však součástí stručné informace Rady na elektronické úřední desce nebyla, a to ani ještě 17. 1. 2013..

Důkaz: příloha č. 1.

Žádost v plném znění nebyla vyvěšena ani na fyzické úřední desce, a to do 17. 1. 2013.

Důkaz: příloha č. 2.

Vyzývám proto Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby doplnila informace na úřední desce tak, aby obsahovaly plné znění vlastní žádosti provozovatele BBC Radiocom (Praha) s.r.o. o udělení předchozího souhlasu s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele tak, abych se s nimi mohl seznámit.

Důvodem je, že z informací, které mi jsou do dnešního dne známy, se obávám, že by převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a. s. mohlo dojít k omezení plurality informací dle § 55 a 56 zákona 231/2001 Sb. ve vysílání BBC v České republice a poškození mého ústavního práva na přijímání informací tohoto provozovatele vysílání.

Chybějící podrobnosti správního řízení mi neumožňují uplatnit své právo a podat žádost o neudělení souhlasu s převodem obchodního podílu dle § 21 odst. 6 zákona 231/2001 Sb. kvalifikovaně.

Zároveň žádám Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o přerušení řízení dle § 21 odst. 3 zákona 231/2001 Sb. do doby, než chybějící informace, resp. doslovné znění žádosti doplní.

Odůvodnění:

Právem občana, zaručenému mu dle Článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, je svobodné přijímání idejí a informací dle Článku 17 Listiny. Právo "svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu" stálo i u žádosti Margaret Thatcherové, která při návštěvě ČR požádala Václava Havla o zajištění vysílání BBC na československém území. V případě práva přijímat signál vysílání BBC je toto právo omezeno objektivně – výkonem vysílačů a tím pádem slyšitelností signálu.

Jednání Margaret Thatcherové s Václavem Havlem na Pražském hradě.

Výrok Václava Havla na tiskové konferenci po skončení: „We also referred to other fields of our bilateral relations---the British Council and the fact that we are going to support the idea that the BBC, ending the respective legislation, should be given some frequencies in our country.“ (Dotkli jsme se také dalších oblastí našich vzájemných vztahů – záležitosti British Council a skutečnost, že podpoříme myšlenku, aby BBC (...) obdržela některé [vysílací] frekvence v naší zemi.)


V závěru tiskové konference byla položena víceméně zdvořilostní otázka nejmenovaného reportéra BBC.

Question: First of all I would like to thank the President for his promise that very soon, even if after the enactment of some new legislation, the BBC will be better heard here. I think after fifty years we still have something to offer, including language courses in English. The listeners of the BBC World Service Czechoslovak section come to us with a lot of enquiries, especially young people who are learning English from the English by Radio courses, and they want to know about contacts with Great Britain. You have spoken about the exchange of young people, they will certainly be delighted about the visa-free travel you have announced today, but is there any possibility in the foreseeable future for them to come to Britain and take short-term jobs with a work permit, like a pairs for example, so that they can stay independently of institutions for a short while and learn the language properly and come back to their own country richer?

Prime Minister Thatcher: I think the main exchanges would be done through the other most excellent organisation, the British Council, as you know, and together you do marvellous work. I certainly will have a look at the other matter.

Zdroj archiv M. Thatcher ZDE

Tato diplomatická dohoda hlav obou států stála za přidělením kmitočtů BBC pro vysílání v České republice usnesením vlády ČSFR pro zlepšení informovanosti čs. obyvatelstva o mezinárodních událostech.

21. 9. 1990 Britská BBC World Service se sídlem v Londýně žádá o povolení rozhlasového vysílání v Československu s cílem šířit „zpravodajské programy v češtině, slovenštině a angličtině přes družici na celé území ČSFR“.

Zdroj Zpráva ČTK 21. 9. 1990 – Seznam žadatelů o povolení rozhlasového a televizního vysílání

9. 10. 1990 Vláda dává oficiální souhlas vysílání BBC na českých vysílačích. „Předsednictvo vlády souhlasí s dočasným využitím technických prostředků československých spojů k šíření programů BBC a RFI/ČTK pro zlepšení informovanosti čs. obyvatelstva o mezinárodních událostech.“

Zdroj: Tisk Úřadu předsednictva vlády ČSFR ze dne 9. října 1990, číslo 164. Celý kabinet odhlasoval usnesení 18. října 1990 pod číslem 708

Usnesení 708/90 ZDE

Bez ohledu na to, že byla později vydána a prodloužena řádná licence, bylo původní přidělení kmitočtů s právem vysílat progrm BBC konstituováno diplomatickou žádostí britské premiérky se setrvalým stavem až do dnešní doby.

7. 7. 1992 Federální RRTV přidělila licenci k provozování vysílání přímo zahraničnímu subjektu: BBC World Service se sídlem v Londýně. Do této doby vysílala na základě usnesení vlády ČSFR č. 708 z října 1990.

Zdroj Parlament ČSFR - 1993 ZDE

Kmitočty byly odebrány tehdejšímu Československému rozhlasu, jehož nástupcem je Český rozhlas.

7. 12. 1990 Československý rozhlas na jednání se Správou radiokomunikací Praha vyjadřuje obavu, že kmitočtové příděly pro BBC omezí dostupnost programů Čs. rozhlasu. „Přijaté závazky (...) hodnotí Čs. rozhlas jako nepřijatelné a nezabezpečující v nezbytné míře vysílání programových okruhů Čs. rozhlasu.“

Zdroj: Archiv interních materiálů Českého rozhlasu

Článek 17 odst. (4) Listiny říká, že

Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Taxativně tedy vyjmenovává důvody, které jsou nadřazeny všem dalším - neústavním – právům. Mezi vyjmenované důvody omezení práv občana nepatří ochrana či podpora dosahování zisku z reklamních příjmů komerčních provozovatelů vysílání.

Mezi státem hájenými zájmy občana je i ochrana před koncentrací vlastnictví ve sdělovacích prostředcích podpor veřejné služby, kterým jsme vázáni jako členská země Rady Evropy od 4. ministerské konference o sdělovacích prostředcích, která se konala v Praze v roce 1994 a jejíž závěry stály u veškerých následujících Doporučení Rady Evropy, směrnic a nařízení EU.

Jedním ze závěrů ministerské konference zemí Rady Evropy je i ochrana a podpora provozovatelů vysílání veřejné služby, promítnuté do české legislativy jak zněním zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, tak zněním lex specialis, zákonů o ČRo a ČT.

I pro jejich uplatňování a případnou extenzi výkladu nad jejich rámec ale platí jako nadřazené Doporučení Rady Evropy, vyplývající z mezinárodní smlouvy onašem přístupu k RE, ratifikované parlamentem. Ta je a musí být nadřazena (a to i při výkladu a aplikaci) vnitrostátnímu právnímu předpisu, včetně ustanovení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.

§ 21 odst. 6 zákona 231/2001 Sb. sice říká, že

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který je právnickou osobou, nebo jeho společník může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby podíl ve společnosti provozovatele rozhlasového vysílání s licencí; Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 55 a 56. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 66% podíl nebo 66 % hlasovacích práv po dobu 5 roků od udělení licence.

To dává zájmům BBC právo rozhodovat o věcném obsahu anglickojazyčné části programu, ovšem nezavazuje to BBC k ochraně původního zájmu, deklarovanému prezidentem i vládou – "informovanosti čs. obyvatelstva o mezinárodních událostech". BBC to dává i možnost i vzdát se svého práva, resp. ho neuplatnit nebo přivolit k jeho změně.

Ochranu nadřazených ústavních zájmů občana musí proto převzít stát prostřednictvím orgánu k tomu určenému - RRTV.

Ovšem odstavec 10 téhož paragrafu klade před správní orgán otázku:

(10) Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat program jiného provozovatele rozhlasového vysílání s licencí včetně identifikace přejímaného programu, pokud tím nedojde ke změně základní programové specifikace.

Toto je možnost. Nikoliv povinnost.

Ovšem BBC Radiocom (Praha) s.r.o. jako provozovatel rozhlasového vysílání v ČR není totožná s BBC Broadcasting House registrované ve Velké Británii jako vysílatel programů pod značkou BBC, resp. BBC World Service, registrované ve Velké Británii a šířící programy, vyrobené pod značkou BBC v zahraničí, včetně ČR.

Ani BBC Broadcasting House, ani BBC World Service nejsou provozovateli rozhlasového vysílání s licencí v České republice, z čehož vyplývá, že jejich program pod značkou BBC je v ČR šířen protiprávně.

Sama BBC Radiocom (Praha) s.r.o. už dlouhou dobu nevytváří vlastní program ani v anglickém, ani v českém jazyce. Dle mého právního názoru proto porušuje ustanovení § 21 odst. 10 zákona 231/2001 Sb. a je otázkou, kterou se musí zabývat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zda by jí neměla být licence k provozování rozhlasového vysílání odňata.

Proto zůstává otázkou i, zda program doteď specifikovaný v základní programové specifikaci provozovatele BBC Radiocom (Praha) s.r.o. (anglickojazyčné vysílání BBC, českojazyčné vysílání ČRo) zůstane zachován po celou dobu platnosti licence BBC Radiocom (Praha) s.r.o. (do roku 2025), nebo bude změněn v komerční vysílání, jaké skupina Lagardere provozuje na všech stanicích, které vlastní nebo ovládá za účelem maximalizace zisku z příjmů z reklamy. Změnu nedávno deklaroval veřejně jednatel Lagardere Active ČR a.s. Michel Fleischman.

Zároveň zůstává otázkou, zda a jakým způsobem Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bude při správním řízení hájit mé ústavní právo a respektovat při tom nejen správní řád a zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, ale i závazky, kterými je Česká republika vázána ze svého členství v Radě Evropy (níže vyjmenovaná Doporučení) a Evropské unii (Směrnice Audiovizuální mediální služby bez hranic) v případě, že tyto nejsou doslova totožné se zněním výše jmenovaných vnitrostátních právních předpisů a dávají občanovi více práv, než tyto předpisy. Toto by mělo být předmětem důkladného mezinárodněprávního rozboru Úřadu Rady.

Doporučení Rady Evropy, podstatná pro posouzení této záležitosti, jsou tato:

Doporučení 582 (1970) o masových komunikačních médiích a lidských právech

Doporučení 1067 (1987) o kulturní dimenzi vysílání v Evropě

... Doporučení upozorňuje na zásadní změny mediálního prostředí, zejména televize, v důsledku zavedení nové technologie přenosu satelitem a kabelem, ve spojení s rychle rostoucí komercializací, a to jak v oblasti veřejnoprávního vysílání, tak v médiích komerčních. Tento vývoj může mít: ...

  • potenciálně pozitivní účinky, zejména:
  • rozšiřováním stávajících příležitostí a otevíráním nových pro kulturní tvorbu a vyjádření;
  • rozšířením nabídky programů;
  • pomocí rozšiřování povědomí o jiných evropských jazycích a kulturách.

Doporučení 1147 (1991) o odpovědnosti Parlamentu za demokratickou reformu vysílání v zemích střední a východní Evropy

Parlamentní shromáždění se domnívá, že je užitečné identifikovat následující základní principy, které by parlamenty v celé Evropě měly vzít v úvahu při revizi právních předpisů o vysílání v demokratické společnosti:

    I. Role systému vysílání je poskytovat informace, vzdělávání a zábavu pro tak široké publikum, jak jen je to možné, v souladu se zásadami volného toku informací, svobody projevu a lidských práv.

    II. Informační a vzdělávací role vysílání jsou veřejné služby poskytující veřejné statky. ...

    III. U tržních sil s však nelze spoléhat na to, že mohou realizovat vysílání veřejné služby. Čistě komerční cíle a cíle veřejné služby jsou protiklady: komerční subjekty vysílají, aby získaly peníze, a proto potřebují programy, veřejná služba poskytuje služby v podobě programů, a proto vysílání potřebuje peníze. Veřejnoprávní vysílání by se mělo vyhnout přímé soutěži o vyšší poslechovost na úkor kvality programu.

Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy R (94) 13 o opatřeních k podporu mediální transparentnosti

4. Evropská ministerská konference o politice masových sdělovacích prostředků
7.–8. 12. 1994, Praha

Rezoluce č. 1 – Budoucnost veřejnoprávního vysílání
(The Future of Public Service Broadcasting)

Ministři států, zúčastněných na 4. evropské ministerské konferenci o politice masových sdělovacích prostředků:

  • připomínají zásady veřejného a soukromého rozhlasového a televizního vysílání, které byly přijaty v Evropě u příležitosti 1. evropské ministerské konference o politice masových sdělovacích prostředků, která se konala ve Vídni 9. a 10. prosince 1986;
  • berou na vědomí význam změn, k nimž došlo v oblasti vysílání od této konference, a to zejména vznik smíšeného systému veřejného a komerčního vysílání;
  • uznávají, že vysílání veřejné služby, a to jak rozhlas, tak televize, podporují základní hodnoty politické, právní a sociální struktury demokratické společnosti, a zejména dodržování lidských práv, kultury a politického pluralismu;
  • zdůrazňují význam veřejnoprávního vysílání pro demokratickou společnost;
  • uznávají proto, že je třeba zaručit trvalost a stabilitu vysílání veřejné služby tak, aby mohla i nadále působit ve službě veřejnosti;
  • zdůrazňují, že veřejnoprávní vysílání má zásadní funkci jako základní faktor pluralitní komunikace, přístupný všem;
  • odkazují na význam rozhlasu a zdůrazňují jeho velký potenciál pro rozvoj demokratické společnosti, zejména na regionální a místní úrovni;

I. Obecné zásady

  • potvrzují svůj závazek zachovat a rozvíjet silný systém veřejnoprávního vysílání v prostředí, charakterizovaném stále více konkurenční nabídkou programů a služeb a rychlými technologickými změnami;
  • potvrzují v souladu se závěry, přijatými na 1. evropské ministerské konferenci, že takové služby mohou poskytnout soukromé společnosti stejně jako veřejné organizace;
  • zavazují se, že zaručí existenci alespoň jedné komplexní služby s širokým rozsahem programu, zahrnující informace, vzdělávání, kulturu a zábavu, která bude přístupná celé veřejnosti, a zároveň uznávají, že provozovatelé veřejnoprávního vysílání musí mít také povoleno poskytovat v případě potřeby další programové služby, jako jsou tematické služby;
  • zavazují se, že budou jasně definovat v souladu s vhodnými opatřeními ve vnitrostátním právu a praxí, pokud jde o jejich mezinárodními závazky, role, poslání a povinnosti provozovatelů veřejnoprávního vysílání a zajistí jejich redakční nezávislost proti politickému a ekonomickému zasahování;
  • zavazují se, že zaručí veřejnoprávnímu vysílání bezpečné a vhodné prostředky, nezbytné pro plnění jejich poslání;
  • souhlasí s realizací těchto závazků v souladu s následujícím rámcem:

II. Politický rámec pro veřejnoprávní vysílání

Veřejná služba

Zúčastněné státy se dohodly, že provozovatelé veřejnoprávního vysílání v rámci obecného rámce, který je pro ně definován, a aniž jsou dotčeny zvláštní pravomoce veřejné služby, musí mít definovány hlavně následující úkoly:

  • poskytovat prostřednictvím svých programů referenční bod pro všechny členy veřejnosti a faktor sociální soudržnosti a integrace všech jednotlivců, skupin a komunit. Zejména musí odmítnout jakoukoli kulturní, sexuální, náboženskou či rasovou diskriminaci a jakoukoliv formu sociální segregace;
  • poskytovat fórum pro veřejnou diskusi, v níž lze vyjádřit tak široké spektrum názorů a stanovisek, jak jen je to možné;
  • vysílat nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře;
  • rozvíjet pluralitní, inovační a rozmanitý program, který bude splňovat vysoké etické a kvalitativní normy a neobětuje snahu o kvalitu tržním silám;
  • rozvíjet a strukturovat programovou skladbu a služby v zájmu široké veřejnosti, přičemž bude věnovat pozornost potřebám menšinových skupin;
  • odrážet různé filosofické myšlenky a náboženství ve společnosti s cílem posílení vzájemného porozumění a tolerance, a podporovat komunitní vztahy v multietnických a multikulturních společnostech;
  • aktivně přispívat prostřednictvím svého programu k většímu uznání a šíření rozmanitosti v rámci národního a evropského kulturního dědictví;
  • zajistit, aby nabízené programy obsahovaly významný podíl původní produkce, zejména hrané filmy, drama a jiné tvůrčí práce, a s ohledem na potřeby používat i nezávislé producenty a spolupracovat s filmovým průmyslem;
  • rozšířit dostupnost výběru pro diváky a posluchače tím, že také nabídne program a služby, které nejsou běžně poskytované provozovateli komerčního vysílání.

Přenosové prostředky

Zúčastněné státy by měly zajistit, aby provozovatelé veřejnoprávního vysílání měli zaručeny dostatečné prostředky pro vysílání a v některých případech také převzaté vysílání, které jim umožní plnit jejich úkoly.

Akční plán, kterým se stanoví strategie pro podporu médií v demokratické společnosti

Media v celoevropské perspektivě

Podporovat provádění, případně po konzultaci se zúčastněnými organizacemi, konkrétních činností a postupů včetně výměny informací a školení k: podpoře demokratických reforem médií; rozšiřování svobody médií v kontextu evropské integrace; vytváření povědomí o vzájemné souvislosti mezi svobodou médií, nezávislostí a bezpečností novinářů; podpoře rovných příležitostí v audiovizuálním sektoru.

Fungování médií v demokratické společnosti

1. Mediální koncentrace

  • Sledovat vývoj koncentrace médií v členských státech Rady Evropy a podávat zprávy o všech významných událostech, které mají vliv na politický a kulturní pluralismus;

Doporučení R (96) 10 Výboru ministrů členským státům O zajištění nezávislosti veřejnoprávního vysílání

Doporučení 1407 (1999) o médiích a demokratické kultuře

Doporučení 1641 (2004) Veřejnoprávní vysílání

  • Veřejnoprávní vysílání, které je zásadním prvkem demokracie v Evropě, je v ohrožení. Je napadáno politickými a ekonomickými zájmy, zintenzivněním konkurence komerčních médií, koncentrací médií a finančními potížemi. Také čelí výzvám, kterými se přizpůsobuje globalizaci a novým technologiím.
  • Veřejnoprávní vysílání, ať už jde o veřejné organizace, nebo soukromé společnosti, se liší od televizního vysílání stojícího na čistě obchodních nebo politických důvodech, protože má zvláštní pravomoci, které mu umožňují v podstatě fungovat nezávisle na hospodářských a politických okolnostech. Poskytuje službu celé společnosti šířením zpráv, kultury, vzdělávání a zábavy, což zvyšuje společenské, politické a kulturní občanství a podporuje sociální soudržnost. To je typicky univerzální služba z hlediska obsahu a dostupnosti, zaručené redakční nezávislosti a nestrannosti, která poskytuje měřítko kvality, a nabízí řadu programů a služby pro potřeby všech skupin ve společnosti, což je její veřejná odpovědnost. Tyto zásady platí bez ohledu na změny, které mohou nastat za účelem splnění požadavků jednadvacátého století.
  • Evropská komise v Zelené knize o službách obecného zájmu května 2003 poznamenala, že ochrana plurality sdělovacích prostředků je v první řadě úkolem členských států.

Existuje množství právních nástrojů Společenství, které přímo či nepřímo přispívají k cíli zachování plurality sdělovacích prostředků. To je případ práva hospodářské soutěže Společenství a některých ustanovení Směrnice „Televize bez hranic“ resp. dnes Směrnice „Audiovizuální mediální služby“ - Směrnice 2010/13/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 10. března 2010.

Evropská unie se zavázala respektovat svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků stejně jako právo na informace a svobodu projevu, které jsou zakotveny

  • v Článku 11 Listiny základních práv EU,
  • podobném ustanovení článku 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Otázkou, kterou by měla Rada před svým rozhodnutím ve věci předběžného souhlasu velmi podrobně zkoumat, zůstává i, zda provozovatel Lagardere Active ČR a.s. převzetím obchodního podílu BBC Radiocom (Praha) s.r.o. nepřekročí vzhledem k licencím, tomuto provozovateli vysílání vydaným, omezení, které ukládá držiteli licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání §55 a § 56 odst. 2 a 3 zákona 231/2001 Sb.

§56

(2) Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání přesáhnout 300 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných na základě všech jí držených licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání může přijímat.

(3) Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkově podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 300 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel tolikrát, kolik programů vysílaných všemi provozovateli jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, může přijímat.

Rozsudek Soudního dvora ze dne 3. 6. 1992 Komise v. Italská republika („Mediawet II“) judikoval, že kulturní politika může představovat naléhavý důvod odůvodnit omezení v oblasti volného pohybu služeb a Rozhodnutí Evropského Soudního dvora v případu Sacchi (Case 155/73, přijato 6. 7. 1973, rozsudek 30. 4. 1974) je považováno za průlomové pro to, aby byl televizní či rozhlasový signál chápán jako poskytování služeb podle článků 59 a 60 Římské smlouvy.

Rada Evropské unie a zástupci vlád členských států Evropského společenství, zasedající v Radě potvrdily v Usnesení Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě o veřejnoprávním vysílání 1999/C 30/01 z roku 1999 (Úřední věstník C 030, 2. 5.1999 str. 1., Rada 1999 / C 30/01, 25. 1. 1999), že:

  • Amsterdamský protokol stvrzuje, že je jednomyslná vůle členských států zdůraznit úlohu veřejnoprávního vysílání;
  • ustanovení Smlouvy o založení Evropského společenství se použije, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států, k zajištění financování veřejnoprávního vysílání, pokud je takové financování poskytováno vysílacím organizacím k plnění poslání veřejné služby, které je jim svěřeno, vymezeno a organizováno v každém členském státě, a pokud takové financování neovlivňuje obchodní podmínky a hospodářskou soutěž ve Společenství v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, přičemž realizace plnění veřejné služby musí být vzata v úvahu;
  • plnění poslání veřejnoprávního vysílání musí i nadále těžit z technologického pokroku;
  • široký přístup veřejnosti, bez diskriminace a na základě rovných příležitostí, k různým kanálům a službám je nezbytným předpokladem pro plnění zvláštního závazku veřejnoprávního vysílání;
  • podle definice veřejné služby ze strany členských států, veřejnoprávní vysílání má důležitou roli v přinášení výhody nových audiovizuálních a informačních služeb a nových technologií veřejnosti;
  • schopnost veřejnoprávního vysílání nabídnout kvalitní programování a služby veřejnosti musí být zachována a posílena, včetně rozvoje a diverzifikace činností v digitálním věku;
  • veřejnoprávní vysílání musí být schopné nadále poskytovat široké programové spektrum v souladu se svým posláním, jak bylo vymezeno členskými státy, aby oslovovalo společnost jako celek, v této souvislosti je legitimní, aby veřejnoprávní vysílání hledalo cesty k dosažení vysoké sledovanosti.

RRTV proto musí vzít v úvahu i širší rámec kulturní politiky ČR a politiky EU, nejen úzce vymezená prováděcí pravidla vysílacího zákona.

Povinností orgánu veřejné moci je transparentně informovat veřejnost o rozhodnutích, které se jí dotýkají. Svou aktivní legitimaci k podání vůči RRTV odvozuji od práv, zajištěných mi ústavním pořádkem a dotčením mých práv, zajištěných mi parlamentem ratifikovanými mezinárodními smlouvami, kde je deklarován závazek podpory veřejné služby, kterými je ČR vázána. Mimo to správní řád v § 26 odst. 1 říká, že "Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup." mimo povinností vyplývajících z § 47. § 4 zákona 231/2001 Sb. Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v odst. 2 určuje Radě povinnosti, kterým musí Rada dostát:

(2) Rada je ústřední správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání poskytovaných podle jiného právního předpisu1e), a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost a plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.

Podle § 17 jsou skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o udělení licencí mimo jiné

c) přínos programové skladby navrhované žadatelem o licenci k rozmanitosti stávající nabídky programů rozhlasového nebo televizního vysílání na území, které by mělo být rozhlasovým nebo televizním vysíláním pokryto,

A právě pluralita programové nabídky a přínos programové skladby k rozmanitosti stávající nabídky programů je žádostí BBC Radiocom (Praha) s.r.o. o převod vlastnického podílu nyní ohrožena.

Proto vyzývám Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby odstranila právní vadu, danou nezveřejněním plného znění žádosti BBC Radiocom (Praha) s.r.o. na úřední desce a dala mi tak možnost uplatnit své práva ve věci a zároveň přiměřenou lhůtu 30 dnů k jejich uplatnění, kterou zákon předpokládá.

Žádám zároveň Radu, aby se do doby rozhodnutí o této žádosti a vyjasnění všech nejasností zdržela veškerých nevratných právních úkonů, které my mohly ohrozit právní pozici České republiky, její zájmy či zájmy jejích občanů, včetně mne.

Ak. soch. Štěpán KOTRBA

Identifikační údaje:

Štěpán Kotrba

r. č. XXXXXX/XXXX

trvalé bydliště XXXXXXXXXXXXX, XXXXXXXXXX

korespondenční adresa XXXXXXXXX, XXXXXXXXXX

OP: XXXXXXXXXX

Příloha 1

Fotografie úřední desky RRTV 17. 1. 2013 Příloha 2

Důkaz, že informace na elektronické úřední desce obsahuje pouze stručnou informaci o zahájení správního řízení ze dne 20. 12. 2012, ovšem nikoliv plné znění žádosti v přiloženém souboru, jak je tomu u licenčního řízení z 3. ledna 2013.

podání v elektronické podobě PDF

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Škrétova 44/6
120 00  Praha 2

V Praze dne 4.2. 2013

Věc:

1. Doplnění a upřesnění části podání ze dne 17.1. 2013

2. Žádost o poskytnutí informací dle zákona 106/1999 Sb.

3. Výzva RRTV k dodržování ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb.

Vážení,

obracím se na Vás v záležitosti dodržování zásady transparentnosti vlastnických vztahů u společnosti Lagardere Active ČR, a.s., IČ 610 58 297, se sídlem Praha 2, Wenzigova 4/1872, PSČ 120 00, a uvádím následující.

Doplnění a upřesnění části podání ze dne 17.1.2013:

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. května 2011, č.j. 6 As 8/2011-45, je otázka transparentnosti vlastnictví žadatele o licenci v oblasti rozhlasového a televizního vysílání otázkou zcela zásadní. V uvedeném rozsudku se Nejvyšší správní soud vyjadřuje k nezbytnosti transparentnosti vlastnických vztahů velmi obšírně a z různých úhlů pohledu. Přímo jmenuje povinnost Rady zhodnocení dílčího kritéria stabilita vlastnických vztahů žadatele a zhodnocení dílčího kritéria výše základního kapitálu a dovozuje, že transparentnost vlastnických vztahů je zásadním hlediskem ne pouze u koncového vlastníka, držitele licence či žadatele o ni, ale také u jeho společníků či podílníků. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatuje, že: „Transparentnost vlastnických vztahů žadatele o licenci a držitele licence je mimo to významným předpokladem pro reálné zajištění plurality informací v rozhlasovém a televizním vysílání jak to vyžadují ustanovení části šesté zákona o vysílání.“

Z předmětného rozsudku vyplývá, že je-li jediným společníkem obchodní společnosti žádající o licenci akciová společnost s akciemi na majitele, nelze vůbec hovořit o transparentnosti vlastnických vztahů; vlastnictví prostřednictvím akcií na majitele je nutno považovat za vlastnictví netransparentní, a že tato skutečnost nutně musí mít zásadní důsledky v licenčním řízení, o nějž v předmětném rozsudku Nejvyššího správního soudu jde.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nemá absolutní volnost v tom, komu a na základě jakých kriterií licenci udělí. Ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona o vysílání přitom stanoví jako jedno z kritérií pro rozhodování Rady o udělení licence transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele. Proto Rada nemůže přistupovat k hodnocení transparentnosti vlastnických vztahů žadatele toliko formálně, ale naopak má též brát v úvahu transparentnost vlastnických vztahů u zakladatele či společníků žadatele s rozhodujícími podíly ve společnosti žadatele v obdobné míře jako to činí u samotného žadatele. Zakládá-li licenční řízení pro společnost, která v něm uspěla, právo po určitou dobu konzumovat licenci provozováním rozhlasového (případně televizního) vysílání, je logicky nutno dovodit, že transparentnost vlastnických vztahů je primárně vztahována k provozování vysílání jako takovému, že tedy požadavek na transparentnost vlastnických vztahů nevyhasíná se skončením licenčního řízení, v němž se právo k vysílání uděluje.

V současné době stojí před Radou pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodování o žádosti společnosti BBC Radiocom (Praha) s.r.o. o předchozí souhlas s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele ze společnosti BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a.s., jejímž jediným akcionářem je společnost Infinitiv spol. s r.o. Jediným společníkem této společnosti Infinitiv spol. s r.o. je akciová společnost LAGARDERERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL, SA, tedy francouzská forma akciové společnosti, u které mi není známa vlastnická struktura a vzhledem k tomu, že se jedná o akciovou společnost, mohu se domnívat, že je tvořena akciemi na majitele. Není mi známo, že by společnost LAGARDERERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL, SA deklarovala svoji vlastnickou strukturu. Mohu se tedy důvodně domnívat, že jde o obdobný případ řešený zmíněným rozsudkem Nejvyššího správního soudu, kdy Nejvyšší správní soud dovodil, že došlo k porušení kritéria transparentnosti vlastnických vztahů žadatele o licenci, když základní kapitál jediného společníka žadatele o licenci byl tvořen akciemi na majitele. Domnívám se tedy, že společnost, která by se na základě této žádosti měla stát nabyvatelem uvedeného podílu, je stižena totožnou vadou, která je výše zmíněným rozsudkem Nejvyššího správního soudu.

Jsem přesvědčen, že tato skutečnost, tedy netransparentnost vlastnických vztahů u společnosti, která se má na základě uvedené žádosti stát nabyvatelem daného obchodního podílu, je konstitutivní překážkou uskutečnění tohoto převodu, tedy, že taková společnost se za daných okolností nemůže nabyvatelem tohoto obchodního podílu stát. Ve vztahu k ustanovení § 21, odstavce 6 zákona č. 231/2001 Sb., v platném znění, není totiž možné přezkoumat, zda taková společnost je schopna dostát jmenovitému požadavku tohoto zákonného ustanovení (Rada souhlas neudělí pouze tehdy, pokud by došlo k omezení plurality informací podle §55 a 56), a to zejména ve vztahu k ustanovení §56, odst. 3) a odst. 4) uvedeného zákona. S ohledem právě na netransparentnost vlastnických vztahů by případné rozhodnutí o předchozím souhlasu s převodem obchodního podílu bylo nutně nepřezkoumatelné a tedy nezákonné.

Nejvyšší správní soud dále ke kritériu transparentnosti vlastnických vztahů uvedl: „Smyslem tohoto kritéria bezesporu je, aby se Rada při rozhodování o žádosti o udělení licence zaměřila též na zamezení nebezpečí skrytého zneužití médií k prosazování partikulárních, politických, ekonomických či jiných soukromých zájmů.“

Žádost o poskytnutí informací dle zákona 106/1999 Sb. :

Žádám tímto Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o zaslání informace o vlastnické struktuře společnosti LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL, SA, která je jediným společníkem společnosti INFINITIV spol. s r.o., kdy společnost INFINITIV spol. s r.o. je jediným akcionářem rozhlasového vysílání společnosti Lagardere Active ČR, a.s..

Zdůrazňuji dále, že tato společnost má být nabyvatelem obchodního podílu BRITISH BROADCASTING CORPORATION ve společnosti BBC Radiocom (Praha) s.r.o., jež má licenci k vysílání programů pod obchodní značkou BBC. Vzhledem k tomu, že dle udělené licence jedná o vysílání informativní a vzdělávací, jde o naprosto jiné zaměření vysílání než vysílání šířené rozhlasovými stanicemi skupiny Lagardere Active ČR, a.s./Infinitiv spol. s r.o., u kterých hlavním cílem provozovatele soukromých rádií je zábava a dosažení zisku. Mám tedy oprávněný důvod se obávat, že program BBC Radiocom (Praha) s.r.o., spočívající nyní v přebírání programu britského vysílatele BBC World Service a pořadů Českého rozhlasu bude změněn podstatným způsobem na komerční vysílání.

Navíc se vzhledem k tomuto domnívám, že v licenčním řízení na udělení kmitočtů k šíření programu BBC World Service spolu s komerčním obsahem by společnost Lagardere Active ČR, a.s. neuspěla.

Navíc není jasné, zda bude přebíráno originální vysílání dodávané BBC, nebo nový provozovatel bude v rámci licenčních podmínek, které jsou netotožné s licencí k převzatému vysílání, vysílat svůj obsah, vytvořený s komerčním cílem s využitím částí programu BBC World Service nebo s využitím pořadů BBC. Pokud by vysílal Lagardere své vlastní původní vysílání, k čemuž ho stávající licenční podmínky zavazují, a snažil se jim vyhovět, mám důvodnou obavu, že nebude zajištěna stejná úroveň objektivity a kvalita obsahu, jak je tomu nyní. Domnívám se, že pak bude na posluchače obchodní označení BBC působit maximálně klamavě, když se budou domnívat, že poslouchají vysílání stanice BBC v české mutaci, zatímco jim bude nabízen program vyrobený komerční stanicí skupiny Lagardere, jejíž ekonomické zájmy i veškerá stávající dramaturgie jsou v přímém rozporu se základním posláním BBC, vyjádřeným v Chartě BBC.

Výzva k dodržování ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb.:

S ohledem na výše uvedené vyzývám Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby žádost společnosti BBC Radiocom (Praha) s.r.o. o předchozí souhlas s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele ze společnosti BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a.s. zamítla.

Vyzývám zároveň Radu, aby se vzhledem k rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. května 2011, č.j. 6 As 8/2011-45 vyjádřila a detailně prozkoumala transparentnost vlastnictví všech provozovatelů vysílání, u kterých je společníkem či akcionářem společnost, jejíž koncovým vlastníkem obchodních podílů je Lagardere Active ČR, a.s. resp. Infinitiv spol. s r.o. a rozhodla v mezích své působnosti v souladu s tímto rozsudkem.

Jedná se o tyto držitele licence k provozování rozhlasového vysílání, s níže uvedenou vlastnickou strukturou k 17.1.2013:

  • EVROPA 2, spol. s r.o., kde jsou společníky INFINITIV spol. s r.o., jehož jediným společníkem je LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA a Lagardere Active ČR, a.s., jehož jediným akcionářem s akciemi na jméno je INFINITIV spol. s r.o., jehož jediným společníkem je LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA. (Nabízí se otázka, zda touto vlastnickou strukturou není obcházen zákaz řetězení společností s ručením omezeným s jediným společníkem dle ust. § 105 odst. 2 obchodního zákoníku, když INFINITIV spol. s r.o., která sama má jediného společníka de facto stoprocentně ovládá společnost s ručením omezeným provozovatele).
  • Frekvence 1, a.s., kde je jediným akcionářem s akciemi na jméno INFINITIV spol. s r.o., jehož jediným společníkem je LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA.
  • RADIO BONTON a.s. kde je jediným akcionářem s akciemi na jméno LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA
  • Rádio DUHA , spol. s r.o. kde je jediným společníkem RMC,s.r.o., jehož společníky jsou INFINITIV spol. s r.o., jehož jediným společníkem je LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA a Lagardere Active ČR, a.s., jehož jediným akcionářem s akciemi na jméno je INFINITIV spol. s r.o., jehož jediným společníkem je LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA. (ohledně možného nepřípustného obcházení zákona obdobně viz poznámka výše u provozovatele EVROPA 2, spol. s r.o.)
  • Radio West Plzeň, s.r.o., kde je jediným společníkem RMC,s.r.o., jehož společníky jsou INFINITIV spol. s r.o., jehož jediným společníkem je LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA a Lagardere Active ČR, a.s., jehož jediným akcionářem s akciemi na jméno je INFINITIV spol. s r.o., jehož jediným společníkem je LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA. (ohledně možného nepřípustného obcházení zákona obdobně viz poznámka výše u provozovatele EVROPA 2, spol. s r.o.)
  • MAX LOYD, s.r.o. (provozovatel Dance radio), kde je 34% společníkem RMC,s.r.o., jehož společníky jsou INFINITIV spol. s r.o., jehož jediným společníkem je LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA a Lagardere Active ČR, a.s., jehož jediným akcionářem s akciemi na jméno je INFINITIV spol. s r.o., jehož jediným společníkem je LAGARDERE ACTIVE RADIO INTERNATIONAL,SA.

Uvádím, že se v souladu s ustanovením § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, považuji za účastníka řízení o žádosti o předchozí souhlas s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele ze společnosti BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a.s., neboť rozhodnutím učiněným v tomto řízení by mohlo dojít k poškození mého ústavního práva na přijímání informací stávajícího provozovatele tohoto vysílání.

Žádám, abych byl o dalším postupu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v této věci, především o krocích vyplývajících z mého podání, v souladu s právními předpisy informován, a aby Rada při tomto sdělení vnímala ust. § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., konkrétně otázku přezkoumatelnosti, spočívající v srozumitelnosti a v dostatku důvodů rozhodnutí, a to i z hlediska dílčích kritérií, které si Rada stanovila pro své rozhodování a transparentnosti vlastnických vztahů. V této souvislosti odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2010, č. j. 7 As 36/2010 - 187.

Ak. soch. Štěpán KOTRBA

podání v elektronické podobě PDF

Přepis z usnesení 4. zasedání RRTV, konaného dne 19. 2. 2013

  • Rada se seznámila s doplněním podání akademického sochaře Štěpána Kotrby ze dne 4. února 2013 ve věci žádosti provozovatele BBC Radiocom (Praha) s. r. o. o udělení předchozího souhlasu s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele ze společnosti BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a. s.
  • Rada přijala toto usnesení: Akademický sochař Štěpán Kotrba není účastníkem řízení ve věci žádosti provozovatele BBC Radiocom (Praha) s. r. o. o udělení předchozího souhlasu s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele ze společnosti BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a. s., které je Radou vedeno pod sp. zn. 2012/971/bar/BBC.
  • Rada odmítla žádost o poskytnutí informací pana ak. soch. Štěpána Kotrby datovanou dnem 4.2.2013 a doručenou Radě pro rozhlasové a televizní vysílání dne 4.2.2013, a to v souladu s §15, odstavce 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
  • Rada přijala toto usnesení: M+M spol s r.o., IČ: 18381120, se sídlem Stroupežnického 1422/2, 400 01 Ústí nad Labem, není účastníkem řízení ve věci žádosti provozovatele BBC Radiocom (Praha) s. r. o. o udělení předchozího souhlasu s převodem obchodního podílu ve společnosti provozovatele ze společnosti BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a. s., které je Radou vedeno pod sp. zn. 2012/971/bar/BBC.
  • Rada udělila provozovateli BBC Radiocom (Praha) s. r. o. se sídlem Dlouhá 16/705, 110 00 Praha-Staré Město, identifikační číslo 25616803, předchozí souhlas se změnou skutečností uvedených v žádosti o licenci spočívající v převodu obchodního podílu ve společnosti provozovatele ze společnosti BRITISH BROADCASTING CORPORATION na společnost Lagardere Active ČR, a. s., a to v souladu s ustanovením § 21 odst. 6 zákona č. 231/2001 Sb.

Tisková zpráva ze 4. zasedání, konaného dne 19. 2. 2013 - plné znění ZDE

0
Vytisknout
4667

Diskuse

Obsah vydání | 22. 2. 2013