DVOŘÁK VYVOLÁVÁ VÁLKU S "VELKOU" RADOU

ČESKÁ TELEVIZE: kdo si to dovoluje nás kontrolovat?

10. 4. 2013 / Štěpán Kotrba

čas čtení 25 minut

Bezprecedentně hysterická a arogantní je reakce generálního ředitele České televize na snahu RRTV, aby Česká televize poskytla Radě jako správnímu orgánu informace, jak dodržuje vyváženost a objektivitu (§ 31 odst. 2 zákona 231/2001 Sb.) když se lišily výsledky komunálních a senátních voleb 2012 od průzkumů organizovaných Českou televizí... Britské listy spolu s matematikem Škopem se tomuto problému rozsáhle věnovaly. ČT i ČRo měly poskytnout RRTV i informace o tom, jak naplňují § 31 odst. 4 zákona 231/2001 Sb. (povinnost sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytovala vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.). České televizi ukládá "velký" vysílací zákon povinnosti a tím určuje i právo regulátora (RRTV) se ptát, případně i Českou televizi za porušení zákona citelně pokutovat. Což prozatím RRTV nikdy nečinila, protože považovala dlouhá léta kontrolní činnost Rady ČT za uspokojivou.

Britské listy disponují dopisem, který generální ředitel České televize Dvořák zaslal Volebnímu výboru Poslanecké sněmovny, v němž se pohoršuje, že si RRTV dovoluje činnost ČT monitorovat a navíc po něm vyžaduje odpovědi v "nestandardně krátkých lhůtách", které má ovšem RRTV jako správní orgán určeny správním řádem. V ČT považují poskytování informací o své činnosti za drzost, kterou by bylo třeba trestat... Ve čtvrtek má Parlament projednávat Výroční zprávu o činnosti RRTV za minulý rok. Smůlou pro Dvořáka je, že ve středu zasedá i Rada ČT, která dostala kopii Dvořákova dopisu neprozřetelně také.

Počátkem listopadu 2012 zaslala RRTV České televizi a Českému rozhlasu žádost o poskytnutí informací, jak oba vysílatelé ze zákona naplňují požadavky zákona 231/2001 Sb.. S termínem plnění do 15. 12. 2013.

Výroční zpráva RRTV za rok 2012 (str. 36 a násl.) PDF

přílohy VZ RRTV 2012 ZIP
Dopis generálního ředitele ČT RRTV jako reakce na Výroční zprávu RRTV za rok 2012 PDF
Dopis generálního ředitele ČT Volebnímu výboru Poslanecké sněmovny k projednávání Výroční zprávu RRTV za rok 2012 PDF

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání PDF

Rada ČT: Návrh hodnocení plnění úkolů veřejné služby ČT DOC

ČT pro Radu ČT: Analýza Vyhodnocení předvolebního a volebního vysílání ČT - Krajské volby a doplňovací volby do Senátu PČR v roce 2012 DOC
20. 12. 2012 Štěpán Kotrba: Vánoční dáreček Dvořákovi: RRTV si vyšlápla na předvolební průzkumy ZDE
Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2012 ZDE

Tyto povinnosti zákona o rozhlasovém a televizním vysílání rozvádí § 2 zákona o ČT a její Kodex. Všechny tyto aspekty vysílání má hodnotit i Rada ČT každoročně ve své výroční zprávě o činnosti České televize, o jednotlivých stížnostech pak rozhoduje na svém zasedání a o jejich vyřízení opět informuje ve výroční zprávě o činnosti České televize. Tuto zprávu předkládá každoročně Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, která ji schvaluje.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání požádala v prosinci 2012 písemně Radu České televize o součinnost a zprostředkování poskytnutí informací o tom, jakým způsobem ČT v roce 2012 naplňuje ve svém vysílání požadavky § 31 odst. 4 zákona 231/2001 Sb.. (čj. 354/12 a 360/12) Tyto informace totiž Česká televize odmítla RRTV poskytnout s nesmyslným odvoláním na (ústní) dohodu Rady ČT a RRTV. Zcela nepochopitelně.

Jediným, kdo se z Rady ČT ozval v duchu zákona, byl radní Mezulánik. Ten navrhl, aby Rada vydala upozornění generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi na povinnosti provozovatele vysílání ze zákona vůči správnímu orgánu a vyzvat jej, aby požadované informace neprodleně a v požadovaném termínu RRTV poskytl.

Neuspěl.

Menšinové stanovisko člena Rady České televize Radka Mezuláníka ze dne 12. 12. 2012 ZDE

ČT pak poslala RRTV šest stránek odpovědi. Šest stránek. V lednu 2013.

Koncepce hodnocení plnění úkolů veřejné služby ČT ( zásah (reach) , kvalita (quality), dopad (impact) , efektivita (value for money)), připravená radním Jankovcem a analytickým oddělením ČT, bohužel neřeší všechny aspekty zákona 231/2001, kterou je RRTV povinna v souladu se svým pověřením sledovat (např. oddělení hodnotících komentářů od informací zpravodajského charakteru, vyváženost politickopublicistických pořadů). Výkladová pravidla k hodnocení přinášejí doporučení Rady Evropy z 90. let, která stála u zrodu české mediální legislativy. Problém je, že kdysi většinová liberální doktrína, která na západě (i u BBC) stála u kolébky hodnocení veřejné služby jako součást většinově společností akceptované "společenské smlouvy", se rozpadla. Zbyly jen zákony. A instituce. Jednotící kritéria a principy fair play se hledají v bahně politického boje špatně.

Například - porušení § 31 odst. 3 zákona 231/2001 Sb.: Z výroční zprávy Rady České televize o činnosti České televize za rok 2011 se například nedozvíme nic o proporčně nevyvážené prezentaci ČSSD a KSČM ve vysílání zpravodajství ČT.... Z analýzy Media Tenor pro RRTV ano. A je to tam "natvrdo". Co na to generální ředitel ČT a Rada ČT? Informaci ignorují. O nápravě nemůže být pod vedením ředitele zpravodajství Šámala a generálního ředitele Dvořáka ani řeči. Radu nevyváženost nezajímá do chvíle, než ji Sněmovna (nejspíš až po volbách) odvolá pro neplnění zákona. Ignorování KSČM ve vysílání ČT do té doby může pokračovat. I za peníze voličů KSČM.

RRTV: Analýza mediální prezentace politických subjektů v hlavních zpravodajských relacích - rok 2011 ZDE

Rada ČT: Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2011 ZDE

Druhý příklad: pořad Všechnopárty dne 2. listopadu 2012 od 21:20 hodin na programu ČT1 obsahoval výrok moderátora: "Přátelé, já bych rád téhleté chvilky využil teď k tomu, abych jednorázově vlastně odpověděl na dotazy, které poslední dobou často dostávám od diváků. A sice, ten dotaz zní, proč se v tomhletom pořadu prakticky neobjevují žádní politici. Důvody jsou vlastně dva, jeden je ten, ţe jak víte teď prožíváme takovej horkej volební podzim a to je čas, kdy je účast politiků v televizních pořadech přísně hlídanej, žádnej nesmí dostat víc, než na jakej má nárok a je to limitovaný, ten čas, dokonce nějakym zákonem a nevěřili byste, jak se navzájem hlídaj, aby tamten nedostal větší prostor než tamten a choděj petice a stížnosti do televize. Dokonce to šlo tak daleko, že prej přišla do televize teďka stížnost nějaký romský iniciativy, ţe si Romové stěžujou, ţe v televizi dostávaj minimální prostor. Tak se to ňák řešilo, co jsem slyšel, tak snad se to vyřešilo tim, že se teďka častějc bude vysílat pátrací relace Na stopě"... Ha ha ha.

Moderátor se ovšem podle RRTV (hlasování 9-1-1) dopustil utvrzování stereotypních předsudků týkajících se etnických, náboženských nebo rasových menšin. Výrok fakticky tvrdí, že o Romech je možné v médiích hovořit jen v rámci pátrací relace, přeneseně pak to, že kriminalita je jediné možné téma související s Romy. Zjevně přitom vychází z nijak nepodloženého předsudečného předpokladu, že většina Romů páchá trestnou činnost. RRTV stanovuje lhůtu k nápravě 7 dnů od doručení upozornění.

ČT porušila ustanovení § 32 odst. 1 písm. i) zákona č. 231/2001 Sb. Víc prozatím RRTV jako správní orgán podle dikce zákona 231/2001 Sb. dělat nemůže. Opět: Co na to říkala Rada ČT a generální ředitel ČT, v jejichž pravomoci je postih hříšníka? Vcelku nic. Romové jsou ale také koncesionáři. Plátci televizního poplatku. Konstatování o nevhodnosti výroku není rozhodnutí Rady o porušení Kodexu, které je porušení zákoníku práce. Praxe Rady ČT při kontrole programu ČT je nijaká, resp. bezzubě rozžvaněná. Konstatování porušení zákona se nedočkáte, vyhazovu hříšníka také ne. I kdyby to byla "hvězda". Praxe managementu v čele s generálním ředitelem je zatloukat, zatloukat, zatloukat. Nebo nevidět a neslyšet. Případně zlehčovat, bagatelizovat. Praxe v redakcích je dělat si co chceme, dokud to jde. A ono to jde furt. Prostě - děláme to dobře. Jsme vaše televize. Česká televize.

RRTV - zápis z 21. zasedání 13. 11. 2012 ZDE

RRTV je ze zákona - jako nezávislý regulátor - partnerským orgánem evropských institucí a je povinna sdělit jak Radě Evropy, tak Evropské komisi, jakým způsobem se v České republice dodržují směrnice Evropské unie o veřejné podpoře veřejné služby a Doporučení Rady Evropy. Mimo jiné i doporučení proti rasismu v médiích. Česká republika je od roku 2002, ale zejména od ratifikace Lisabonské smlouvy v listopadu 2009 vázána zákonodárstvím EU, a to nejen tím, které je implementováno do české legislativy, ale i přímo aplikovanými směrnicemi a judikáty Evropského soudního dvora. Podpis Lisabonské smlouvy a rozsudek ESD ve věci TF-1 z roku 2009 zásadně mění i agendu mediální regulace a činnost všech mediálních regulátorů v ČR. Jak RRTV, tak ČTÚ, ale i Rad ČRo a ČT, jako orgánů veřejné kontroly činnosti médií veřejné služby. Pokud to na Kavčích horách nezjistili, je to smutné. Až tragické.

Evropský soud prvního stupně potvrdil 11. března 2009 v rozsudku T-354/05 rozhodnutí Komise ve věci TF1 versus Komise. V něm kvalifikoval licenční ("koncesionářský") poplatek kanálům veřejnoprávní televize France 2 a France 3 jako státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 ES, ale uznal její slučitelnost s evropským právem. Poskytl obsáhlý výklad (body 126-147 odůvodnění rozsudku) čtyř kumulativních podmínek rozsudku Altmark (C-280/00: Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg, cit. bod 128 odůvodnění rozsudku) a podmínek udělování slučitelné státní podpory médiím veřejné služby. Judikoval též (body 166, 167 odůvodnění rozsudku), že posouzení existujících podpor Komisí může vést pouze k návrhu opatření do budoucnosti (článek 18 nařízení č. 659/1999). Čímž zamezil možné retroaktivitě - případnému vracení podpory v případě neslučitelnosti. Následně reagovala Evropská komise Sdělením Komise 2009/C 257/01 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (bod 77 odůvodnění rozsudku).

Veřejná podpora mediální veřejné služby je možná a slučitelná s evropským právem, pokud je kumulativně splněno (a také zkontrolováno) několik podmínek.

1. Podnik, který je příjemcem podpory byl skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby a tyto povinnosti byly jasně definovány

V případě Českého rozhlasu a České televize jsou povinnosti veřejné služby dány jednak § 31 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání 231/2001 Sb., jednak § 2 zákona 483/1991 Sb. o České televizi resp. § 2 zákona 484/1991 Sb.. "Veřejnou podporou" se rozumí i rozhlasové a televizní poplatky,které jsou hlavním zdrojem příjmů ČT a ČRo.

2. parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, byly předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem.

V případě České televize či Českého rozhlasu se tak děje detailním a v každé jednotlivosti odůvodněným návrhem rozpočtu České televize, schvalovaném na základě zákonné povinnosti zástupci veřejnosti - členy Rady ČT - po podrobné věcné rozpravě).

Poznámka na okraj: To byl mimochodem i důvod, proč jsem se půl roku hádal s Radou České televize, že je povinna zveřejnit plné znění rozpočtu ČT, o kterém hlasovala, ne jen jeho "rámec". Urputnost, s jakou se bránili radní - členové ODS i Dvořák tomuto zveřejnění, mi napovídala, že si možná někdo připravuje budoucí hřiště pro soudní spor o nelegitimitě veřejné podpory. To bych ale musel podezírat generálního ředitele ČT a několik členů Rady ČT ze zločinného spolčení proti zájmům České televize i České republiky - třeba ve prospěch amerických vlastníků bývalého zaměstnavatele generálního ředitele ČT, kteří vyhrožovali opětnou arbitráží za poškození své investice. Rychle jsem takovou hříšnou myšlenku zapudil. Mezitím dokázala vygenerovat CME obří dluh ve výši 11 miliard. Rada ČT nakonec (se zpožděním) rozpočet na rok 2012 zveřejnila poté, co dostala "kartáč" v Parlamentu, kde jsme mou stížnost řešili.

3. Vyrovnání nepřesahuje meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vynaložených k plnění povinností veřejné služby se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností.

Česká televize nemá v zákonem stanovených povinnostech povinnost dosahovat zisku ani mít vyrovnané hospodaření, po celou dobu vedení České televize Jiřím Janečkem nicméně nebyla ČT ve ztrátě, naopak vytvořila rezervní fond na zkvalitnění programování a rozšíření počtu programů v budoucnosti v celkové výši 3 mld. Kč aby tak vyhověla požadavkům, kladeným na ni v digitální době . Plně v souladu s doporučením Rady Evropy a změněnou evropskou Směrnicí AVMS. Hospodaření ČT bylo vždy na základě zákonného oprávnění dle § 8 detailně zkoumáno Radou a jí zřízenou a zákonem předvídanou dozorčí komisí, zprávu o hospodaření každoročně schvaluje Poslanecká sněmovna. Česká televize účtuje dle § 11a zákona 483/1991 Sb. odděleně příjmy a výdaje související s plněním veřejné služby od ostatních příjmů a výdajů (příjmy z reklamy a další činnosti, umožněné jí zákonem v souladu se zněním § zákona) povinností dle evropské Směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. 6. 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků, ve znění Směrnice Komise 93/84/EHS a Směrnice Komise 2000/52/ES. Kontrolování ČT a ČRo dle evropských standardů jako institucí,nakládajících s veřejnými prostředky, je nyní v procesu schvalování novely Ústavy a zákona o NKÚ v Poslanecké sněmovně.

Omezená kritéria § 4 zákona o NKÚ ("účelnost", "hospodárnost" a "efektivita") nicméně nepostihují specifika kreativní činnosti mediálních institucí veřejné služby . Tvůrčí experiment se může i nepovést. Může být dražší než rutina. Nicméně obchodní zákoník ukládá generálním ředitelům povinnost jednat "s péčí řádného hospodáře".

Evropská unie určuje pro tvůrčí činnosti audiovizuálních služeb a v oblasti vysílání (přenos a šíření prostřednictvím jakékoli formy elektronické sítě) jako kritérium význam kulturních a sociálních aspektů, což například činí použití pravidel pro zadávání zakázek nebo kontroly na základě omezených kritérií § 4 zákona o NKÚ nevhodným. Z tohoto důvodu třeba EU stanovuje výjimku pro veřejné zakázky na služby, jejichž cílem je nákup, příprava, výroba nebo společná výroba hotových programů, a jiné přípravné práce, jako jsou služby týkající se scénářů nebo uměleckých představení nezbytných pro výrobu programu, a pro zakázky týkající se vysílacích časů (výrobní náklady a smluvní podmínky výroby zpráv, aplikací, služeb, pořadů, programů a jejich částí a s tím souvisejících servisních a obslužných činností, jejich vysílání či jiné užití; smluvní podmínky pro získávání a prodej programových práv nebo vysílacího času; služby týkající se scénářů nebo uměleckých představení nezbytných pro výrobu programu a kulturních projektů; služby a dodávky z technických či uměleckých důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv zadané pouze určitému hospodářskému subjektu či dodávky pro účely výzkumu nových technologií, pokusů, studia či vývoje). Tato výjimka se však nevztahuje na dodávku technického zařízení nezbytného pro výrobu, společnou výrobu či vysílání těchto programů.

Podmínku "naplňování služby obecného zájmu nehospodářské povahy" určuje EU v Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu pro exkluzi z pravidel hospodářské soutěže a všech omezení. Podmínku "za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu" vyžaduje definičně protokol k Amsterodamské smlouvě 97/C 340/01 a na něj se odkazující Sdělení Komise OJ 2001/C 320/04 z roku 2001 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání novelizované Sdělením Komise 2009/C 257/01 z roku 2009 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání. Požaduje to i Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, a Usnesení Evropského parlamentu 2010/C 8 E/16 ze dne 25. září 2008 o koncentraci a pluralitě sdělovacích prostředků v Evropské unii (2007/2253(INI)) i vzhledem k požadavkům Směrnice 2006/111/EC ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků.

Sdělení Komise 2009/C 257/01 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání ukládá harmonizovat kontrolní mechanismy a zajistit provázanost s mechanismy, které byly pro účely dohledu nad plněním veřejné služby již zavedeny. Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář mají zákonem již zavedeny stanovené orgány vnější kontroly (Rady a jejich dozorčí komise) -- a to jak předběžné (schvalování rozpočtu institucí), tak průběžné (kontrolou hospodaření, činnosti), tak následné (schvalování závěrečného účtu, zpráva o hospodaření, zpráva o činnosti). Propracovaný je zejména dohled prostřednictvím výročních zpráv o činnosti a hospodaření, v souladu s mezinárodními standardy pro veřejnou mediální službu (EP, EBU), obsahující vždy auditorskou zprávu a navíc kontrolované specializovaným výborem (VOV) Poslanecké sněmovny Parlamentu. Čili ČT tento parametr splňuje.

4. Není-li výběr podniku, který má být pověřen plněním povinností veřejné služby, učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky, je úroveň nutného vyrovnání určena na základě analýzy nákladů, které by průměrný podnik, správně řízený a přiměřeně vybavený dopravními prostředky k tomu, aby mohl uspokojit požadavky veřejné služby, vynaložil při plnění těchto povinností se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností.

Tuto povinnost česká média veřejné služby plní samozřejmě a automaticky - podporou nezávislé televizní tvorby a nákupem pořadů od externích nezávislých studií. I když se jedná o díla a výkony dle autorského práva, na něž se vztahuje evropská výjimka ze Směrnice o zadávání veřejných zakázek, neboť se jedná o výrobu, shromažďování a zpřístupňování autorských děl veřejnosti jako naplňování služby obecného zájmu nehospodářské povahy, za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (Směrnice 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 Čl. 1 písm. a) bod iv) a Směrnice 2004/18/ES čl. 16 písm. b) s odkazem na bod 11. odůvodnění Směrnice 92/50/EHS a bod 25 odůvodnění Směrnice 2004/18/ES.), tak jak Česká televize, tak Český rozhlas mají proveden interní audit nákladů na výrobu jednotlivých typů pořadů a Dozorčí komise Rady, jakož i Rada zohledňují nákladové položky v rozpočtu všech složek programu, stanic a studií při schvalování rozpočtu, kontrole jeho plnění, sestavování závěrečného účtu a psaní každoročních Zpráv o hospodaření obou institucí.

Od generálního ředitele ČT Dvořáka i jeho "legislativního odboru" vedeného JUDr. Markétou Havlovou bych očekával, že budou vědět, proč se České televize Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ptá a proč je nutné jí na stroze úřední žádost (strohé v naprostém souladu se zákonem) bez zbytečných odkladů a co nejkomplexněji odpovědět. Kdyby něvěděli, mohli zabrousit webem na stránky BBC či ARD a tam by se dozvěděli, jak se chová instituce veřejné služby v Evropě. Já, jako externí analytik předchozího generálního ředitele ČT a bývalý člen Rady ČRo, to samozřejmě vím... A kdybych připravoval takovou zprávu, trvalo by mi to maximálně dva dny. Zpráva by neměla šest stránek ale sto a obsahovala by podstatné pasáže z již vydaných (nebo připravovaných) zpráv - Zprávy o hospodaření za rok 2011, rozpočtu ČT na rok 2012 a jeho odůvodnění pro Radu a dat pro Zprávu o činnosti za rok 2012, které musely být 15. 12. 2012 už z minimálně devadesáti procent připravené a zkompletované. Spolu s výňatkem výzkumů, kterými útvar analýz ČT samozřejmě disponuje. Přesně takto se odpovídalo přímo Radě Evropy už několikrát. Fakt, že to aparát stávajícího generálního ředitele nedokázal připravit odpovídající odpověď v rozsahu minimálně kompilátu vybraných částí Zprávy o hospodaření a Zprávy o činnosti ČT, za více než měsíc, je tristní. Přiznání ztěžuje zapírání. Hysterické výkřiky akorát upozorňují poslance, jak "kvalitně" je nyní ČT řízena. Od Dvořáka už utekly i jeho sekretářky.

Kdyby s ČT po nedodržení šestitýdenní lhůty bývala byla RRTV zahájila správní řízení pod hrozbou sankce, nedivil bych se. Český rozhlas na stejné zadání dokázal odpovědět bez reptání, bez konfliktů a přestřelek, věcně a střízlivě v požadovaném rozsahu i termínu. To, že se Dvořák dnes cítí uražen komentáři RRTV na adresu České televize, svědčí o naprostém diletantismu televizního managementu, na který by už měla rázně zareagovat Rada České televize. Generálnímu řediteli ČT nepřísluší polemizovat s regulačním orgánem o plnění svých povinností. Chová se jako blbec.

Rada by měla vysvětlit řediteli, že pracuje už nikoliv v soukromé, ale ve veřejné instituci, která je povinna české veřejnosti, českému státu a jeho institucím i evropským orgánům skládat účty. Protože generální ředitel i radní si žerou za naše peníze. Za peníze občanů. A v této zemi stále ještě vládne lid a ne Dvořák.

0
Vytisknout
11918

Diskuse

Obsah vydání | 12. 4. 2013