Čína označila USA jako největší hrozbu pro světový mír

1. 6. 2016

Další eskalace napětí v Jihočínském moři vyústila k diplomatickým útokům mezi Čínou a Spojenými státy.

Není žádným tajemstvím, že vztahy mezi Spojenými státy a Čínou jsou v poslední době napjaté. Zatím poslední konflikt se odehrál začátkem měsíce, kdy americký torpédoborec USS Willim P. Lawrence připlul na vzdálenost 12 námořních mil k ostrovu Yongshu v Jihočínském moři, což Čína brala jako provokaci. „Některé neregionální země se snaží ukázat svou vojenskou sílu v Jihočínském moři, což je ve skutečnosti největší hrozbou pro mír a stabilitu v regionu. Vybízíme je, aby přestaly zasévat sémě konfliktu do míru a stability, který v současnosti v Jihočínském moři panuje.“ To jsou slova admirála Yanga v reakci na incident ze začátku měsíce. Spojené státy přiznaly, že torpédoborec byl k ostrovu vyslán na protest proti „nepřiměřeným nárokům Číny“. Naopak, Čína tento krok označila jako ohrožení svrchovanosti a bezpečnostních zájmů a poškození křehkých vztahů v regionu.

Vzhledem ke zvyšující se aktivitě Spojených států v oblasti Jihočínského moře, Čína se stále hlasitěji ozývá ohledně svých nároků. Hlavním jádrem sporů jsou Spratlyovy a Paracelské ostrovy, především jde o bohatá ložiska ropy a zemních plynů, tedy o využívání výlučných ekonomických zón v jejich okolí. Na rozdíl od Vietnamu, Malajsie, Bruneje, Filipín a Taiwanu, kteří si nárokují ostrovy v blízkosti jejich pobřeží, Čína vznesla nárok na celou oblast Jihočínského moře dle tzv. „linie U“, vytyčené Čankajškem v roce 1947 a přijaté Čínskou lidovou republikou v 50.letech. Americká vojenská přítomnost v regionu napětí ještě prohlubuje, což vedlo Čínu k tomu, že veřejně označila Spojené státy jako největší hrozbu pro světový mír.

Je logické, že Čína se snaží poukázat na americké vojenské aktivity v regionu jako na původce napětí, aby odvedla pozornost od vlastních operací. Na rozdíl od Číny, ostatní účastníci sporu z řad ASEANu vítají americkou přítomnost jako podporu proti čínským nárokům. Čínu vnímají jako agresora, který do konflitku vstoupil s „neuměřenými nároky“ a snaží se okolní menší státy vojensky zastrašit. Americká vojenská přítomnost vytváří určitou míru rovnováhy sil. Čína je zemí, která v tomto regionu zvýšila napětí a přes negativní angažovanost Spojených států v řadě konfliktních oblastech světa, nejsou o nic větší hrozbou než samotná Čína, nebo Ruskou se svou agresí ve východní Evropě. Popravdě, zájmy a jednání všech tří “supervelmocí“ jsou důvodem proč světový mír zůstane pouze naivním přáním.

0
Vytisknout
3871

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2016