Skrytý půvab epigonství

3. 9. 2017 / Martin Profant

čas čtení 2 minuty


Je to taková bezpečná figura, zanaříkat si nad provinčností či epigonstvím malé národní kultury. Navíc svým pobouřením nad malostí českých poměrů dáváš elegantně na vědomí, že ty takovou provinčnost překračuješ a co víc, vytváříš spiklenecké souznění se čtenářem potěšeným, že je zahrnut do tvého světáctví. Karel Dolejší tuto přeci jen omšelou machu pozoruhodně inovoval absurdními historickými exkursy.



Začal notoricky známým výrokem z Engelsovy Revoluce a kontrarevoluce v Německu o Palackém jako „německém profesorovi, který se zbláznil“. Dolejší ho ovšem podle již dávno vyvráceného omylu připsal Marxovi. A spojil ho s myšlenkou nepůvodnosti českého obrození odvozeného epigonsky z toho německého. U Engelse nic podobného pochopitelně nenajdeme, zato u autora, od kterého větu o zbláznivšim se Palackém opsal, ano. Jednalo se o noblesního rakouského patriota Franze Grillparzera.

Vzápětí učinil polemický výpad dokazující, „že není pravda, že by se Češi někdy cizím podnětům bránili“. Nevím, kdo rozumný by to kdy tvrdil, zato zdroj následující Dolejšího přecenění recepce Hegela a Kanta v českém obrození je k nepřehlédnutí. Stačí otevřít Vývoj a zločiny panslavismu Václava Černého. I když, abych Dolejšímu nekřivdil, tu hloupost o českém odmítnutí Hegela u Černého nenajdeme, velkorysé ignorování českých mladohegeliánců nemá tak jednoznačnou filiaci.

Česká duchovní kultura je v posledních desetiletích opravdu šedá a epigonská. V prvních letech pro roce 1989 byla epigonská dokonce programově, nadšeně doháněla léta izolace a originálních výkonů od té doby příliš nepřibylo. Vědecká produkce, včetně humanitních věd, přestává být psána v češtině a velká část někdejšího národního publika začíná dávat přednost nejen publicistice, ale i literatuře a filmům v angličtině. Provincionalizace české kultury může být nevratná a naše starost o ni se může rychle stát muzeální záležitostí. Přesto by bylo vkusnější, kdyby si epigoni dávné tradice, které Šalda říkal české sebemrskačství, dali při svých exhibicích tu trochu práce a neopisovali stále dokola stejné nesmysly.









0
Vytisknout
10483

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2017