Jako hrách na stěnu házet...

18. 10. 2017 / Jan Sláma

Nemine téměř den, aby některý politik nebo komentátor nelamentoval nad nedostatkem kvalifikovaných dělníků. Je to smůla. Když se zrovna ekonomice daří – nejsou lidi. Jak je to možné? Už se dokonce zase uvažuje o dovozu pracovní síly z ciziny.


Před lety jsem kdesi napsal, že v naší zemi bohužel nejsou národohospodáři. Vyskytují se zde jen politici od voleb do voleb!

Mám před sebou Hospodářské noviny ze 3.listopadu roku 1997. Když si znovu přečtu svůj článek věnovaný nedostatku učňů, tak bych ho mohl dnes, po dvaceti letech zveřejnit znovu. Znamená to, že se za těch dvacet let od doby kdy jsem já sám a se mnou mnoho jiných upozorňovali na následky nerozumné politiky nic nestalo. Jen přišly ty následky.

Tak dnes máme sice spoustu ekonomů, právníků, vzdělaných úředníků, ale chybí nám pokrývači, soustružníci, řezníci. Sklenářů se pry sešla v náboru stěží jedna třída.


Stalo se to co se stát muselo. Živelnost, nedostatek představivosti, neplánování. On to trh vyřeší. Zákony trhu jsou neúprosné. Tak a podobně přesvědčovali odborníci panem Klausem počínaje. Trh to vyřešil tak, že najednou chybí lidé, ale ty nelze vyrobit otevřením nějaké výrobny jako třeba u chybějících pastiček na myši. Lidé se musí narodit, projít základním školním vzděláním a chtít se vzdělat odborně. To chtění nám právě v těch minulých letech chybělo.


Gymnázia praskala pod náporem žadatelů. Bralo se skoro všechno. Aby ostatní školy nazemřely na úbytě, byly průmyslové školy, zemědělské školy a další podobné doplněny o nově vytvářené obory, které děti vyškolily v oblasti krajinné tvorby, cestovního ruchu, obecní samosprávy atd. Vznikla řada škol soukromých ustavených jako podnikatelský záměr a jako takové i udržované.


Klesala kvalita, snižovaly se požadavky. Za tu dobu vyrostla celá jedna generace. Co přinesla během této doby školská politika státu? V organizaci vyučování prakticky nic smysluplného. Školní vzdělávací programy, které složitějším způsobem parodují to co už tu bylo. Inkluzi, která výuku spíše komplikuje. Teoretické možnosti jak daleko více pečovat o mimořádně nadané děti jsou využívány jen mlhavě. Financování škol zůstává nepodnětné. Střídání ministrů snad přinese alespoň důstojnější platy učitelů. Ale to co se léta zanedbávalo se bude léta napravovat, jestli vůbec.

0
Vytisknout
2018

Diskuse

Obsah vydání | 20. 10. 2017