Změna klimatu je rychlejší, než jsme se obávali. Jenže proč jsme vlastně překvapeni?

5. 10. 2018

Takřka každodenně se objevují peer-rewieved studie o globální změně klimatu, které varují před smrtícími dopady přicházejícími dříve a tvrdšími, než se kdysi myslelo. Takřka nikdo však netvrdí, že předchozí predikce vln veder, sucha, bouří, povodní nebo stoupajících hladin moří byly přehnané.

A tak zatímco se státy hrnou do Jižní Koreje, aby schválily první větší klimatologické hodnocení OSN po pěti letech, můžete se ptát: Podcenili jsme hrozbu globální změny klimatu?

Zpráva Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) o udržení růstu průměrné globální teploty oproti předprůmyslové éře na hodnotě 1,5 stupně Celsia ještě nebyla dokončena a delegáti předvídají, že plánované pětidenní jednání se velmi protáhne.

Avšak nový náčrt osmadvacetistránkového shrnutí pro politiky získaný AFP alarmujícím způsobem objasňuje, že hranice růstu teploty o dva stupně, dlouho považovaná za záruku bezpečnosti klimatu, už není dosažitelná.

Po pouhém nárůstu teploty o jeden stupeň planetou zmítá rychlý sled smrtících a nákladných extrémních klimatických událostí, které změna klimatu zhoršuje.

"Věci, o nichž vědci tvrdili, že se odehrají dále v budoucnosti, se dějí právě teď," prohlásila Jennifer Morganová, výkonná ředitelka Greenpeace International. "Mysleli jsme, že máme více času, ale nemáme."

Přelomová Pařížská dohoda z roku 2015 obsahuje takřka 200 podpisů pod závazkem udržet oteplování pod hranicí dvou stupňů - a pokud to bude možné jednoho a půl stupně.

Řada vědců poukazuje na fakt, že varování před změnou klimatu jsou stará řadu desetiletí. Například konference OSN o lidském prostředí v roce 1972 předvídala možnost "globálních a katastrofálních účinků" dvoustupňového nárůstu teploty způsobeného emisemi oxidu uhličitého.

"Mnozí vědci dlouho věděli, že lidmi vyvolaná změna klimatu může mít vážné důsledky," říká Jean-Pascal van Ypersele, profesor klimatologie na Katolické univerzitě v Lovani a bývalý spolupředseda IPCC.

"Ti kdo podcenili vážnost změny klimatu jsou většinou politici."

Van Ypersele připisuje politickou pasivitu "krátkozrakosti" - volební cykly vítězí nad dlouhodobými tématy - a záměrným kampaním vedeným průmyslem fosilních paliv, které se snaží zasévat pochybnosti o validitě klimatologie.

Ale Wolfgang Cramer, ředitel výzkumu na Středomořském institutu pro biodiverzitu a ekologii a přední autor zprávy IPCC s ním nesouhlasí.

"Vědci by měli být poněkud sebekritičtější," sdělil AFP. "V posledních 15-20 letech jsme se většinou soustředili na dopad světa s nárůstem teploty o 2,5, 3 a dokonce 4 stupně Celsia."

"Takže když se lídři ptali, ´pokud se zaměříme na 1,5 Celsia, co to bude vyžadovat?,´ mohli jsme odpovědět jen ´Opravdu nevíme.´"

Velká většina ze zhruba 200 klimatických modelů použitých k projekcím IPCC v poslední velké zprávě z roku 2013 předpokládala hranici 2 stupňů. Jen několik jich uvažovalo o hranici 1,5 stupně Celsia.

A z dobrého důvodu: Cíl v podobě 2 stupňů vznikl předvším ze sporů na Kodaňském summitu v roce 2009 a stanovil výzkumnou agendu takřka na deset let dopředu.

Dřívější modely byly nepřesné, říká Michael Mann, ředitel Centra pro vědu o zemském systému při Pennsylvánské státní univerzitě.

"Byly příliš konzervativní a nedokázaly zachytit plný dopad oteplování planety na extrémní klimatické jevy jako jsou ty, k nimž došlo letos v létě v Severní Americe, Evropě a Asii," sdělil AFP.

Modely také podcenily tání mořského ledu v Arktidě a tempo tání ledovců v Grónsku a západní Antarktidě - které obsahují dost zmrzlé vody na to, aby hladina světových oceánů stoupla o 13 metrů.

Tyto dopady "pozitivní zpětné vazby", které jsou současně účinky i příčinami oteplování, lze obzvláště těžko zachytit v modelech, dodává Mann.

A konečně věda je inherentně konzervativní - a o to víc, když jde o IPCC, jehož neustále zpochybňovaná kredibilita závisí na tom, aby hrozbu nikdy nepřehnal.

"Ve vědě existuje kulturní tradice nechtít být alarmistou, zejména v klimatologii," říká Peter Frumhoff, ředitel pro vědu a politiku v Unii znepokojených vědců.

Zpráva IPCC z roku 2013 se například rozhodla nezahrnout do projekce úrovně mořské hladiny příspěvek tající ledové pokrývky oceánů, který se mezitím ukázal být rozhodující.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
4138

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2018