Tchajwan přijímá razantní opatření proti šiřitelům digitálních bludů, v ČR je nejvyšší ústavní představitelé zneužívají

Digitální demence po česku

29. 8. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 3 minuty

Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous

Představa, že postfaktická horečka a stav digitálního blouznění jsou způsobeny jen nějakou lehkou infekcí, která za chvíli přejde, je pravděpodobně příčinou toho, proč se ani lidé uvědomující si závažnost problému nevěnují s dostatečnou pozorností fenoménu, jenž rozkládá společnosti. Česká republika je tohoto naprosto nepochopitelného zanedbání dobrým příkladem. Zatímco země, jejichž představitelé si uvědomují reálnou hrozbu destrukce společenské diskuse masově šířenými bludy, v ČR si premiér a prezident paraziticky užívají jejich destruktivního společenského vlivu.

V rámci diskuse na Letní žurnalistické škole Karla Havlíčka Borovského s Petrem Nutilem, vydavatelem fact-checkingového portálu Manipulátoři. cz, a Jakubem Kalenským z Atlantic Council jsme mimo jiné došli ke shodě na tom, že se dezinformační scéna za těch několik málo let významně proměnila. 

Jak upozornil Kalenský, ta organizovaná a financovaná část například reaguje na snahy o technická omezení nákupem reálných FB profilů ruským dezinfo aparátem po zrušení těch falešných či profesionalizuje způsob zasahování publika regionálně designovanými obsahy. Je patrné, že dosavadní snahy o technické či regulační řešení problému se nesetkávají s úspěchem, jak ostatně vyplývá z komuniké Evropské komise, na které jsem upozorňoval v předchozím textu.

Zanedbání i vědomé zneužívání dezinformačního pomatení si vybírá svou daň. Sledujeme dopady několika let “rozbíjení” diskurzu na straně médií a veřejnosti: obojí přijalo díl dezinformačních narativů jako součást mainstreamu, z některých programově vytvořených dezinfo projektů se stala vlivná média (např. Parlamentní listy) a z některých obskurních postaviček, které by blouznily na periferii, se stávají mazlíčci současných i dřívějších vysoce postavených oficiálních představitelů země. Miloš Zeman se rozněžňuje nad vodami a bory společně s agresivním xenofobem Konvičkou, pro Institut Václava Klause píše intelektuální “Borat” Petr Hampl a tzv. seriózní média si půjčují zoufalce z dezinfowebů jako komentátory.

S podobnými problémy se snaží vyrovnávat společnosti po celém světě. Například Taiwan nedávno přijal velmi přísná legislativní opatření, uvalující přísné tresty odnětí svobody za výrobu a šíření fake news. Jak popisuje odkazovaný článek, do značné míry jde o reakci na podobné falzifikáty, jaké se dennodenně šíří českým kyberprostorem. Ovšem místo snahy tyto nebezpečné manipulace omezovat, využívat stávajících zákonů k jejich trestání a hledat nové cesty, jak producenty a distributory lží vést k odpovědnosti se v ČR objeví legislativní návrh na jejich podporu a vážně se o něm jedná. Míra tuposti, kterou to ilustruje, je nevýslovná.

Německý psychiatr Manfred Spitzer varuje před digitální demencí, která může v pozdějším věku postihnout děti předčasně vystavené vlivu kyberprostoru. Skutečnost, alespoň v ČR, je mnohem varovnější. Do stadia digitální demence jsme se dostali mnohem dříve a vesele si ji hýčkáme...

 

1
Vytisknout
10420

Diskuse

Obsah vydání | 4. 9. 2019