Brutalizace Británie: Johnson se rozhodl bojovat agresivním populismem

26. 9. 2019

Budou voliči reagovat pozitivně na lži, manipulaci a zuřivou agresivitu?

Reakce zuřivého Borise Johnsona, znepokojivě plného adrenalinu, na verdikt britského Nejvyššího soudu, který zrušil jeho suspendování parlamentu, byla naprostým pohrdáním - soudy, parlamentem a nakonec i veřejností a jakoukoliv politickou slušností, píše varovně Martin Kettle. Prozatím si Johnson stále ještě zachovává většinu své formální moci premiéra. Avšak vnitřní moc této role, její morální autorita, Johnsonova schopnost vládnout a schopnost smysluplně reprezentovat zemi prakticky skončila. Všechno je to tragické pro zemi, která ho nikdy nepožádala, aby se stal jejím premiérem.

Johnson nemůže obvinit soudce, protože se to neodváží udělat. Obviňuje poslance, protože jsou lehkým terčem. Ale hlavní vina spočívá na něm, a na brexitérských fundamentalistech v Konzervativní straně.

Aktualizace: Takto reaguje čtvrteční ranní tisk (jeho titulní stránky ZDE).

Daily Mirror píše. "MUŽ BEZ STUDU". Guardian: "Poslanci zuří, Johnson tvrdí, že ohledně brexitu mluví za Británii".  Daily Mail: "DEJTE NÁM VOLBY TEĎ!" "Voliči útočí na spiknutí establishmentu blokovat brexit!"  Daily Express: "Zuřivý Boris: Brexitoví vzbouřenci čelí DNI ZÚČTOVÁNÍ!" The Times: "Sněmovna se dostala do bodu varu." Daily Telegraph: "Parlament musí ustoupit, nebo bude čelit DNI ZÚČTOVÁNÍ" Financial Times: "Vzdorný Boris připravuje volby podle hesla 'Parlament proti lidu'".

Hlavní komentátorka televize BBC Laura Kuennsberg přinesla ve středu ve 22 hodin v hlavních zprávách reportáž o děsivých scénách v parlamentě a hovořila velmi varovně. "Ač jsem byla svědkem stovek debat v parlamentě, nic takto strašlivého jsem dosud nezažila. Nenávist a emoce z obou stran byly děsivé. Vypadalo to, jako že parlamentu vybuchla  a odletěla střecha." Nenaznačuje to pro politický vývoj v Británii nic pozitivního.


Z výše uvedeného přehledu vidíte, že bulvární tisk Daily Mail a Daily Express, spolu se zahraničními oligarchy, bratry Barclayovými vlastněným deníkem The Telegraph, nadšeně podporují Johnsonovu strategii vyvolávat nenávist vůči "proevropskému establishmentu", včetně parlamentu a soudnictví. Vypadá to, že Anglie (ne zřejmě celá Británie, situace ve Skotsku, v Severním Irsku a ve Walesu je jiná) se propadne ve fašistický, netolerantní stát. Nejsou to dobré vyhlídky a je s podivem, jak rychle dokáže populista zničit tradiční demokracii. (JČ)



 

Johnsonova vláda absolutně odmítla přijmout svou soudní prohru. Nejprve, zatímco byl Johnson stále ještě v letadle nad Atlantikem, jeho ministr Michael Gove řekl v médiích, že na suspendování parlamentu, které Nejvyšší soud zrušil, nebylo nic špatného. A pak Johnsonův generální prokurátor Geoffrey Cox řekl v parlamentě, že Johnsonova vláda jednala v dobré víře, odmítl vyloučit další suspendování parlamentu a  propadl hysterickému záchvatu. Obvinil parlament během jeho zasedání, že je "mrtvý", že je "ostudný" a že "nemá morální právo zasedat".

To byly jen přípravy na Johnsonovo vystoupení v Dolní sněmovně ve středu večer. I ty však už neomylně naznačovaly strategii, kterou Johnson přijal. Tou strategií je, že je to teď nahá politická válka na život a na smrt proti opozici a proti lidem, kteří nevěří v brexit. Johnsona nezajímají žádné ty problémy, o nichž soudci vydali svůj verdikt. Jemu jde jen o to, aby se chaosem probrodil k brexitu.

Johnsonovo dva měsíce trvající premiérství je založeno na odvážném a trochu šíleném plánu. Tím plánem je realizovat po třech letech brexit za každou cenu a tím marginalizovat ve volbách Brexit Party. Dosud však neřešitelným problémem tohoto plánu je, že jeho motorem není nic jiného než chvástání, pompéznost a ješitnost, jaké Johnson projevil ve středu večer. V Dolní sněmovně nemá žádná strana většinu, což znamená, že Johnsonovi konzervativci nemohou prosadit své bez kompromisů, které nejsou ochotni udělat. A v Británii stále ještě fungují soudy, což znamená, že Johnson nemůže ignorovat ústavu a soudnictví.

Pro Johnsona to však jsou jen okrajové nesmysly. Chce dosáhnout svých dvou cílů stůj co stůj, ať se děje, co se děje. Avšak jestliže se proti němu parlament postaví, využije této porážky a obviní Dolní sněmovnu, že chce zabránit realizaci rozhodnutí referenda z roku 2016. A jestli ho nepodpoří soudy, i ony se stanou součástí narativu, podle něhož je Johnson bojovníkem za práva údajné brexitérské většiny a soudy jsou součástí mstivé, ohrožené menšiny proevropského establishmentu, menšiny loserů. Velmi to připomíná reakci Donalda Trumpa na zahájení jeho impeachmentu.

Zdaleka není jasné, zda se anglická veřejnost postaví proti Johnsonovi, pokud parlament odloží realizaci brexitu.

V zemi stále existují pozůstatky představy, že soudy by se neměly plést do politiky. A Johnson, jako Macbeth zbrocený krví, je natolik zbrocený nezpodpovědností, že už se nemůže vrátit ke kompromisům.

Dříve nebo později bude tohle všechno muset být předloženo všeobecným volbám. Až k tomu dojde, je jasné, že Johnson zaměří svou kampaň na vyvolávání nenávisti proti proevropskému establishmentu liberální Británie. Kalkuluje, že soudní porážku z tohoto týdne dokáže proměnit ve velké vítězství ve volbách. Být rozsápán soudci je ponižující. Avšak pokud to zaktivizuje dostatečné množství voličů, aby v britském většinovém systému Johnsonovi konzervativci zvítězili, s tím, že je protikonzervativní opozice zoufale rozdělená, pro něho to bude mít cenu. 

Kompletní článek v angličtině ZDE



0
Vytisknout
3865

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2019