Černí kouzelníci

2. 12. 2019 / Beno Trávníček Brodský

čas čtení 2 minuty

 


Větší a lepší auto.

Větší dům.

Záviděníhodnou chatu.

Krásnou chalupu s výhledem.

Dovolenou na Kanárech.

Tu zimní v Alpách.

Totéž pro děti a děti jejich dětí a všechny své... JAAAAA!

Ale co MY?

Sounáležitost všech na nějakém území.

Co MY Češi?

Co MY Evropané?

Co MY pozemšťané?

MY se nějak strašně rychle vytrácí.

Myslet na to jak se nám bude většinově žít nebo živořit se nenosí.

Když říkám, že mám nárok na auto za milión současně tím přece říkám, že dalších "X" lidí nebude mít nárok na žádné.

Prostě proto, že zdroje nejsou nekonečné, a když je dobýváme ad absurdum – výsledky vidíme všude kolem – třeba na přírodě.

Vyberme si:

Pokora = střídmost = perspektiva? / Nepokora = poživačnost = kolaps?

To je klíč k tomu, jestli zachráníme zeleň v krajině; zda budou vyplaveny díky tání ledovců celé národy; zda bude co dýchat a co pít a samozřejmě co jíst.

Zatím nám je stále podsouváno, že když nerosteme a současně nemáme řízenou inflaci – blíží se ekonomický konec světa!

Je fakt, že finanční žongléři ho asi dokáží zařídit, když budou hodně chtít.

Představuji si občas, co by tito černí kouzelníci dělali, kdyby začala vítězit filosofie úspor, samotnými lidmi přinesený pokles poklesu, snižování spotřeby, skromnost, dokonalá opravitelnost výrobků, jejich kvalita, prostě kdyby se modla konzumu změnila v modlu klidného, spokojeného, pokorného života.

Nejspíš by to nedali.

Zbavili bychom se jich konečně.

Jedině by museli vyvolat nějakou válku, nepokoj, něco, co by vyvedlo svět opět z rovnováhy a donutilo ho ke sprintu za konzumem.

Ale snad jsme už chytřejší a neskočíme jim na to znovu(?)

Blíží se čas adventní a Vánoce.

Je to ten nejlepší čas pro úvahy o klidu, pokoji a pokoře.

Nechme proto černé kouzelníky zmizet.

Navěky.

0
Vytisknout
7743

Diskuse

Obsah vydání | 5. 12. 2019