Británie sleduje Maďarsko směrem k volební diktatuře (A co Česko?)

8. 2. 2020

čas čtení 4 minuty
Když konzervativní Anglie reagovala smutkem na úmrtí Rogera Scrutona, nepoznamenal jsem, že ten filozof zradil všechno, co v něm bylo dobré, píše Nick Cohen. Nebyla to chvíle pro poukazování na to, že ten odvážný muž z osmdesátých let, který bojoval proti sovětské diktatuře přednášením disidentům v podzemních univerzitách v Praze, se v roce 2019 stal politováníhodnou figurou, která přijala "pocty" od Viktora Orbána, který rychle proměňuje svůj kout východní Evropy ve zkorumpovanou, etno-nacionalistickou diktaturu.

 

Maďarsko je Venezuela nové pravice. Chce zastrašit či zrušit nezávislou kontrolu moci. Boris Johnson ohrožuje budoucnost BBC. Možná ji nezačne rušit jako všem volně dostupnou službu, ale on moc dobře ví tak, jak to vědí všichni političtí násilníci, že trochu strachu velmi ovlivní zpravodajství BBC a donutí manažery BBC, aby nadšeně spolupracovali s vládnoucí stranou. Johnson pak omezil přístup na  tiskové konference své vlády jen na své oblíbené politické reportéry. Zavádí policejní cenzuru jazyka tím, že nařizuje státním úředníkům, aby skryli tvrdou realitu brexitu do zamlžujících jazykových eufemismů.

V Maďarsku ten vlak dojel ještě daleko dál. Maďarský ekvivalent BBC je jen propagandistickou mašinérií pro Orbánovu stranu Fidesz. Transparency International nyní informuje, že Madarsko je jednou z nejzkorumpovanějších zemí v Evropě.

Ohrožení svobody projevuy a tisku nezabránilo Scrutonovi v tom, aby říkal, že je nutno Orbánovi blahopřát za to, že uchránil maďarskou národní totožnost. Tim Montgomerie, bývalý poradce Borise Johnsona a nyní vlivový činitel britské Konzervativní strany, Orbána pochválil a zdůraznil, že Johnson a Orbán mají mnoho společného. Britský konzervativní poslanec Daniel Kawczynski se minulý týden připojil k Orbánovi, ke španělským frankistům a k  italským ultrapravičákům na konferenci v Římě.

Rasa a moc jsou propojeny. Když mluví pravice o "křesťanské Evropě" či o "křesťanských tradicích", nezačleňuje do toho černošské křesťanské pentecostální církve ve městech. Křesťanství se stalo synonymem pro "bělošství". Když hovoří Orbán o obraně "křesťanské Evropy", nehájí náboženské dogma - jen 15 procent Maďarů chodí do kostela. Prosazuje moderní verzi fašistické konspirační teorie.

Orbán zlovolně tvrdí, že židovský finančník George Soros má nadpřirozenou moc zničit křesťanskou Evropu tím, že ji zaplaví muslimskými migranty. A před tímto člověkem se Scruton ponižoval. Takového člověka Montgomerie a Kawczynski obdivují. Scruton je člověk, jehož Evropská lidová strana, údajně aliance umírněných konzervativců, nedokáže ze svého poslaneckého klubu vyloučit.

Nedělají nic, protože na postupu jsou jejich oponenti. Johnson, Orbán a Trump si myslí, že oni jsou budoucnost,  a tradiční konzervativci a křesťanští demokrati jsou lidé včerejška. Trumpova Amerika, kde zkušený štváč a manipulátor dokáže vybičovávat obavy bělošských voličů, že se stanou menšinou ve vlastní zemi, je možná extremní příklad. Ale politikové všude se nyní učí, že stará morálka už neplatí.

Jonathan Portes, bývalý vysoký britský státní úředník od roku 1987 do roku 2011 konstatoval, že on a jeho kolegové vždy varovali ministry, že jestliže média a parlament odhalí, že zalhali, nikdy se z té hanby nevzpamatují. Johnson dokazuje, že ve věku extrémů žádná hanba neexistuje. Může lhát jako když tiskne o tom, že brexit přinese pro britské státní zdravotnictví 350 milionů liber týdně, anebo popírat, že vytvořil hranici mezi Severním Irskem a hlavním britským ostrovem - jeho stoupencům je to jedno.

Můžete namítnout, že ve volebních diktaturách stát provádí čistky ve státní službě a v soudnictví a ovládá média a že Británie tak daleko ještě nedospěla. Avšak namísto pohledu na konečnou stanici, podívejte se na směr jízdy. Johnson suspendoval parlament a provedl v Konzervativní straně čistku nesouhlasících proevropských aktivistů. Útoky na nezávislost soudů a státní služby jsou nyní standartem pro pravici, která nesnáší jakákoliv omezení.

Británie (ještě) není Maďarsko. Avšak chcete-li zabránit, aby se vaše země vydala tím směrem, není efektivnější začít bojovat při prvních sígnálech nebezpečí než čekat, až bude příliš pozdě?

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
9681

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2020