"Evropa věří ruským nástěnkám"

17. 2. 2021

čas čtení 1 minuta
Evropané a lidé na Západě obecně dělají velkou chybu, když akceptují označení, která Moskva přiděluje ruským institucím. Například když hovoří o ruských médiích, mají sklon vidět v nich žurnalismus a jeho krizi, nikoliv továrny na propagandu sloužící státním korporacím nebo zvláštním službám, upozorňuje Kirill Martinov.


Samozřejmě, že v Rusku existují i skutečná média - YouTube, rodinné chaty na WhatsApp a několik stovek dosud nekoupených mladých stojících na barikádě poctivé žurnalistiky. Ale je hlubokou chybou analyzovat ostatní média, jako by šlo o cosi, čím vůbec nejsou.

Média však nejsou jedinou částí ruské společnosti, které Evropané a další obyvatelé Západu nerozumějí. A dokonce ani nejde o část nejdůležitější. Když Evropané analyzují akce ruských soudů, zdají se jim být podivnými poškozenými stroji, v nichž se nacházejí všechny součástky, ale přesto nedokážou vyrábět spravedlnost.

Na první pohled má Rusko také parlament a stranický systém a zástupce toho všeho v Radě Evropy. A totéž platí o zbytku ruské společnosti: Věci, které nesou jména a tvary normálních politických a sociálních institucí jsou ve skutečnosti čímsi značně odlišným.

Blízkost Evropě a imitování normální společnosti představují ďábelský vtip. Bylo by mnohem jednodušší chápat Rusko, kdyby Rusové používali hieroglyfy a při jednáních seděli v tureckém sedu, na sobě kaftany s dlouhými rukávy.

Celý text v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
5543

Diskuse

Obsah vydání | 23. 2. 2021