Sýrie: V důsledku války podvyživené děti umírají na covid

1. 10. 2021

čas čtení 4 minuty

Jen 2,5 procenta obyvatel Idlibu obdrželo jednu dávku vakcíny. Sýrie má snad nejnižší míru očkování na světě. Testování na covid v komunitě v podstatě neprobíhá. Takže se jen odhaduje, kolik lidí je nakaženo a kolik jich umírá.



Reportérka: Nejsou to zranění střelnými zbraněmi. Nejsou to lidé zmrzačení bombardováním. Teď je zabíjí zmutovaný virus, varianta delta. Sars-Cov2.

Syrský lékař dr. Ammar Kisoum, na JIPce, v nemocnici AL Zeraa:
Říci, že je tady situace tragická, to skutečnost řádně nevyjadřuje. Žádná slova to nedokáží vyjádřit.

 

Reportérka:
Pokračující frontová linie syrské války, která trvá už deset let, v provincii Idlib. A zde bojují na druhé vražedné frontě.

Dr. Kissoum:
Máme 70 lůžek všechna z nich jsou plná. V jiných nemocnicích a na jipkách není místo.

Reportérka: Tolik lékařů a zdravotníků odešlo. Ti, kteří zůstali, nežijí nyní za děsivého hluku padajících bomb, ale za neustálého zvuku ventilátorů.

Dr. Kissoum:  Největší problém, který máme, je vyčerpání zdravotního personálu. Pracují 24 hodin bez přestání.

Reportérka: V oblasti Sýrie, ovládané vzbouřenci, je jen šest nemocnic. 124 lůžek na JIPkách pro 4 miliony lidí. Velmi často se lůžko uvolní jen tehdy, když pacient zemře. Kamera natáčí, jak se lékaři snaží nastartovat srdce Abuda Abudiho. Tentokrát se jim to podařilo. Šestaosmdesátiletý muž, vyhnaný z domova válkou, se nyní jen horko těžko přidržuje při životě.

Před nemocnicí jsou zoufalí lidé. A mají strach. Mohammed Jassen úpěnlivě prosí lékaře, aby přijali jeho matku.

Lékař: Věřte mi, my tady nemáme vůbec žádná volná lůžka. Nemůžu ji dát na zem, máme jen 70 postelí.

Mohammed Jassen: Přijměte ji, prosím vás.

Lékař: To nemohu udělat.

Mohammed Jassen: Snažím se pro ni najít lůžko v nemocnici už čtrnáct dní, soukromá nemocnice ji nepřijme, státní nemocnice ji nepřijme, kam máme jít? Kam chcete, abych šel? Dýchá z posledního. Ptáte se mě, proč křičím a proč zuřím, ona mi umírá v náručí!

Lékař:
Co můžeme dělat?

Mohammed Jassen:
Nějaké řešení musí být!

Reportérka:
A nakonec se řešení najde. Je to ale kruté. Jeden pacient na pokoji s covidem zemřel, takže smrt v jedné rodině se stává Mohammedovým řešením. Přijmou ji nyní do nemocnice. Stará paní se ale rychle dostává do kritického stavu.

A tady se střetává válka a koronavirus. Tohle dítě, jako mnoho dětí, trpí podvýživou a je oslabené. Takže děti silně podléhají covidu.

Dr. Jumaah Issa, pediatr, nemocnice Ibn Sina:
Nebyli jsme vůbec zvyklí muset léčit covid u dětí. U dětí se vůbec nevyskytoval, nebo byl vzácný. Ale teď máme nové problémy s nakaženými dětmi a nemáme dost lůžek.

Reportérka: V této nemocnici právě otevřeli karanténní izolační pokoj pro nejmladší pacienty trpící covidem. Jako je Mohamed.

Bashar Darwish, zdravotník, nemocnice Ibn Sina:
Přivezli nám ho sem před dvěma dny, nemohl dýchat. Od té doby, co jsme tuto jednotku otevřeli, přijali jsme šestnáct dětí. Dvě z nich zemřely.

Reportérka:
Když mohou nedat dětského pacienta do postele, přesto je připojují na kyslíkové masky. Jejich malá prsa svědčí o tom, jak děti bojují o to, aby mohly dýchat.

Jen 2,5 procenta obyvatel Idlibu obdrželo jednu dávku vakcíny. Sýrie má snad nejnižší míru očkování na světě. Testování na covid v komunitě v podstatě neprobíhá. Takže se jen odhaduje, kolik lidí je nakaženo a kolik jich umírá.

Tyto záběry jsou pravděpodobně nejautentičtějším svědectvím. Navzdory jejich největšímu úsilí lékaři nedokázali udržet Abuda al-Budiho při životě. Tohle je jeho poslední rozloučení. Lidé vyjadřují poctu muži, který přežil válku, přežil vyhnání z domova, ale ve své poslední válce - s covidem - prohrál.

1
Vytisknout
5264

Diskuse

Obsah vydání | 5. 10. 2021