Odmítnutím přelomové legislativy o klimatu se Amerika stává nebezpečnou pro svět

23. 12. 2021

čas čtení 4 minuty

Jak ukazuje nyní velmi pravděpodobný krach zákona Build Back Better Act, výjimečnost Spojených států spočívá v jejich mimořádné schopnosti škodit. Kromě stále rostoucího vojenského rozpočtu a zahraničních válek Amerika také způsobuje, že svět je nebezpečný kvůli  obrovskému množství fosilních paliv, které stále generuje do celého světa, píše v Guardianu Kate Aronoff

Organizace Oil Change International, Earthworks a Centrum pro mezinárodní právo životního prostředí zjistily, že spalování ropy a zemního plynu, jež se mají v příštím desetiletí vytěžit jen v USA, by mohlo pohltit 10% zbývajícího světového uhlíkového rozpočtu, tedy množství oxidu uhličitého, které lze uvolnit, než se planeta oteplí nad 1,5 °C.

Zákon Build Back Better by samozřejmě tuto těžbu nijak neomezil: omezování těžby nebo vývozu fosilních paliv v USA je na obou stranách politického spektra na třetí koleji, přestože John Kerry strávil měsíce tím, že v rámci příprav na konferenci COP26 hecoval ostatní menší a méně bohaté země kvůli jejich vlastní spotřebě fosilních paliv.

Zrovna minulý týden ministryně energetiky Jennifer Granholm vyšla vstříc ropným manažerům, aby je ujistila, že administrativa neobnoví dlouholetý zákaz vývozu ropy, a ujistila je: "Nechci se s nikým z vás hádat."

Senátor za Západní Virginii Joe Manchin - jehož slíbené nehlasování o programu Build Back Better zřejmě zatlouklo hřebíček do Bidenova legislativního programu - vydělal loni půl milionu dolarů na podnikání své rodiny v uhelném průmyslu a letos na jaře údajně každý týden hovořil s lobbisty ExxonMobilu. Není však zdaleka jediným demokratem, který prosazuje zájmy fosilního průmyslu.

To, co návrh zákona Build Back Better představoval, bylo v nejlepším případě naprosté minimum: zhruba 55 miliard dolarů ročně, které by zákon vydal na pobídky pro zavádění obnovitelných zdrojů, modernizaci budov a elektromobily v příštím desetiletí, je zhruba polovina toho, co Američané v roce 2020 utratili za péči o své domácí mazlíčky, a bledne ve srovnání s jednoletým rozpočtem Pentagonu ve výši 768 miliard dolarů, který minulý týden prošel oběma komorami Kongresu.

Dokonce i hlavní cíl Bílého domu dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí je nedostatečný: v té době by měl být celý svět uhlíkově neutrální. Vzhledem k obrovským zdrojům a velké historické odpovědnosti za klimatickou krizi by se USA měly dostat k tomuto cíli mnohem dříve. Ale to, co by Spojené státy měly udělat pro snížení emisí, a to, čeho jsou v tuto chvíli schopny jejich ustrnulé, korporacemi ovládané demokratické instituce, jsou dvě různé věci.

To neznamená, že boj je u konce. Vedení Kongresu by konečně mohlo Manchinovi domluvit a vynutit si hlasování o programu Build Back Better. Biden má k dispozici řadu exekutivních opatření na snižování emisí, pokud se rozhodne je využít, včetně možnosti EPA regulovat oxid uhličitý.

Cesta před námi je však trnitá. S blížící se smrtící vlnou omikronu, s blížícím se koncem platnosti daňové úlevy na děti a únorem, kdy se opět začnou splácet studentské půjčky, budou mít demokraté problém poukázat svým voličům na úspěchy - aniž by měli v ruce nástroj Build Back Better.

Hrozí jim potenciální porážka ve Sněmovně reprezentantů, kde republikánská většina dost možná odmítne uznat, že by v prezidentských volbách v roce 2024 mohl zvítězit jakýkoli demokrat. Je velmi pravděpodobné, že Spojené státy, největší světová ekonomika a druhý největší producent emisí skleníkových plynů, nepřijmou vůbec první komplexní legislativu o klimatu nejméně deset let.

Pokud republikáni převezmou kontrolu ve Washingtonu, budou co nejrychleji rozšiřovat těžbu. Země, které usilují o to, aby teplota nestoupla nad 1,5 nebo 2 °C, by měly začít považovat USA za to, čím jsou: za mimořádně nebezpečnou zemi, kterou je třeba regulovat.


Celý článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4578

Diskuse

Obsah vydání | 28. 12. 2021