Uprchlíci na polsko-běloruských hranicích: rostoucí humanitární krize, která byla až dosud mimo naši pozornost
10. 11. 2021 / Tomasz Oryński
Photo by Антон Дмитриев on23. 12. 2021
Mnozí z nás vítají
první známky zimy s radostí. Spojujeme si ji s teplem:
pletenými svetry, útulnými
krby, oslavami konce roku a dětskými
hrami ve sněhu. Pro
jiné však příchod
zimy znamená začátek potenciálně životu
nebezpečného období.
Organizace spojených národů odhaduje, že v příštím roce bude humanitární pomoc potřebovat neuvěřitelných 274 milionů lidí na celém světě, což je o 17% více než letos, píše regionální ředitel Světové zdravotnické organizace pro Evropu Hans Kluge.
V Evropě
to vidíme každý den: Životy,
zdraví a blahobyt uprchlíků a migrantů jsou ohroženy kvůli geopolitice.
V posledních
týdnech uvízly tisíce migrantů bez dokladů v
zemi nikoho na hranicích Běloruska s Polskem, Lotyšskem a Litvou. Několik z nich přišlo o život, mezi nimi i ženy
a děti. Více než
60% migrantů, se kterými hovořili odborníci
z regionální kanceláře
WHO pro Evropu během nedávné mise na bělorusko-litevské hranici, potřebovalo lékařskou pomoc.
Během své návštěvy minulý měsíc
v místech, kde se v Bělorusku ukrývají dva tisíce migrantů, jsem na vlastní oči viděl,
v jak zranitelné se nacházejí situaci. Ti, s nimiž
jsem se setkal - rodiny s dětmi,
mladí i dospělí
- žili ve velmi obtížných, stísněných podmínkách
s nedostatkem hygienických zařízení. Byli unavení a zoufalí, ale stále
se drželi naděje na lepší život.
Současně
na druhé straně Evropy stovky lidí riskovaly své životy,
aby se dostaly do Evropy přes kanál
La Manche nebo Středozemní
moře. Nyní se úmrtí na těchto
zrádných cestách sotva dostanou na titulní stránky
novin. Jen za poslední měsíc přišlo
ve Středozemním moři o život 90 lidí a v Lamanšském průlivu nejméně 34 osob.
Když
se podíváme za hranice Evropy, můžeme již
nyní předpokládat, že
další lidé budou muset prchat před rychle se rozvíjející
humanitární krizí
v Afghánistánu. V současné
době nemá 8,7 milionu lidí
v Afghánistánu dostatek potravin a zima v Afghánistánu
může být krutá.
Na všech těchto frontách WHO spolupracuje s partnery na zmírnění
lidského utrpení, dodává základní
zásoby; spolupracuje s národními orgány
na řešení okamžitých
potřeb, včetně zajištění
hygienických zařízení, zřizování
zdravotnických jednotek a zlepšování preventivních
opatření proti covidu-19, jako je
testování a očkování. Od naší návštěvy Běloruska
podnikly místní a národní
orgány konkrétní
kroky ke zlepšení poskytování
základní zdravotní
péče a k budování hygienických zařízení pro migranty. Ať jsou však tato opatření
jakkoli důležitá, nenahradí udržitelnější řešení.
Zdraví by nikdy
nemělo být záležitostí politiky a přístup ke zdraví musí být zajištěn jako základní
lidské právo.
Toto je rozhodující okamžik. Bez ohledu na politický konsenzus nebo jeho
nedostatek musí uprchlíci a migranti získat humanitární pomoc a přístup
ke zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že náš region čelí
nové vlně covidu, musíme zajistit ochranu před
virem pro ty nejzranitelnější. Tato pandemie nás naučila, že nikdo není v bezpečí,
dokud nejsou v bezpečí všichni.
Regionální kancelář WHO pro Evropu se dlouhodobě zasazuje o zdraví
migrantů a uprchlíků, přičemž podporuje země v přípravě
na příchod velkého počtu uprchlíků
a migrantů a v rozvoji zdravotních
systémů, které jsou inkluzivní
a vůči migrantům vstřícné.
Proto zveme ministry zdravotnictví z evropského, afrického a východostředomořského regionu na vysokoprofilový summit, který se uskuteční v březnu 2022, abychom nalezli společnou cestu a zmobilizovali politické odhodlání k zajištění zdraví uprchlíků a migrantů.
Celý článek v angličtině ZDE
Diskuse