Vrátí se středovýchodní Evropa do ruské sféry vlivu?
2. 2. 2022
Za druhé, ať už Putin v současné krizi rozhodne jakkoli, ve střední a východní Evropě panují reálné obavy, že ustálené hranice jsou nyní ohroženy. Tyto obavy mají své opodstatnění. To, co se v letech bezprostředně po skončení studené války zdálo nereálné, je nyní opět reálnou možností. Vrátily se otázky týkající se naší kolektivní bezpečnosti a vzpomínky na traumatickou a nepříliš vzdálenou minulost.
Přesněji řečeno, mluvíme o více než jednom strachu. Úzkost ve střední a východní Evropě je existenciální povahy. Česko-francouzský spisovatel Milan Kundera v 80. letech 20. století napsal, že malé národy mají trvalou úzkost o svou existenci, protože jejich nezávislost je opakovaně zpochybňována.
Vzhledem k tomu, že jsou pochybnosti vznášeny i nad jejich přítomností na mapě, prožívají svou suverenitu křehce a nervózně. Ruské vojenské ohrožení Ukrajiny znovu probouzí stará traumata, a to paradoxně nejen ta, která vznikla na východě.
Další úzkostí je, řečeno na rovinu, že nás Západ opět opustí. Historický precedens nečinnosti Západu je v současném diskurzu používán na podporu nečinnosti. Například komentátor deníku Guardian Simon Jenkins, když argumentoval proti vojenské intervenci NATO na Ukrajině, poznamenal, že Západ "moudře" nezasáhl v Maďarsku v roce 1956 ani v Československu v roce 1968.
Pro obyvatele střední a východní Evropy je vyvozování takových paralel důkazem toho, že nejen Rusové vytrvale rámují dnešní události v termínech studené války.
Evakuace západních velvyslanectví z Ukrajiny naznačuje připravenost Západu k odchodu ze středovýchodní Evropy, která v nás znovu probouzí trauma z nucené příslušnosti k sovětskému bloku. Nestabilita zahraniční politiky USA v posledních letech je pro země střední a východní Evropy dalším zdrojem obav, v neposlední řadě proto, že stažení amerických vojsk z Afghánistánu přimělo mnoho spojenců USA přehodnotit své strategické bezpečnostní priority.
Ve Varšavě, ve Vilniusu, v Rize a v Tallinnu vládne nálada plná úzkosti. Jsou západní vlády spolehlivými spojenci? Proč nebrání Ukrajinu s plným přesvědčením?
Studenoválečné zarámování ukrajinské krize podkopává, možná nenápadně, demokratickou legitimitu v celém regionu. Uvažování v pojmech sfér vlivu nás vrací do doby, kdy se satelitní země Sovětského svazu nemohly svobodně rozhodnout, do které vojenské aliance nebo politického režimu chtějí patřit.
Kompletní článek v angličtině ZDE
Diskuse