Budoucnost spočívá v sociální a klimatické rovnováze, my jsme ale posedlí ekonomií a technologií
3. 2. 2022 / Bohumil Kartous
Ilustrace: Jáchym Bohumil KartousZ10. 2. 2022
1) Pokud horské
ledovce zadržují méně ledu, než
se dosud předpokládalo, co to znamená pro lidi, kteří
jsou na ledovcích závislí?
Na horských ledovcích a sněhové pokrývce jsou celosvětově závislé téměř dvě miliardy lidí, pro které jsou hlavním zdrojem pitné vody. Mnoho lidí je také závislých na vodě z ledovců kvůli výrobě vodní energie nebo zemědělství, zejména v období sucha. Převážná většina ledovců na celém světě však v důsledku oteplování klimatu ztrácí během roku více hmoty, než kolik jí nabývá, a pomalu mizí. To bude mít na tyto lidi značný dopad, poznamenává Mathieu Morlighem.
Tyto komunity potřebují
vědět, jak dlouho jim budou ledovce ještě
poskytovat vodu a co mohou očekávat,
až ledovce zmizí, aby se na to mohly
připravit.
Na většině míst
jsme zjistili výrazně nižší celkové objemy ledu, než uváděly
předchozí odhady.
2) Jak tato zjištění
ovlivňují odhady budoucího
vzestupu mořské hladiny?
Za prvé je důležité si uvědomit,
že tání
ledovců je pouze jedním z
faktorů, které přispívají ke zvyšování hladiny moří
v důsledku oteplování klimatu. Přibližně jedna třetina dnešního
vzestupu mořské hladiny
je způsobena tepelnou expanzí
oceánu; jak se oceán otepluje, voda se rozpíná a zabírá více místa.
Další dvě třetiny jsou důsledkem zmenšování horských ledovců a ledových
příkrovů.
Zjistili jsme, že
pokud by všechny
ledovce, nepočítaje velké ledové příkrovy
v Grónsku a Antarktidě, zcela roztály, hladina moře by se zvýšila asi o 10 cm místo
13 cm. Vzhledem k velikosti oceánu
se to může zdát jako velký rozdíl, ale je třeba se na to dívat z nadhledu. Úplný rozpad
antarktického ledového příkrovu by přispěl
ke zvýšení hladiny moře o 190 stop a grónského
ledového příkrovu o 24 stop.
3) Proč bylo tak těžké
zjistit objem ledu v ledovcích a co vaše
studie udělala jinak?
Možná vás překvapí,
kolik toho stále nevíme o některých základních charakteristikách vzdálených horských ledovců.
Satelity od 70. let 20. století změnily
naše chápání ledovců a poskytují stále jasnější obraz o jejich poloze a ploše. Satelity však nevidí "skrz" led. U 99% světových ledovců totiž
neexistuje přímé měření
tloušťky ledu. Vědci věnovali
více času mapování ledovců v Grónsku
a Antarktidě a terénu pod nimi, takže zde máme mnohem podrobnější měření objemu. NASA například věnovala celou leteckou misi, operaci IceBridge, sběru dat o tloušťce ledu v Grónsku a Antarktidě.
Celý text v angličtině ZDE
Diskuse