Bývalý japonský premiér Šinzó Abe zemřel po atentátu

8. 7. 2022

 
 
V projevu před oznámením Abeho smrti premiér Fumio Kišida střelbu "co nejdůrazněji" odsoudil.  Japonci a světoví lídři vyjádřili šok nad násilím v zemi, kde je politické násilí vzácné a zbraně jsou přísně kontrolovány.

"Tento útok je brutálním činem, který se stal během voleb - samotného základu naší demokracie - a je naprosto neodpustitelný," řekl Kišida a snažil se udržet emoce na uzdě.

Záběry a svědectví odvysílaná japonskými médii ukazují, že Abeho projev přerušily dvě hlasité rány - pravděpodobně z brokovnice - a kouř, přičemž po druhém výstřelu se Abe potácel na zemi.


Nemocnice, která se ho snažila zachránit, uvedla, že zemřel v 17.03 hodin, tedy asi pět a půl hodiny po výstřelu. Lékař uvedl, že Abe vykrvácel ze dvou hlubokých ran, z nichž jedna byla na pravé straně krku. Když byl přivezen, nejevil žádné známky života.

Několik okamžiků po střelbě členové Abeho ochranky srazili na zem muže, který stál metr za bývalým premiérem. Podezřelý měl na sobě šedou košili, světle hnědé kalhoty a šedé tenisky. Obličej měl částečně zakrytý chirurgickou maskou. Před zadržením na místě činu se údajně nepokusil o útěk.

Abe, který v Naře vystoupil s předvolebním projevem před nedělními volbami do horní komory parlamentu, byl konzervativním politikem známým svou politikou "Abenomiky", jejímž cílem bylo vymanit třetí největší ekonomiku světa z deflace, a podporou významnější role japonské armády v boji proti rostoucím hrozbám ze strany Severní Koreje a asertivnější Číny.

Abe v roce 2007 náhle po roce ve funkci premiéra skončil, ale v roce 2012 se do ní vrátil podruhé a slíbil oživit stagnující ekonomiku, uvolnit omezení pacifistické ústavy z doby po druhé světové válce a obnovit konzervativní hodnoty.

Zasloužil se o získání olympijských her v roce 2020 pro Tokio, přál si předsedat olympiádě a při předávání olympijských her v Riu 2016 se dokonce objevil jako postavička z videohry Nintendo Mario.
Muž se dívá na obrazovku vysílající zprávu o zastřelení Šinzóa Abeho v Naře.

Během svého působení ve funkci se Abemu nepodařilo uskutečnit svou hlavní politickou ambici - revidovat japonskou "pacifistickou" ústavu, která zemi zakazuje používat sílu k řešení mezinárodních sporů. V posledních týdnech se vyslovil pro výrazné navýšení japonského obranného rozpočtu a jako důkaz uvedl ruskou invazi na Ukrajinu s tím, že Japonsko by mělo zůstat ostražité pro případ čínské invaze na Tchaj-wan.

Abe se stal nejdéle sloužícím japonským premiérem v listopadu 2019, ale do léta 2020 byla podpora veřejnosti oslabena jeho postupem při řešení epidemie Covid-19 a také řadou skandálů, včetně zatčení jeho bývalého ministra spravedlnosti. S odvoláním na návrat chronických střevních potíží, které přispěly k předčasnému ukončení jeho prvního funkčního období, Abe rezignoval, aniž by předsedal olympijským hrám, které byly kvůli pandemii odloženy na rok 2021.

Japonsko má téměř "nulovou toleranci" k držení zbraní - tento přístup podle odborníků přispívá k mimořádně nízkému počtu trestných činů se zbraní. Podle Národní policejní agentury bylo v roce 2014 nahlášeno šest úmrtí se zbraní a v zemi se 126 miliony obyvatel jejich počet jen zřídkakdy přesáhne deset.

Airo Hino, profesor politologie na univerzitě Waseda, řekl agentuře Reuters, že taková střelba nemá v Japonsku obdoby. "Nikdy k ničemu takovému nedošlo," řekl.


Vysoce postavení japonští politici jsou doprovázeni ozbrojenými bezpečnostními agenty, ale často se dostávají do blízkosti veřejnosti, zejména během politických kampaní, kdy pronášejí projevy u silnic a podávají si ruce s kolemjdoucími.