Putinova návštěva v Minsku vyvolává obavy, že zatáhne Bělorusko do války na Ukrajině

20. 12. 2022

čas čtení 6 minut

Putin a Lukašenko ohlásili další společné manévry,  Kyjev varuje před možnou novou invazí ze severu

 
Vladimir Putin jednal během své  nezvyklé návštěvy Běloruska s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem o užší vojenské spoluprác. VKyjevě rostou obavy, že Moskva tlačí svého nejbližšího spojence, aby se připojil k nové pozemní ofenzívě proti Ukrajině.

Setkání, které bylo Putinovou první návštěvou Běloruska od roku 2019, se uskutečnilo několik hodin poté, co Moskva zahájila novou palbu "kamikadze dronů", které podle starosty Vitalije Klička poškodily "klíčovou infrastrukturu" v Kyjevě a jeho okolí.

 
V projevu na společné tiskové konferenci v Minsku v pondělí pozdě večer oba lídři uvedli, že se dohodli na pokračování série společných vojenských cvičení, která na Ukrajině vyvolala znepokojení.

"Dohodli jsme se, že budeme i nadále společně přijímat veškerá nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti našich dvou zemí. Upřednostňovat výcvik vojsk, zvyšovat jejich bojovou připravenost ... a pokračovat v nácviku pravidelných společných cvičení a dalších operačních a bojových opatření," uvedl Putin.

Lukašenko označil Rusko za "svého nejbližšího spojence a strategického partnera" a prohlásil, že Bělorusko nemůže chránit svou "nezávislost samo".

Kreml již léta usiluje o prohloubení integrace s Běloruskem, které je na Moskvě silně závislé, pokud jde o zlevněnou ropu a půjčky. Lukašenko se dříve bránil přímému sjednocení s Ruskem, přestože po brutálním potlačení prodemokratických protestů v roce 2020 se země dostala do stále větší izolace od Západu.

Putin v pondělí prohlásil, že nechce nikoho "pohltit", a obvinil blíže nespecifikované "nepřátele" ze snahy zastavit integraci Ruska s Běloruskem.

Tisková konference se konala v návaznosti na varování vysokých ukrajinských představitelů a vojenských velitelů, že se Rusko může pokusit o další pokus o invazi do země ze severu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v neděli prohlásil, že Ukrajina je připravena na "všechny možné obranné scénáře" proti Moskvě a jejímu spojenci.

"Ochrana našich hranic, jak s Ruskem, tak s Běloruskem, je naší stálou prioritou," řekl Zelenskij po setkání s nejvyšším ukrajinským vojenským velením. "Připravujeme se na všechny možné obranné scénáře."

Lukašenko již dříve umožnil Kremlu využít jeho zemi jako nástupiště pro vyslání desítek tisíc ruských vojáků na Ukrajinu, zatímco ruské válečné letouny startovaly z běloruských základen.

Lukašenko se však do války přímo nezapojil ani nevyslal do bojů vlastní vojáky, občas dokonce invazi nenápadně kritizoval a prohlásil, že má pocit, že se konflikt "vleče".

Série vojenských cvičení, která se v posledním měsíci konala společně s Ruskem na běloruských hranicích, opět vyvolala obavy, že se Bělorusko chystá vstoupit do boje.

Několik hodin před Putinovou návštěvou oznámilo běloruské ministerstvo obrany ukončení nejnovějšího rychlého vojenského cvičení, které Lukašenko nařídil, aby prověřil "bojovou připravenost" národní armády.

"Putinova návštěva v Minsku by mohla naznačovat, že se Putin snaží vytvořit podmínky pro ... obnovenou ofenzívu proti Ukrajině - možná proti severní Ukrajině nebo Kyjevu - v zimě 2023," uvedl minulý týden ve své zprávě americký thinktank Institute for the Study of War (ISW).

Experti zůstávají skeptičtí ohledně možnosti vstupu běloruských jednotek, které jsou považovány za relativně slabé, na Ukrajinu, i když na to Putin tlačí. Někteří analytici navrhují, že Lukašenkovy nedávné manévry byly trikem, jehož cílem bylo ze strany Moskvy vázat ukrajinské síly v blízkosti hranic, aby se zabránilo jejich nasazení v jiných oblastech.

"Je i nadále krajně nepravděpodobné, že by běloruské síly vtrhly na Ukrajinu bez ruských úderných sil. Není zdaleka jasné, zda by Lukašenko zavázal běloruské síly k boji na Ukrajině i po boku ruských jednotek," uvádí se ve zprávě ISW.

Arťom Šrajbman, běloruský politický analytik a nerezidentní vědecký pracovník Carnegie Endowment for International Peace, uvedl, že jakékoli přímé zapojení Běloruska na Ukrajině by mohlo představovat politické riziko pro Lukašenka, který přežil protestní hnutí v roce 2020.

"Účast v této válce by byla krajně nepopulární: všechny dostupné průzkumy ukazují, že více než 90 % Bělorusů tam nechce poslat svou armádu," řekl Šrajbman. "A to včetně Lukašenkových příznivců a proruské části společnosti."

Šrajbman však varoval, že Lukašenko se sice bude snažit vzdorovat, ale jeho postoj se může v budoucnu změnit. "Zatím se zdá, že Putin je spokojen se vším, co mu Lukašenko poskytl. Ale pokud bude po Lukašenkovi požadovat přímé zapojení do války, nemohu se vsadit, že bude úspěšně vzdorovat navždy."

Zelenskij v pondělí vyzval západní představitele, aby jeho zemi dodali širokou škálu zbraňových systémů a ukončili tak "ruskou agresi".  

"Hodně záleží na vás - jak tato válka skončí. Čím úspěšnější budou naše obranné síly, tím rychleji ruská agrese selže," uvedl ve videoposelství k šéfům zemí Společných expedičních sil, uskupení severoevropských zemí pod vedením Spojeného království.

"Žádám vás, abyste zvýšili možnost dodávek systémů protivzdušné obrany do naší země a pomohli urychlit příslušná rozhodnutí, která přijmou naši partneři," řekl Zelenskij na adresu britského premiéra Rišiho Sunaka.

Zelenskij se dále obrátil přímo na několik evropských představitelů a požádal mimo jiné Norsko o dodání dalších odpalovacích zařízení Nasam, Dánsko o předání houfnic Caesar a Litvu o zaslání Nasamů i raket Stinger.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4528

Diskuse

Obsah vydání | 21. 12. 2022