Armády Západu. Válka na Ukrajině odhaluje deficity. "V případě války by Britové přežili asi pět dní"

13. 2. 2023

Na konci února 2022 německá vláda zřídila zvláštní fond na vyzbrojení Bundeswehru. Z plánovaných 100 miliard eur se však nyní už 13 miliard eur stává obětí vyšších úrokových sazeb. Kromě toho zjevně neexistují téměř žádné objednávky pro zbrojní průmysl.

Podle hodnocení rozpočtových expertů německého ministerstva obrany bude částka dostupná na nákup nových zbraňových systémů ze zvláštního fondu pro Bundeswehr v hodnotě 100 miliard eur mnohem nižší, než se očekávalo. Důvodem je rostoucí úroková zátěž, kterou musí dluhově financovaný fond nést, uvádí Welt am Sonntag.

V současném ekonomickém plánu, pokud jde o tento fond, německé ministerstvo obrany stále zahrnuje "břemeno úroků, celkem sedm miliard eur," uvedl Welt am Sonntag s odkazem na odpověď státního tajemníka SPD pro obranu Thomase Hitschlera na dotaz rozpočtového experta CDU Ingo Gaedechense.

Thomas Hitschler ujistil, že výpočet úrokových nákladů je aktualizován každý měsíc. Pokud během této doby dojde ke zvýšení úrokových sazeb, "bude to zohledněno při aktualizaci ekonomického plánu".

Bundeswehr. Zbrojní projekty budou zrušeny

"Na nedávném setkání Německé společnosti pro zbrojní techniku vysocí představitelé ministerstva obrany z rozpočtového oddělení přesně vysvětlili, jak vysoké toto zvýšení bude," píše Welt am Sonntag s odvoláním na Ingo Gaedechense. Jak se ukázalo, ministerstvo obrany plánuje dalších 6 miliard eur na úrocích, což dává celkem 13 miliard eur. Reálná kupní síla zvláštního fondu Bundeswehru se tak sníží na 87 miliard eur.

Aby bylo možné splatit původně vypočtené úroky ve výši 7 miliard eur, byly již z ekonomického plánu zvláštního fondu Bundeswehru vyškrtnuty čtyři zbrojní projekty pro námořnictvo a dva plánované pro pozemní síly. Ministerstvo obrany nechce sdělit, jaké další projekty budou zrušeny tentokrát.

Thomas Hitschler Welt am Sonntag odpověděl, že "v současné době není třeba přiřazovat konkrétní projekty možnému požadavku na úspory".

Válka na Ukrajině odhaluje problémy Bundeswehru. "K armádě se nic nedostane"

Zároveň promluvili obranný průmysl a kritici: Podle jednoho ze zástupců zbrojního průmyslu dosud nebyly přijaty téměř žádné objednávky ze stomiliardového fondu pro Bundeswehr.

"Až dosud byl počet objednávek, které německý průmysl obdržel z tohoto zvláštního fondu, zanedbatelný," řekla Susanne Wiegandová, prezidentka společnosti Renk, která se specializuje na výrobu převodovek pro tanky a další pásová vozidla, v rozhovoru pro Augsburger Allgemeine Zeitung. A dodává: "V určitém okamžiku se začnu ptát sama sebe: Německo, co přesně se ještě musí stát? Průmysl potřebuje jistotu plánování." Susanne Wiegandová je také předsedkyní bezpečnostního výboru Svazu německého průmyslu (BDI).

Florian Hahn z CSU, expert na obrannou politiku v parlamentním klubu CDU/CSU v Bundestagu, kritizoval: "Bundeswehr čeká na doplnění ve všech oblastech, ale armáda prostě nic nedostane." – Obrat v německé obranné politice, který kancléř ohlásil, se musí konečně uskutečnit; v rozpočtu personálu, vybavení, munice a infrastruktury.

Nový ministr obrany Boris Pistorius považuje za svůj hlavní úkol rychlejší pořízení vybavení, munice a zbraní. Takzvaný zvláštní fond pro Bundeswehr, který měl na začátku hodnotu 100 miliard eur, byl spuštěn vládou v Berlíně po ruské agresi proti Ukrajině na konci února 2022.

Velká Británie: Armáda v žalostném stavu

Pro Británii jako jadernou mocnost byla tato válka hlasitým varovným výstřelem. Britská armáda není v současné době špičkovou ozbrojenou silou. Britský ministr obrany Ben Wallace se nedávno musel smířit s takovým hodnocením vysoce postaveného amerického generála, jak uvedla Sky News. Taková analýza byla pro britskou veřejnost překvapením, protože vláda v Londýně neustále vykresluje své ozbrojené síly jako jedny z nejsilnějších na světě. Hodně se také mluví o britském příspěvku k obraně Ukrajiny proti Rusku.

Ale v zákulisí se to táhne už dlouho. "Naše armáda je v žalostném stavu," přiznal nedávno Tobias Ellwood, předseda výboru pro obranu a stranický kolega konzervativního premiéra Rishiho Sunaka. "V případě války by britské ozbrojené síly vydržely asi pět dní," varoval ve Financial Times. Podle Sky News kdyby tato armáda musela jít do války, pravděpodobně by jí po několika dnech došla munice.

Většina britských tanků a obrněných vozidel je stará mezi 30 a 60 lety a nástupci jsou zatím v dohledu. Premiér Rishi Sunak dokonce oznámil výcvik ukrajinských stíhacích pilotů, což překvapilo i spojence Velké Británie. Královské letectvo je již přetíženo svými vlastními požadavky, jak řekl jeden západní diplomat.

Britští obranní politici viní ze situace obrovské úspory vojenských výdajů v posledních letech. Bylo uznáno, že záleží na kvalitě, ne na kvantitě. Počet britských vojáků byl výrazně snížen během funkčního období premiéra Borise Johnsona, který se i nyní, jako šedá eminence, neustále prezentuje jako nejbližší spojenec Ukrajiny a vyvíjí tlak na svého nástupce s požadavky na stíhačky.

Západní Evropa: Úspory jsou problém

Je však také jasné, že Spojené království, které je členem NATO, není se svými problémy v rámci Severoatlantické aliance samo.

V Německu se o zastaralém a nevhodném vybavení mluví už léta. V Itálii noviny "La Repubblica" nedávno informovaly o možné hrozbě pro obranu země v případě, že by Ukrajina byla vybavena takovými technologicky vyspělými zbraněmi, jako je systém protivzdušné obrany SAMP/T. Země jako Nizozemsko a Španělsko také postrádají moderní materiály a personál v důsledku období úsporných opatření po skončení studené války. Zprávy z Francie nejsou tak pochmurné, ale země dodává Ukrajině pouze omezené množství zbraní.

Rozsah nesouladu mezi skutečnou a cílovou situací ozbrojených sil v Evropě lze vidět nejen ve výdajích na obranu. V roce 2014 všechny země NATO na summitu ve Velké Británii potvrdily, že každý členský stát by měl vynaložit nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, aby dosáhl svých cílů a zaplnil mezery v obranných schopnostech paktu. Dosud však tohoto cíle nedosáhla ani polovina členů NATO.

NATO: USA, a pak dlouho nic. "Potřebujeme válečnou ekonomiku v EU"

USA vévodí výdajům na obranu, pokud jde o ekonomickou sílu. Podle údajů NATO bylo nedávno dosaženo tempa 3,47 % HDP. S 822 miliardami dolarů (768 miliard eur) na obranu zaplatil Washington nedávno více než dvakrát více než všechny ostatní země NATO dohromady.

Pro srovnání: Německo, největší evropská ekonomika, utratilo v roce 2022 odhadem 55,6 miliardy eur na obranu podle standardů NATO, zatímco Velká Británie, jako jednička v Evropě v tomto ohledu, utratila ekvivalent asi 60,9 miliardy eur. Kromě USA a Velké Británie dosáhly cíle 2% HDP v oblasti obrany pouze Řecko, Polsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Chorvatsko a Slovensko.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a armáda tlačí na země, jako je Německo, aby zvýšily své výdaje na obranu, po celá léta. Kromě toho se již mnoho měsíců zintenzivňuje úsilí o zajištění dlouhodobé poptávky zbrojního průmyslu, která je nezbytná pro zvýšení jeho výrobní kapacity prostřednictvím trvalých objednávek.

Manfred Weber, místopředseda CSU a šéf Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, to nedávno vyjádřil jasně a jednoznačně: "Potřebujeme, i když toto období není snadné, něco jako válečnou ekonomiku v EU, abychom byli schopni zaručit stabilitu a bezpečnost." Weber v rozhovoru pro noviny vydávané mediální skupinou Funke také připustil, že evropské země nejsou v současné době schopny rychle poskytnout potřebné zbraně, a to ani pro svou vlastní obranu, ani pro Kyjiv.

V úterý a středu (14./15.02.2023) bude téma zásob zbraní a munice na programu zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu.

Celý článek v polštině: ZDE