Absence periferního vidění

13. 2. 2023

 

Příklad 1 – peníze ve zdravotnictví určené pro prevenci

Předpokládám, že významná část financí ve zdravotnickém systému je určená pro prevenci. Jinak by bylo zdravotnictví jen honěním nemocné kočky za ocas. Současně, nedostatek financí ve zdravotnictví je určitě spoluzpůsobený vysokou nemocností, způsobenou z podstatné části tzv. civilizačními chorobami. Když budeme zvažovat prevenci, je třeba přemýšlet i o zdravotních externalitách různých oborů, do kterých by prevenční zdravotnické prostředky měly putovat též, někdy, za účelem jejich efektivnějšího využití, možná i spíše než do vlastního zdravotnictví. Jde například o kvalitu potravin včetně obsahu různých škodlivých látek, obecné znečišťování včetně třeba kvality tuzemského vozového parku, příliš pozdní odchody do důchodu a celkově bídné sociální prostředí, o celkovou nervozitu společnosti (společenský stres), odcizování se přírodním principům atp.

Proč tedy nevyužít některé prostředky určené na prevenci ve zdravotnictví k řešení podstaty problému, tj. problému vznikajícího jinde? Například pro cenové zvýhodnění prokazatelně zdravých potravin, cenové zvýhodnění minimalistických aut, zkrácení věku odchodu do důchodu za účelem přirozeného zlepšování zdraví důchodců díky dostatku času na aktivní i pasivní odpočinek, zklidnění společnosti například zavedením přiměřené formy nepodmíněného základního příjmu nebo třeba pomoc státu s pořizováním bydlení zejména mladých rodin na zdravějším venkově?

Příklad 2 – palivo se zápornou cenou, které nikdo nechce

Velké množství komunálního odpadu v Česku, který jako zbytek po separaci končí v popelnicích, se nedostává k energetickému využití, ale sype se stále do skládek. Jde o cca ¾ milionu tun ročně. Materiál s výhřevností + - hnědého uhlí. Jak víme v rámci odpadářské praxe, je zatím v Česku neřešitelné postavit potřebný počet zařízení pro jeho energetické využívání (ZEVO). Neměli by se ale do problému masivně pustit energetici, jako do využití volných, levných a lehce dostupných energetických zdrojů? Do využití paliva, které vám jeho původce sám rád přiveze a ještě vám za to dobře zaplatí?! Je absurdní, že i v dnešní době to stále připomíná běh kolem horké kaše. Patrně nad rozumem stále ještě vítězí všudypřítomný a kde kým „co zbaštil všechnu moudrost“ živený NIMBY-SYNDROM, přitom dokonalé čištění spalin je dávno v rozvinutém světě standardem.

Příklad 3 - poslední z mnoha možných – školství a stav životního prostředí

Víme, kam jsme to dopracovali se stavem našeho společného životního prostředí. Z toho je patrné, jak výrazně (v obecné rovině, tj. v běžné populaci) jsme v této oblasti nevzděláni (krom toho, že jsme i nevychováni)! Problém stavu životního prostředí je tak z velké míry problémem špatného základního školství. Řadě lidí vůbec nedocházejí vazby mezi příčinami a následky. V běžném hovoru často zjistíte, že spoustu běžných věcí lidé vůbec netuší.

Řešením je

1. Výchova dobrých kantorů!

2. Výuka ekologie a jejích aplikací jako předmětu stejně významného a stejně významně klasifikovaného jako je třeba matematika nebo mateřský jazyk – už a zejména na základních školách. To vše na základě cílených a dobře strukturovaných rámcových vzdělávacích programů zpracovávaných ministerstvem školství.

Synergické spolupráce, tj. práce s významnými externalitami, by měly samozřejmě začínat „od hlavy“. Efektivním propojením rolí jednotlivých ministerstev tak, aby to celé fungoval o jako dobrý orchestr. Logicky se tu nabízí role vlády a hlavně jejího úřadu. Když ale prozkoumáte organizační schéma téhle instituce, nic takového, alespoň vnějším pohledem, nenajdete. Spíš na vás vykoukne řada funkcí, které by prostý občan potřeboval vysvětlit.

Podle mého soudu chybí ODBOR ZODPOVĚDNÝ ZA EFEKTIVNÍ SPOLUPRÁCI MINISTERSTEV a jako status quo MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY přímo jí zodpovědný za kvalitní a rychlá mezioborová řešení důležitých problémů. Samozřejmě, že tuhle roli, pokud mu to čas dovolí, může sehrát i pan premiér.

??