14. 2. 2023
"Plán na další období zahrnuje akce se zapojením diverzantů s vojenským výcvikem, maskovaných v civilním oblečení, kteří budou podnikat násilné akce, útočit na některé státní budovy a dokonce brát rukojmí," řekl Sandu novinářům na brífinku.
"Cílem těchto akcí je svrhnout ústavní pořádek, změnit legitimní moc Kišiněva na nelegitimní," řekla Sandu, "čímž by se naše země dostala do rukou Ruska, aby se zastavil proces evropské integrace."
Varovala: "Pokusy Kremlu vnést do naší země násilí nebudou úspěšné."
Od té doby, co Rusko téměř před rokem napadlo Ukrajinu, se Moldavsko, bývalá sovětská republika s přibližně 2,6 milionu obyvatel, snaží navázat užší vztahy se svými západními partnery. Loni v červnu mu byl udělen status kandidátské země Evropské unie, a to ve stejný den jako Ukrajině.
Sandu uvedla, že od října do prosince moldavská policie a její zpravodajská a bezpečnostní služba neboli SIS zasahovaly "v několika případech organizovaných kriminálních živlů a zabránily pokusům o násilí".
V uplynulém roce se Moldavsko, které není členem NATO, potýkalo s řadou problémů. Patří mezi ně vážná energetická krize poté, co Moskva dramaticky snížila dodávky plynu, prudce rostoucí inflace a několik incidentů v posledních měsících, které se týkaly raket, jež proletěly jeho oblohou, a trosek, které byly nalezeny na jeho území.
Moldavské úřady potvrdily, že v pátek pronikla do jejich vzdušného prostoru další raketa z války na Ukrajině.
Sanduová uvedla, že Rusko chce Moldavsko využít ve válce proti Ukrajině, aniž by poskytla další podrobnosti, a že informace získané zpravodajskými službami obsahovaly něco, co označila za instrukce o pravidlech vstupu do Moldavska pro občany z Ruska, Běloruska, Srbska a Černé Hory.
"Ujišťuji vás, že státní instituce pracují na tom, aby těmto problémům zabránily a udržely situaci pod kontrolou," uvedla Sanduová.
Dodala, že moldavský parlament musí přijmout návrhy zákonů, které vybaví zpravodajskou a bezpečnostní službu a prokuraturu "potřebnými nástroji k účinnějšímu boji proti rizikům ohrožujícím bezpečnost země".
Prezidentka dodala, že tento plán se bude "opírat o několik vnitřních sil, ale zejména o zločinecké skupiny", a dále jmenovala dva moldavské oligarchy, Ilana Shora a Vladimira Plahotniuce, kteří jsou v současné době v exilu. Na oba muže byly v loňském roce uvaleny sankce ze strany USA a Velké Británie.
Na podzim loňského roku otřásla Moldavskem v souvislosti s energetickou krizí také série masových protivládních protestů organizovaných Šorovou populistickou, Rusku přátelsky nakloněnou Šorovou stranou.
Pondělní tiskový brífink prezidentky se konal po páteční rezignaci moldavské premiérky Natalie Gavrility. Téhož dne Sanduová jmenovala nástupcem Gavrility svého poradce pro obranu a bezpečnost, prozápadního ekonoma Dorina Receana.
Diskuse