22. 2. 2023
Dvě nové výzkumné práce v odborných časopisech, které zveřejnil British Medical Journal, nyní vrhají nové světlo na to, jaké chování ve středním věku může pomoci zlepšit naše šance na dobré zdraví v pozdějším věku.
První studie zjistila, že spokojené vztahy s partnery, příbuznými, přáteli a kolegy jsou spojeny s nižším rizikem vzniku vícečetných dlouhodobých onemocnění ve stáří.
Z výzkumu vyplývá, že čím méně uspokojivé jsou tyto vztahy ve čtyřiceti a padesáti letech, tím větší je riziko výskytu několika onemocnění v pozdějším věku.
Stále více důkazů naznačuje souvislost mezi silnými sociálními sítěmi a dobrým zdravím a pohodou ve vyšším věku, ale dosud nebylo známo, zda tyto vazby mohou snižovat riziko výskytu vícečetných dlouhodobých onemocnění nebo multimorbidity.
Studie zkoumala údaje od téměř 8 000 australských žen, které v době zahájení studie v roce 1996 netrpěly 11 běžnými dlouhodobými onemocněními a byly ve věku 45 až 50 let. Každé tři roky podávaly zprávy o míře spokojenosti se svými partnery, rodinnými příslušníky, přáteli a kolegy v práci.
Po dobu 20 let byly sledovány, zda se u nich objevila cukrovka, hypertenze, srdeční onemocnění, mrtvice, chronická obstrukční plicní nemoc, astma, osteoporóza, artritida, rakovina, deprese nebo úzkost.
Vědci zjistili, že ti, kteří uváděli nejnižší míru spokojenosti se svými sociálními vztahy, měli dvojnásobné riziko vzniku více onemocnění ve srovnání s těmi, kteří uváděli nejvyšší míru spokojenosti.
Podle výsledků zveřejněných v časopise General Psychiatry byly podobné výsledky zjištěny u jednotlivých typů sociálních vztahů.
Ačkoli studie zahrnovala pouze australské ženy, což znamená, že zjištění nemusí být aplikovatelná na muže nebo jiné kultury, zjištění mají "významné důsledky" pro zdraví, uvedli vědci z University of Queensland.
Výsledky zdůrazňují "výhody navázání nebo udržování kvalitních a rozmanitých sociálních vztahů ve středním až raném věku", vysvětlili.
"Za druhé, na komunitní úrovni mohou být intervence zaměřené na spokojenost nebo kvalitu sociálních vztahů obzvláště účinné v prevenci progrese chronických onemocnění.
"Zatřetí, na úrovni země a na celosvětové úrovni by měly být sociální vazby považovány za prioritu veřejného zdraví v prevenci a intervenci chronických onemocnění."
Druhá studie zjistila, že pravidelná fyzická aktivita v jakémkoli věku je spojena s lepší funkcí mozku ve stáří a udržování pohybové rutiny po celou dobu dospělosti se zdá být nejlepší pro zachování mentální ostrosti a paměti a odvrácení stavů, jako je demence.
Dokonce i zahájení cvičení v 60 letech je účinné pro zlepšení kognitivních funkcí než nedělat vůbec nic, naznačuje výzkum vedený University College London a zveřejněný v časopise Journal of Neurology, Neurosurgery and Psychiatry.
Studie zkoumala údaje od 1 417 lidí o tom, kolik pohybu měli v průběhu čtyř desetiletí. Průzkumy byly provedeny pětkrát v průběhu dospělosti, když bylo lidem 36, 43, 53, 60 až 64 a 69 let.
Jakmile lidé dosáhli 69 let, byly provedeny kognitivní testy a testy zaměřené na rychlost zpracování dat a paměť. Nejlépe si v testech vedli ti, kteří byli ve všech pěti samostatných průzkumech fyzicky aktivní alespoň jednou až čtyřikrát měsíčně.
"Největší kognitivní efekt se projevil u těch, kteří zůstali fyzicky aktivní po celý život," uvedla hlavní autorka studie Dr. Sarah-Naomi Jamesová. "Účinek je kumulativní, takže čím déle je jedinec aktivní, tím je pravděpodobnější, že bude mít v pozdějším věku lepší kognitivní funkce."
Diskuse