Teleskop Jamese Webba odhalil důkazy o dávných galaxiích, které "rozbíjely vesmír"

23. 2. 2023

čas čtení 3 minuty
 

Obrovské systémy se zdají být mnohem větší, než se předpokládalo, že je možné tak brzy po velkém třesku, sdělují vědci

 
Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil zřejmě šest masivních velmi starých galaxií, které astronomové nazývají "rozbíječi vesmíru", protože jejich existence by mohla zrušit dosavadní kosmologické teorie.

Objekty pocházejí z doby, kdy vesmír dosahoval pouhých 3 % svého současného stáří, a jsou mnohem větší, než se předpokládalo, že je možné u galaxií tak brzy po velkém třesku. Pokud by se tato zjištění potvrdila, zpochybnila by dosavadní představy vědců o tom, jak se formovaly nejstarší galaxie.

 

"Tyto objekty jsou mnohem hmotnější, než kdokoli očekával," řekl Joel Leja, odborný asistent astronomie a astrofyziky na Penn State University a spoluautor studie. "Očekávali jsme, že v této době najdeme pouze malé, mladé, dětské galaxie, ale objevili jsme galaxie stejně vyspělé jako ta naše v oblasti, která byla dříve považována za úsvit vesmíru."

Pozorování pocházejí z první sady dat zveřejněných vesmírným dalekohledem Nasa Jamese Webba, který je vybaven přístroji pro infračervené snímání schopnými detekovat světlo vyzařované nejstaršími hvězdami a galaxiemi. Při procházení snímků si doktorka Erica Nelsonová z Coloradské univerzity v Boulderu a její spoluautorka všimly řady "rozmazaných bodů", které se zdály být neobvykle jasné a neobvykle červené.

Červená barva je v astronomii zástupným ukazatelem stáří, protože světlo se při cestě rozpínajícím se vesmírem roztahuje, neboli je posunuto do červené barvy. Tyto galaxie se zdály být staré zhruba 13,5 miliardy let, což je řadí do období asi 500-700 milionů let po velkém třesku.

Nejedná se o nejstarší galaxie pozorované pomocí sondy Jamese Webba, která byla vypuštěna v prosinci 2021. V loňském roce vědci spatřili čtyři galaxie, které se datují do doby asi 350 milionů let po velkém třesku, ty však byly mnohem menší. Výpočty naznačují, že nejnovější galaxie mají desítky až stovky miliard hvězd o velikosti Slunce, což je staví na úroveň Mléčné dráhy.

"Je to šílené," řekla Nelsonová. "Tyto galaxie neměly mít čas se zformovat."

Vysvětlení existence tak masivních galaxií v blízkosti úsvitu času by vyžadovalo, aby vědci přehodnotili buď některá základní pravidla kosmologie, nebo pochopení toho, jak první galaxie vznikly z malých mračen hvězd a prachu.

"Ukázalo se, že jsme objevili něco tak nečekaného, že to vlastně vytváří problémy pro vědu," řekl Leja. "Zpochybňuje to celou teorii vzniku raných galaxií."

Stávající modely předpokládají, že po období rychlého rozpínání vesmír strávil několik stovek milionů let ochlazením natolik, že se plyn srazil a zhroutil do prvních hvězd a začaly vznikat galaxie, což je období známé jako temný věk.

"Objev tak masivních galaxií tak brzy po velkém třesku naznačuje, že temné období nakonec nemuselo být tak temné a že vesmír mohl být zaplaven tvorbou hvězd mnohem dříve, než jsme si mysleli," uvedla Dr. Emma Chapmanová, astrofyzička z Nottinghamské univerzity, která se na nejnovějších pozorováních nepodílela.

Chapmanová uvedla, že k potvrzení tohoto objevu budou zapotřebí další pozorování, než bude možné opustit stávající modely. "Vzhledem k tempu, jakým JWST převrací teorie a mění celé obory, by mě nepřekvapilo, kdyby to byla pravda!" dodala.

Tým plánuje získat snímky spektra, které mohou poskytnout přesnější informace o vzdálenosti a umožní lépe odhadnout hmotnost. "Spektrum nám okamžitě dokáže, zda jsou tyto věci skutečné," řekla Leja.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
5544

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2023