Dokud se Rusko poctivě nevyrovná se Stalinem, nic se nespraví

24. 2. 2023

čas čtení 3 minuty
Ti, kdo se dnes snaží rehabilitovat a dokonce zbožšťovat Stalina a odsuzovat destalinizaci, to dokážou pouze ignorováním ruských duchovních tradic a redukováním ruské historie na sovětské období, kdy byly napadeny kulturní a náboženské tradice carského Ruska, tvrdí Alexandr Cipko.

A pokud toto nebude uznáno a nebude obnovena úcta k dřívější tradici, Rusko nebude schopno úplně uniknout ze svého sovětského období a znovu se připojit ke zbytku světa. Místo toho bude jeho osudem znovu zopakovat obrovské lidské tragédie sovětského období.

Nebezpečí může být ještě větší, než si mnozí myslí. V sovětských dobách mnozí pohlíželi na oběti stalinismu se soucitem; ale dnes dokonce i vnuci Stalinových obětí ho oslavují jako nedílnou součást národního dědictví, které ignoruje obecnější náboženské a kulturní prvky Ruska.

Určitě není náhoda, že naše současná éra, éra, podle níž ‚Rusko není Západ‘, se opět stala érou, v níž jsou Stalinovy represe omlouvány. Pouze lidé zbavení národního vědomí, rusofobové v pravém slova smyslu, mohou pokojně mluvit o zničení milionů lidí.

Nikdy předtím se neříkalo tolik lží o Stalinovi nebo o represích, které on a komunistický režim praktikovaly. A nikdy to nenapadlo ty, kdo se jako Chruščov, Solženicyn a Gorbačov snažili mluvit pravdu, aby se tragédie minulosti neopakovaly.

Byli jsme sovětský lid, ale měli jsme zpravidla pocit soucitu s oběťmi stalinských represí a se slzami v očích reagovali na příběhy o tom, jak Stalinovy stráže bránily Ukrajincům získat jídlo během hladomoru z let 1932-1933.

Nyní neexistují žádné slzy a žádný morální protest proti hrozným stránkám sovětské historie. Nyní lidé prchají před touto hroznou pravdou, před historií své vlastní země a svého vlastního národa. A teď ta nejneočekávanější věc: I ti, jejichž předkové zemřeli v GULAGu, Stalinovi odpouštějí jeho represe.

Mnoho Rusů nechce pravdu o své minulosti ani slyšet a místo toho na pokyn těch u moci oslavují monstra, jako je Stalin. Z nějakého důvodu totiž věří, že jsou tato monstra "jejich", nesmí být nikdy kritizována a musí být bráněna, nikoli odsuzována za porušení všech morálních norem.

Pro takové lidi je Stalin součástí jejich ruskosti, protože nemají jinou národní historii než sovětskou. Pokud neexistuje jiná historie než sovětská, pak i Stalin musí být ospravedlněn. Ale pokud existuje širší ruská historie, pak lze Stalinovy zločiny klidně posoudit, jak jsou.

Ale je tu ještě větší tragédie: Ti, kdo omlouvají Stalina a jeho represe, ospravedlňují také filozofii vraždy, kterou Stalin a komunistický systém představovali. Dokonce i nyní mnozí nedokážou přiznat, že náš marxismus, zvláště bolševismus, byl ve skutečnosti filozofií toho nejbanálnějšího zločinu, filozofií vraždy.

Mnoho intelektuálů, kteří se označují za liberály, se docela klidně hlásí k marxismu, navzdory zmíněné skutečnosti. Tím usnadňují ostatním, aby se připojili k rehabilitaci Stalina a k odsouzení těch, kteří se snažili zachránit Rusko před jeho kriminálními činy.

Skutečný důvod, proč je to zvláště pro Rusy tak těžké, však leží jinde. Spočívá ve skutečnosti, že sovětský systém a jeho zločiny nenavštívily ruský lid jako nějaký cizí dobyvatel, ale jako sami Rusové – a to znamená, že se musejí postavit čelem k tomu, co udělali, stejně jako k tomu, co bylo uděláno jim.

Celý článek v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
3740

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2023