Putinův klamný signál ohledně míru má za cíl rozdělit Západ

9. 2. 2024

Putinovým taktickým cílem je torpédovat západní pomoc Ukrajině až do případného Trumpova prezidentství, protože Kreml věří, že bývalý americký prezident Donald Trump by se mohl Ukrajiny vzdát a narušit NATO.

Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně vyslal signály, že je připraven zahájit jednání o příměří s Ukrajinou. Tyto signály vyvolaly významnou reakci, zejména na Západě. Nejnovější úniky naznačovaly Putinův údajný záměr souhlasit se vstupem Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO) a vzdát se neutrality a nezúčastněného statusu výměnou za to, že si Rusko ponechá ukrajinská dobytá území Doněck, Lugansk a části Záporožské a Chersonské oblasti. Tato dohoda by uspokojila ruského prezidenta, který by mohl souhlasit se zastavením vojenských akcí a možná i s upuštěním od dalších vojenských plánů.

Putin si osvojil umění říkat to, co lidé chtějí slyšet, a pod rouškou těchto taktických slov provádět různé politiky. Při analýze Putinových výroků bychom měli vycházet z jednoduchého, ale nepopulárního kritéria: Korelovat jeho výroky s jeho činy.

Po celou historii Putinovy vlády od počátku roku 2000 věděl, jak říct správnou věc, aby získal podporu ruského lidu. Prohlásil, že nastolí přísný právní stát a posílí demokratické instituce. V oblasti zahraniční politiky Putin a jeho diplomaté říkají zjevně správné věci, například se dotýkají nepřípustnosti hegemonie jedné nebo několika málo zemí ve světových záležitostech a nutnosti brát v úvahu zájmy všech států a chránit jejich suverenitu.

Ve skutečnosti Putin namísto rovnosti před zákonem vybudoval zkorumpovanou autokracii, kde jeho přátelé a kumpáni mají neomezenou moc. Naproti tomu většina ruského obyvatelstva nemá téměř žádnou moc. Namísto ekonomického růstu, který Putin navrhoval jako cíl na začátku své vlády, se vládní kontrola nad ekonomikou zesílila a ekonomika se stále více podřizovala potřebám jeho politické agendy. Putinův slib, že nikdy nezvýší věk odchodu do důchodu, byl široce podporován a opakovaně uváděn, ale v roce 2018 tento věk bez váhání zvýšil.

Během války na Ukrajině Putin opakovaně měnil cíle a záměry své "speciální vojenské operace". Nejprve označil denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny za hlavní důvod invaze. Poté změnil svou rétoriku na ochranu obyvatel Donbasu a jižních hranic Ruska. Pak znovu přišel s demilitarizací a denacifikací. Když je potřeba, přijde s novým cílem, úkolem nebo sloganem, který mu poskytne výhodu.

Tato válka je existenciálním sporem mezi projektem Putinova Ruska a okolních regionů, kde se Putin snaží být jediným se suverenitou a s nejvyšší mocí. V tomto smyslu je pro samotného Putina tato válka světonázorovým konfliktem, který lze jen stěží vyřešit bez plnohodnotného vítězství jedné strany.

Jakákoli prohlášení o ochotě vyjednávat musí být podložena konkrétními činy, jako jsou návrhy na příměří nebo iniciativy k deeskalaci konfliktu. Vzhledem k absenci takových kroků nejsou žádná tvrzení o touze po míru ničím jiným než taktickým manévrem, návnadou zaměřenou na dosažení krátkodobých cílů, jako je rozdělení mezinárodního společenství, změna veřejného mínění na Západě a oslabení vojenských schopností Ukrajiny.

Zdroj v angličtině: ZDE