V Evropě "se šíří" konsensus ohledně potřeby porazit Putina

27. 3. 2024

Litevský prezident Gitanas Nausėda je přítomen v místnosti, kde se setkávají ostatní lídři EU, a má dojem, že mezi nimi roste shoda v názoru, že Rusko musí být na Ukrajině poraženo.

"Myslím, že se rozšiřuje chápání toho, že musíme porazit Rusko, protože jinak bude tento tragický příběh pokračovat," řekl Nausėda serveru Politico po summitu z minulého týdne, na kterém se diskutovalo o válce na Ukrajině.

"Alespoň nevidím lídry, kteří by chtěli volat (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, aby s ním mluvili o problémech na Ukrajině. Nemáme žádného lídra, který by Putinovi stále věřil," řekl, ale pak dodal: "Kromě dvou."

Maďarský premiér Viktor Orbán je lídrem EU s nejtěsnějšími vazbami na Putina a v menší míře je jako proruský vnímán i slovenský premiér Robert Fico.

Nausėdův pohled zpoza zavřených dveří se odráží ve veřejných prohlášeních vedoucích představitelů EU.

Nejdramatičtější posun zaznamenal francouzský prezident Emmanuel Macron, který upustil od svých počátečních snah o nalezení diplomatického řešení války přímým jednáním s Putinem.

Macron nyní hovoří o možném vyslání západních jednotek na Ukrajinu a začátkem tohoto měsíce řekl: "Jsme přesvědčeni, že porážka Ruska je nezbytná pro bezpečnost a stabilitu v Evropě."

To přivádí francouzského prezidenta do souladu s názory lídrů zemí ležících dále na východ.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl: "Pomoci Ukrajině porážkou Putina je správná věc v nejširším slova smyslu. Je to morálně zdravé, strategicky moudré, vojensky ospravedlnitelné a ekonomicky výhodné."

Lídři pobaltských zemí – s čerstvými vzpomínkami na to, že byli součástí moskevského impéria – jsou neoblomní v tom, že Ukrajině je třeba pomoci porazit Rusko.

"Musíme udělat vše pro to, aby Ukrajina vyhrála a Rusko tuto válku prohrálo," řekla estonská premiérka Kaja Kallas.

I když se debata posouvá směrem k porážce Ruska a ne k vyjednanému míru, nemá to velkou váhu, pokud to není doprovázeno zbraněmi a podporou Kyjeva.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že skutečný problém vojenské pomoci Ukrajině je "otázkou politické vůle".

Čím blíže země leží Rusku, tím silnější je názor, že Putin představuje zásadní hrozbu pro mír a musí být poražen.

Ale několik zemí, které jsou dále od ruských hranic, hodnotí úroveň hrozby, kterou Rusko představuje, odlišně.

Španělský premiér Pedro Sánchez po summitu minulý týden varoval novináře, že "nelze vesele mluvit o třetích světových válkách, ani předávat poselství, která zjevně znepokojují občany". A zdůraznil: "Musíme používat jiný jazyk a nepřispívat k této eskalaci války."

To je něco, co Nausėda a další lídři v první linii doufají, že se změní.

"Pokud (Rusko) prolomí první obrannou linii (na Ukrajině), vstoupí dovnitř a půjdou po nás a bude tam druhá obranná linie," prohlásil a dodal, že Rusko "ohrožuje a zpochybňuje všechny demokratické systémy v Evropě. Zahrnuto je Německo, Francie, Španělsko a dokonce i Portugalsko, které je dost daleko od frontové linie."

Podrobnosti v angličtině: ZDE