Vítězství Harrisové je podle průzkumu CNBC Fed považováno za nejpravděpodobnější výsledek voleb

20. 9. 2024

48 % respondentů předpovídá vítězství Harrisové, zatímco 41 % vidí vítězství Trumpa v Bílém domě. Výsledek znamená posun od průzkumu z konce července, kdy 50 % respondentů uvedlo, že očekávají Trumpovo vítězství, a pouze 37 % věřilo, že bude zvolena Harrisová.

Více respondentů v zářijovém průzkumu uvedlo, že si myslí, že Trump by byl lepší pro akciový trh a ekonomiku, ale že Harrisová by byla lepší pro zemi jako celek.

Poprvé ve volebním cyklu 2024 je viceprezidentka Kamala Harrisová považována za pravděpodobnějšího vítěze než bývalý prezident Donald Trump, vyplývá z průzkumu CNBC Fed zveřejněného v úterý.

Mezi 27 respondenty průzkumu patří investiční stratégové, ekonomové a manažeři fondů. Z této skupiny 48 % vidí vítězství Harrisové jako nejpravděpodobnější scénář, zatímco 41 % věří, že vyhraje Trump.

Průzkum byl proveden od 12. do 14. září, několik dní po první a možná jediné debatě mezi Harrisovou a Trumpem.

Nejnovější prognóza znamená posun od předchozího průzkumu CNBC Fed zveřejněného koncem července, kdy 50 % předpovídalo Trumpovo vítězství a pouze 37 % věřilo, že Harrisová bude zvolena prezidentkou.

Červencový průzkum byl zveřejněn devět dní poté, co prezident Joe Biden odstoupil z volebního klání a podpořil Harrisovou.

Předchozí měsíc, kdy byl Biden stále ve hře, považovalo 48 % respondentů za nejpravděpodobnějšího vítěze Trumpa, zatímco 35 % předpovídalo, že Biden bude zvolen znovu. Dalších 17 % si nebylo jisto nebo nevědělo.

Od té doby, co Harrisová na konci července vstoupila do volebního klání bez protikandidáta, její prezidentská kampaň zhmotňuje viceprezidentčinu ekonomickou platformu a politické návrhy. Do voleb 5. listopadu zbývá necelých 50 dní a vysoké životní náklady zůstávají podle celostátních průzkumů hlavním tématem pro voliče.

Harrisová zaměřila svůj ekonomický směr na růst střední třídy a snižování spotřebitelských nákladů, včetně poskytování dotací na bydlení, rozšiřování daňových úlev a odpočtů, spolu s tvrdým zásahem proti tomu, co považuje za korporátní "cenové vydírání".

Trump mezitím prosazoval prodloužení a prohloubení daňových škrtů v prvním funkčním období, zavedení tvrdé celní politiky na veškerý dovoz a zrušení některých investic Bidenovy administrativy do infrastruktury.

56 % respondentů průzkumu CNBC Fed se domnívá, že Trumpovo prezidentství by bylo pro akciový trh lepší než administrativa Harrisové.

Prognózy se mění, když se otázka týká širší ekonomiky. Zde 44 % vidí Trumpa jako lepšího kandidáta pro ekonomiku jako celek, oproti 41 % pro Harrisovou.

Kromě čistě ekonomických otázek, v otázce, který kandidát by byl lepší pro zemi jako celek, 52 % respondentů věří, že by to byla Harrisová, zatímco pouze 37 % vidí Trumpa jako celkově lepšího pro Spojené státy.

"Za předpokladu, že Trump má v úmyslu pokračovat ve svých návrzích, široce založených clech a masových deportacích, dokonce i mírná deportace imigrantů by zvýšila inflaci a zpomalila ekonomiku do té míry, že by pravděpodobně následovala recese," napsal v reakci na průzkum Joel Naroff, prezident společnosti Naroff Economics LLC.

"Kromě toho se návrhy obou kandidátů do značné míry liší v názorech na vítěze a poražené, spíše než na jejich dopad na celkový ekonomický růst," dodal.

Celý text v angličtině: ZDE