Aby pronásledoval kritiky v zahraničí, Írán se obrací na Hells Angels a další zločinecké gangy

20. 9. 2024

Britské úřady udělaly ještě více pro ochranu Iran International, satelitního zpravodajského kanálu se sídlem v Londýně, který vysílá týdenní program novináře Pouria Zeraatiho a vybudoval si v Íránu milionové publikum, přestože je islámskou republikou zakázán.

Policie vyslala tým tajných policistů, aby chránili zaměstnance stanice, zatkla podezřelého, který byl přistižen při sledování vchodů do stanice, postavila obrněné vozy před její ústředí a na jednu sedmiměsíční periodu loňského roku přesvědčila stanici, aby se dočasně přestěhovala do Washingtonu.

Žádné z těchto opatření nedokázalo ochránit Zeraatiho před spiknutím, z jehož zosnování v letošním roce je podezírán Írán. Podle britských vyšetřovatelů byl 29. března čtyřikrát bodnut a ponechán krvácející na chodníku před svým domem na londýnském předměstí Wimbledonu útočníky, kteří nepocházeli z Íránu a neměli žádné rozpoznatelné spojení s íránskými bezpečnostními službami.

Místo toho, řekli úředníci, Írán najal zločince ve východní Evropě, kteří se setkali s několika překážkami, když procházeli bezpečnostními kontrolami na letišti Heathrow, strávili dny sledováním Zeraati a pak chytili odlétající lety jen několik hodin po provedení přepadení, které jejich oběť přežila – možná záměrně, řekli vyšetřovatelé, aby sloužila jako varování, ale nevyvolala následky, které by přišly s vraždou britského občana.

Údajná závislost Íránu na zločincích spíše než na tajných operativcích podtrhla alarmující vývoj v taktice národa, který američtí a západní bezpečnostní činitelé považují za jednoho z nejodhodlanějších a nejnebezpečnějších praktiků "nadnárodní represe" na světě, což je termín pro vládní použití násilí a zastrašování na suverénním území jiných zemí, aby umlčely disidenty, novináře a další osoby považované za neloajální.

Vysocí bezpečnostní činitelé uvedli, že využívání kriminálních prostředníků vládami zhoršuje obtížnost ochrany těch, kteří hledají útočiště ve Spojených státech, Evropě a jinde. Bezpečnostní služby, které se dříve zaměřovaly na sledování operativců ruské špionážní agentury GRU nebo íránských Islámských revolučních gard (IRGC), nyní čelí spiknutím předávaným – často prostřednictvím šifrovaných kanálů – zločineckým sítím hluboce zakořeněným v západní společnosti.

V posledních letech Írán zadal smrtící operace a únosy motorkářským gangům Hells Angels, notoricky známé ruské mafiánské síti známé jako "Zloději zákona", syndikátu distribuujícím heroin vedeném íránským pašerákem drog a násilným zločineckým skupinám od Skandinávie po Jižní Ameriku.

Tento příběh odhaluje nové podrobnosti o tom, jak Írán pěstoval a využíval spojení se zločineckými sítěmi, které stojí za nedávnou vlnou násilných spiknutí tajně zorganizovaných elitními jednotkami v IRGC a íránském ministerstvu zpravodajství (MOIS). Je založen na rozhovorech s vysokými úředníky ve více než tuctu zemí, stovkách stránek záznamů trestních soudů ve Spojených státech a Evropě, stejně jako na dalších vyšetřovacích dokumentech, které The Washington Post získal od bezpečnostních služeb.

S nájemnými vrahy, které si najal ve zločineckém podsvětí, si Írán objednal spiknutí proti bývalému íránskému vojenskému důstojníkovi žijícímu pod falešnou identitou v Marylandu, íránsko-americkému novináři v exilu v Brooklynu, aktivistovi za práva žen ve Švýcarsku, aktivistům LGBTQ+ v Německu a nejméně pěti novinářům z Iran International, stejně jako proti disidentům a kritikům režimu v půl tuctu dalších zemí, podle rozhovorů a záznamů.

Ostatní národy začaly tuto strategii přijímat. Indické bezpečnostní služby najaly zločinecké skupiny, aby loni zabily sikhského aktivistu v Kanadě a na dalšího se zaměřily v New Yorku, uvedli američtí a kanadští představitelé. Rusko, které se při smrtících operacích tradičně spoléhalo na vlastní agenty, se loni obrátilo na zločinecké elementy ve Španělsku, aby zabily pilota vojenského vrtulníku, který přeběhl na Ukrajinu a poté se přestěhoval do Středomoří.

Íránský obrat ke kriminálním prostředníkům byl částečně motivován nutností, uvedli představitelé, což odráží intenzivní kontrolu, které íránští operativci čelí ze strany západních vlád. Útok na Zeraatiho se vyhnul této obraně zaměřené na Írán.

"Nemáme co do činění s obvyklými podezřelými," řekl Matt Jukes, šéf protiteroristické policie ve Velké Británii a zástupce komisaře pro zvláštní operace Scotland Yardu. Uznal, že útočníci zůstávají na svobodě více než pět měsíců po jeho pobodání. Byli identifikováni a jejich cesty vysledovány do zemí východní Evropy, ale dosud nebyli zadrženi. Úředníci uvedli, že podezřelí zůstávají ve východní Evropě a že další bezpečnostní služby spolupracují s britskými úřady, ale odmítli vysvětlit, proč podezřelí nebyli vzati do vazby.

"To, co máme, je nepřátelský státní aktér, který vidí bojiště jako bezhraniční a jednotlivce v Londýně stejně legitimní cíle, jako kdyby byli v Íránu," řekl Jukes. Spolu s britskou domácí špionážní agenturou MI5 sledovala Metropolitní policie za poslední dva roky více než 16 spiknutí islámské republiky, podle britských zpravodajských a bezpečnostních činitelů, z nichž mnozí hovořili pod podmínkou anonymity, aby diskutovali o citlivých a probíhajících vyšetřováních.

Spojené státy čelily vlně podobných hrozeb, včetně několika, které byly podrobně popsány v trestních obviněních spojujících motorkářské gangy v Kanadě a mafiánské elementy ve východní Evropě s plánovanými atentáty objednanými Íránem.

Olsen, který vede divizi národní bezpečnosti na ministerstvu spravedlnosti, řekl, že "Írán je jasně na vrcholu seznamu" států, které se rok co rok snaží zabíjet nebo unášet disidenty a novináře mimo své hranice. Jiné národy, zejména Čína, se snaží zastrašit nebo potlačit populaci diaspory, řekl Olsen, ale Írán se důsledně "zaměřuje na akce na extrémním konci (nadnárodní represe) kvůli jejich smrtícím cílům".

Írán tato obvinění odmítl jako západní dezinformace. "Islámská republika Írán v sobě neskrývá ani záměr, ani plán zapojit se do vražedných nebo únosových operací, ať už na Západě nebo v jakékoli jiné zemi," uvedla íránská mise při OSN v prohlášení. "Tyto výmysly jsou výmysly sionistického režimu, v Albánii sídlícího teroristického kultu Mujahedin-e Khalq a jistých západních zpravodajských služeb – včetně těch Spojených států – aby odvrátily pozornost od zvěrstev spáchaných izraelským režimem."

Nárůst útoků

Íránské zahraniční operace se zintenzivnily v reakci na období politických otřesů vyvolaných masovými protesty proti ekonomickým podmínkám a zacházení režimu se ženami.

Bezpečnostní služby v Teheránu se zaměřují na lidi mimo zemi, které obviňují z rozdmýchávání těchto vnitřních rozporů, uvedli západní představitelé a analytici.

Uprostřed obav, že by konflikt v Gaze mohl přerůst v regionální válku, byl Teherán také spojován se spiknutími proti americkým a izraelským představitelům a členům židovských komunit ve Francii a Německu.

Ministerstvo spravedlnosti vzneslo minulý měsíc obvinění proti pákistánskému muži s vazbami na Írán, který byl obviněn z toho, že se snažil najmout nájemného vraha, aby zavraždil politické osobnosti ve Spojených státech, možná včetně bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Jednalo se o poslední ze série spiknutí proti členům jeho administrativy, včetně bývalého ministra zahraničí Mikea Pompea a bývalého poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, v reakci na útok amerického bezpilotního letounu v Iráku v roce 2020, který zabil vůdce IRGC Kásima Sulejmáního.

Bezpečnostní činitelé a experti uvedli, že tempo operací vycházejících z Íránu je bezprecedentní. Údaje zveřejněné Washingtonským institutem v srpnu uváděly 88 atentátů, únosů a dalších násilných spiknutí spojených s Íránem za posledních pět let – což je více než za předchozí čtyři desetiletí po revoluci v roce 1979. Nejméně 14 z těchto nedávných případů se týkalo zločineckých organizací.

"Vidíme velkou eskalaci smrtících spiknutí ze strany vlády, která tuto taktiku používá od samého počátku," řekl Matthew Levitt, protiteroristický expert z Washingtonského institutu.

Výsledky byly smíšené.

Za každé spiknutí, které uspělo, ostatní selhaly, často kvůli hrubým chybám spáchaným těmi, kteří byli najati. Zdá se, že Írán akceptuje stinné stránky outsourcingového modelu kvůli kompenzačním výhodám. Patří mezi ně ztížení připisování útoků Teheránu, množství zločinců ochotných páchat násilí za relativně skromné sumy peněz a zanedbatelná cena za neúspěch.

Spíše než aby vystavili íránské agenty riziku, řekl americký zpravodajský analytik, "dva chlápci, které sotva znají, stráví 20 let ve vězení".

Šestatřicetiletý Zeraati čelil výhrůžkám od zahájení svého pořadu v roce 2022 na Iran International, satelitní a online zpravodajské platformě financované Saúdskou Arábií, která obchází íránské cenzory a vysílá zprávy a komentáře milionům diváků.

V listopadu 2022 byla Zeraatiho manželka, realitní makléřka, oslovena dvěma muži na motocyklu před londýnským fitness klubem. "Víme, kde bydlíte," řekl jeden z nich podle Zeraatiho. "Zabijeme vašeho manžela."

Zeraati byl jedním z pěti íránských novinářů, jejichž fotografie se objevily na plakátech "Hledaní, mrtví nebo živí", zavěšených na vývěsních štítech v Íránu a široce kolujících na sociálních sítích spojených s vládou.

Přesto k pobodání došlo v době, kdy byla úroveň hrozby, které čelila Iran International, vnímána jako klesající. Kanál se vrátil ze svého washingtonského přemístění do nových londýnských studií obklopených protivýbuchovými zdmi, strážními stanicemi a bezpečnostními kamerami. Po několika pobytech v bezpečných domech se Zeraati vrátil do své rezidence, bytu ve čtyřpatrovém činžovním domě tak blízko slavného tenisového komplexu Wimbledon, že můžete slyšet řinčení míčků na tréninkových kurtech.

Zdá se, že útočníci využili bezpečnostních mezer. Adresu jeho bydliště lze nalézt v online záznamech o nemovitostech. Jeho vysílací plán – jeden týdenní pořad vysílaný v pátek večer – ukazoval na předvídatelný vzorec dojíždění.

Když Zeraati kolem 15:00 přecházel ulici ke svému autu, aby zamířil do práce, zahlédl rozcuchaného muže, který se k němu blížil. "Bratře, můžeš mi dát tři kila drobných," řekl muž, vzpomínal Zeraati v rozhovoru.

Zatímco Zeraati pokračoval ke svému autu, z příjezdové cesty zakryté listím se vynořil druhý muž. Druhý popadl Zeraatiho za paže, zatímco první, se širokým úsměvem, mu opakovaně vrazil čepel do nohy. Rozhodnutí bodnout ho do stehna spíše než do srdce nebo jiných životně důležitých orgánů vedlo policii k domněnce, že útok byl míněn jako varování.

Útočníci pak uháněli ulicí, aby se setkali s komplicem s autem. Zeraatiho první myšlenka byla, že byl přepaden. Ale když sáhl po telefonu, aby zavolal sanitku, uvědomil si, že útočníci nevzali žádné jeho věci, včetně peněženky, hodinek a pera Montblanc.

"V tu chvíli to zapadlo," řekl Zeraati. "Souviselo to s mojí prací."

Pokud mělo toto pobodání za cíl umlčet Zeraatiho a zasít strach mezi západní kritiky režimu, bylo úspěšné jen částečně.

Zeraati se vrátil do éteru po krátkém pobytu v nemocnici. "Chtěl jsem vyslat zprávu, že tok informací v 21. století nelze zastavit," řekl.

Jiní novináři, disidenti a kritici režimu přiznávají, že zůstávají hluboce otřeseni.

"Běhal mi mráz po zádech," řekl Alireza Nader, nezávislý íránský analytik se sídlem ve Washingtonu. "Teď se dívám přes rameno," řekl. "Každý, kdo je aktivní proti režimu, veřejně vystupuje proti režimu, ten útok cítil."

Britští představitelé veřejně neobvinili Írán z odpovědnosti. Bezpečnostní činitelé uvedli, že nevidí žádné alternativní vysvětlení, ale stále shromažďují důkazy.

Íránští představitelé uvedli, že země nebyla do pobodání zapojena. "Popíráme jakoukoli spojitost s tímto příběhem tohoto takzvaného novináře," uvedl velvyslanec země ve Velké Británii v příspěvku na X den po útoku.

Celý text v angličtině: ZDE