Zastánci Ukrajiny obsadili klíčové obranné a bezpečnostní pozice v nové Evropské komisi

20. 9. 2024

Ursula von der Leyenová, která povede Evropskou komisi (EK) na druhé pětileté období, je silnou zastánkyní Ukrajiny v její konfrontaci s Ruskem. Během svého prvního funkčního období iniciovala proces přistoupení Ukrajiny a Moldavska k EU. Nyní von der Leyenová sestavila tým, jehož složení je označováno za "špatnou zprávu pro Vladimira Putina".

Cukr a bič, obrana a diplomacie, budou zastoupeny pobaltskými zeměmi. Bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová byla podle očekávání jmenována šéfkou evropské diplomacie - vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Bývalý litevský premiér Adrius Kubilis získal nově vytvořené portfolio obrany. Evropa potřebuje rychle vybudovat své obranné schopnosti v oblasti ruské agrese na Ukrajině, možných provokací a dokonce i války se zeměmi NATO, kterou by Kreml podle západních zpravodajských a vojenských představitelů mohl začít během několika let.

Kubilis bude podřízen Henně Virkkunen z Finska, místopředsedkyni Evropské komise a evropské komisařce pro technologie, suverenitu, bezpečnost a demokracii. Finsko, které po desetiletí zůstávalo neutrální, vstoupilo do NATO rok po ruské invazi na Ukrajinu. V důsledku toho se finská hranice stala nejdelší hranicí mezi Ruskem a kteroukoli ze zemí NATO.

Posílení obrany a bezpečnosti si vyžádá značné finanční prostředky a ty bude rozdělovat Piotr Serafín, který je zodpovědný za rozpočet a od prosince 2023 působí jako zástupce Polska při EU.

Takové složení diplomaticko-finančně-mocenského bloku naznačuje, že v EU existuje konsensus ohledně hrozeb, kterým čelí, řekl Kubilis novinářům: "Nejvážnější hrozby v tuto chvíli bohužel přicházejí z východu, z Ruska. Je dobře, že EU je připravena využít naše znalosti a zkušenosti pro společné dobro, aby skutečně vyřešila naše bezpečnostní problémy."

Válka na Ukrajině trvá již více než dva a půl roku a v některých zemích, které ji podporují, roste únava z nepřátelských akcí a potřeba hledat a přidělovat nové finanční prostředky na její pomoc. Situaci komplikuje nejistota ohledně amerických prezidentských voleb a připravenost amerických politiků nejen zvyšovat, ale dokonce jednoduše pokračovat v poskytování vojenské a finanční pomoci Ukrajině. V této situaci je jasný postoj EU nezbytný, řekl agentuře AFP Daniel Hegedus, expert na střední a východní Evropu z německého Marshallova fondu:

"Je zřejmé, že von der Leyenová by ráda upevnila pokračující podporu Ukrajiny ve struktuře nové Evropské komise."

Složení EK v následujících týdnech by měl schválit Evropský parlament.

Polsko, Estonsko, Litva a Finsko patří mezi země NATO s největšími výdaji na obranu. Podle aliance je v polovině roku 2024 Polsko na 1. místě s 4,12 % HDP, Estonsko je na 2. místě s 3,4 %, Litva je na 6. místě s 2,85 % a Finsko je na 7. místě s 2,4 %. Ve světle rostoucí agresivity Ruska vyzval polský prezident Andrzej Duda všechny země aliance, aby zvýšily výdaje na 3 % HDP.

Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku jsou tyto země také lídry v relativní podpoře Ukrajiny. Celkové finanční, vojenské a humanitární výdaje Estonska činily 1,7 % HDP (2. místo ze všech zemí), Litvy 1,4 % HDP (3. místo), Finska 0,9 % (5. místo), Polska 0,7 % (7. místo).

Zdroj v angličtině: ZDE