Hrozí, že rezistence vůči antibiotikům zabije za 25 let 208 milionů lidí

20. 9. 2024

čas čtení 7 minut
Studie publikovaná v časopise "The Lancet" varuje, že počet úmrtí na nemoci, které nereagují na antimikrobiální látky, se dramaticky zvýší mezi populací starší 70 let, informuje Raúl Limón.

Infekce, operace a běžné lékařské postupy se pro mnoho lidí staly situacemi na hranici života a smrti, stejně jako tomu bylo před rokem 1928, kdy byl objeven penicilin a zrodila se antibiotika. Antibiotika zachránila životy milionům lidí, kteří by – nebýt léčby – zemřeli na prostý bakteriální zápal plic (ve třicátých letech zabil téměř 40 % pacientů) nebo na následky běžné infekce.

V průběhu let se však bakterie naučily odolávat účinkům antibiotik. A to natolik, že rezistence vůči antibiotikům je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jednou z 10 největších hrozeb pro lidstvo. Projekce zveřejněná v úterý v časopise The Lancet odhaduje, že antimikrobiální rezistence (AMR) by mohla za 25 let přímo zabít více než 39 milionů lidí a nepřímo zabít 169 milionů (kvůli problémům spojeným s jinými patologiemi) – celkem tedy 208 milionů lidí. Podle studie, která analyzovala 520 milionů individuálních záznamů od roku 1990 do roku 2021, zasáhne AMR demografickou skupinu nad 70 let obzvláště tvrdě, přičemž počet úmrtí vzroste o 72 % v zemích s vysokými příjmy a o 234 % v severní Africe a na Blízkém východě.

"Dostáváme se do postantibiotické éry, kdy již nebudeme mít zdroje, které fungují," říká Luis Ostrosky, vedoucí oddělení infekčních nemocí a epidemiologie na UTHealth Houston, který se na studii nepodílel. "Medicína je závislá na používání antibiotik u tak rutinních věcí, jako jsou operace, terapie nebo transplantace, a nacházíme se ve velmi nebezpečném období historie, protože antimikrobiální rezistence se zvyšuje. V každodenní lékařské praxi nacházíme infekce, které nejsou léčitelné antibiotiky, která nyní existují, a to je velmi závažné."

Smrtící účinky postantibiotické éry se začaly objevovat před 30 lety. Od té doby do roku 2020 zemřelo v důsledku antimikrobiální rezistence ročně více než milion lidí (mezi 1,06 a 1,14 milionu), přičemž dospělí ve věku 70 let a starší zaznamenali více než 80 % nárůst úmrtnosti na antimikrobiální rezistenci, uvádí nová studie Globálního výzkumného projektu antimikrobiální rezistence (GRAM).

Pokud bude tento trend pokračovat, studie předpokládá, že roční počet úmrtí na AMR vzroste do roku 2050 na 1,91 milionu – což je téměř dvojnásobek současného čísla. Pokud se započítají i úmrtí spojená s AMR, předpokládá se, že počet úmrtí vzroste na 4,71 milionu až 8,22 milionu ročně, což je nárůst o téměř 75 %.

Na vzestupu

"Tato zjištění zdůrazňují, že AMR byla po desetiletí významnou globální zdravotní hrozbou a že tato hrozba roste," řekl autor studie, Dr. Mohsen Naghavi, z Institutu pro zdravotní metriky (IHME) na Washingtonské univerzitě. "Pochopení toho, jak se trendy v úmrtích na AMR měnily v průběhu času a jak se pravděpodobně posunou v budoucnu, je zásadní pro přijímání informovaných rozhodnutí, která pomohou zachránit životy."

Studie odráží smíšený trend: Zatímco varuje, že populace starší 70 let by měla zaznamenat nárůst úmrtí na AMR, u dětí mladších pěti let se očekává pokles. Podle výzkumu klesne počet úmrtí na AMR ze 488 000 na 193 000, zatímco počet úmrtí spojených s AMR klesne z 2,29 milionu na 840 000. Tento pozitivní trend je způsoben zlepšením opatření v oblasti prevence a kontroly infekcí.

"Pokles úmrtí na sepsi (extrémní reakce imunitního systému na infekci, která poškozuje tkáně a orgány) a AMR u malých dětí za poslední tři desetiletí je neuvěřitelným úspěchem," řekl Kevin Ikuta, Ph.D., z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) a spoluautor studie. "Tato zjištění však ukazují, že zatímco infekce se u malých dětí staly méně častými, je obtížnější je léčit, když k nim dojde. Hrozba AMR pro starší lidi se bude s věkem populace jen zvyšovat. Nyní je čas jednat a chránit lidi na celém světě před hrozbou, kterou představuje AMR."

"Abychom zabránili tomu, aby se to stalo smrtelnou realitou, naléhavě potřebujeme nové strategie ke snížení rizika závažných infekcí prostřednictvím vakcín, nových léků, lepší zdravotní péče, lepšího přístupu ke stávajícím antibiotikům a pokynů, jak je co nejefektivněji používat," dodal autor studie Dr. Stein Emil Vollset z Norského institutu veřejného zdraví a přidružený profesor na IHME.

Podle výzkumu by zlepšení infekční péče a přístupu k antibiotikům mohlo zabránit 92 milionům úmrtí. Význam preventivních opatření podporuje skutečnost, že trvalý vzestupný trend antimikrobiální rezistence se v roce 2021 dočasně snížil v důsledku sociálního distancování a dalších opatření pro kontrolu nemocí zavedených během pandemie COVIDu-19.

Největší změnou hry by však byl objev nových antibiotik, protože "antimikrobiální léky jsou jedním ze základních kamenů moderního zdravotnictví a zvyšující se rezistence vůči nim je hlavním důvodem k obavám," řekl Naghavi.

Nová antibiotika

César de la Fuente z Pensylvánské univerzity už léta bojuje za nalezení nových molekul s antibiotickou schopností. Našel tisíce sloučenin u předků, jako jsou neandrtálci, vyhynulých živočišných druhů, jako je mamut, a dokonce i v našem vlastním trávicím systému.

De la Fuente souhlasí s varováním WHO před AMR. "Rezistence vůči antibiotikům je jednou z největších existenčních hrozeb pro lidstvo," řekl EL PAÍS. "Podle této studie [v The Lancet] je tato krize již spojena s miliony úmrtí každý rok a odhaduje se, že infekce rezistentní na antibiotika by mohly být do roku 2050 spojeny s 8,22 miliony úmrtí ročně, pokud nebudou přijata naléhavá opatření. Tato alarmující předpověď podtrhuje okamžitou potřebu objevit a vyvinout nová antibiotika, protože bakterie získávají rezistenci vůči současné léčbě, což ohrožuje globální zdraví a zhoršuje zdravotní krizi."

"Využití umělé inteligence v posledních letech umožnilo výrazně urychlit proces objevování nových antibiotik, čímž se zkrátil čas z let na pouhé hodiny. Jsem přesvědčen, že umělá inteligence může hrát klíčovou roli při řešení tohoto globálního zdravotního problému," dodal.

Výzkumníci nově zveřejněné prognózy uznávají omezení studie, jako je nedostatek údajů pro některé země s nízkými a středními příjmy, omezené informace před rokem 2000 a skutečnost, že některé záznamy použité k vytvoření odhadů mohou obsahovat chyby nebo zkreslení.

Podle Samuela Kariukiho z Keňského lékařského výzkumného institutu, který se na studii nepodílel, je nyní "nezbytné pochopit, jak se zátěž AMR vyvíjí, a poskytnout důkazy pro akci všech zúčastněných stran, aby mohly činit informovaná rozhodnutí o intervencích".

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2352

Diskuse

Obsah vydání | 24. 9. 2024