Krize na Blízkém východě:: Izrael zahájil rozsáhlé údery na Libanon, Bílý dům prohlásil, že diplomacie je nyní "naléhavě zapotřebí"

20. 9. 2024

V nové výzvě pro Palestince vysídlené v oblasti Al-Mawasi na jihu Gazy se mnozí obávali nebezpečí vysokých vln, informuje agentura Reuters. Některé stany postavené v blízkosti pláže minulý týden zaplavila voda.

„Dost, dost, dost. Okupace [Izrael] nás vytlačila k moři, kde jsme věřili, že je bezpečno, minulý týden moře zaplavilo a vyplavilo některé stany, a to by se mohlo stát znovu, kam bychom šli?“ řekl agentuře Reuters 47letý Šaban, elektroinženýr vysídlený z města Gazy.

Izraelské síly v pátek zabily nejméně 14 Palestinců při tankových a leteckých úderech na území Gazy, sdělují zdravotníci

Izraelské síly v pátek zabily nejméně 14 Palestinců při tankových a leteckých úderech v severních a centrálních oblastech pásma Gazy, uvedli zdravotníci, zatímco tanky postupovaly dále do severozápadního Rafáhu u hranic s Egyptem.

Neutuchající boje mezi Izraelci a bojovníky Hamásu na tomto území pokračovaly i v době, kdy se zintenzivnil paralelní konflikt v libanonsko-izraelské pohraniční oblasti, do něhož jsou zapojeni spojenci Hamásu - Hizballáh, informuje agentura Reuters.

Mezitím podle agentury Reuters někteří Palestinci vysídlení izraelským útokem na Gazu uvedli, že se obávají, že jejich dočasný tábor na pláži zaplaví vysoké vlny.

Palestinští zdravotníci uvedli, že ostřelování izraelskými tanky zabilo osm lidí a několik dalších zranilo v uprchlickém táboře Nuseirat v centrální oblasti Gazy a šest dalších bylo zabito při leteckém útoku na dům ve městě Gaza.

Ve městě Bejt Hanún na severu země izraelský útok na automobil zabil a zranil několik Palestinců, uvedli zdravotníci. Podle agentury Reuters nebylo jasné, kolik z obětí byli bojovníci a kolik civilisté.

V jižním městě Rafáh, kde izraelská armáda operuje od května, postoupily tanky dále do severozápadní oblasti podporované letadly, uvedli obyvatelé.

Hlásili také silnou palbu a výbuchy ozývající se ve východních oblastech města, kde izraelské síly podle obyvatel a médií Hamásu vyhodily do povětří několik domů.

„Naši bojovníci se účastní prudkých přestřelek proti izraelským silám, které postoupily do čtvrti Tanour v Rafáhu,“ uvedlo podle agentury Reuters ozbrojené křídlo Hamásu ve svém prohlášení.

Izraelská armáda uvedla, že síly operující v Rafáhu v minulých týdnech zabily stovky palestinských ozbrojenců, lokalizovaly tunely a výbušniny a zničily vojenskou infrastrukturu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se podělil o aktuální informace o jednáních o Blízkém východě pořádaných Francií, kterých se zúčastnil ve čtvrtek.

Blinken napsal na X:

"Na schůzce s představiteli Itálie, Německa, Francie a Spojeného království se uskutečnilo produktivní setkání. Diskutovali jsme o důležitosti dosažení příměří v Gaze, trvalé podpoře Ukrajiny a rozhodném postupu vůči Íránu. Jsme jednotní v našem odhodlání řešit tyto zásadní otázky.“


Downing Street se obává, že bude požádána o podporu vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC) na izraelského vůdce Benjamina Netanjahua.

Takovou podporu by musela poskytnout v době, kdy ve Spojeném království nezakázala činnost íránských Islámských revolučních gard. Mezi některými úředníky ministerstva zahraničí panují obavy, zda je tento postoj politicky udržitelný.

Číslo 10 je údajně již více než týden v pohotovosti kvůli blížícímu se prohlášení Mezinárodního trestního soudu, že soudci jeho přípravného senátu přijali žádost žalobce Mezinárodního trestního soudu Karima Khana o vydání zatykače za válečné zločiny spáchané v Gaze.

Žádost o vydání zatykače byla vydána 20. května na Netanjahua a ministra obrany Jóava Gallanta a tři vůdce Hamásu, včetně Jávara Sinvara a Ismaila Haníji, dnes již zesnulého šéfa politického byra Hamásu.

V krátkodobém horizontu se prý úřad britského premiéra nejvíce obává výbušných politických důsledků, pokud ICC vydá zatykač na Netanjahua, zejména v takovém okamžiku extrémního napětí na Blízkém východě.

Khan před téměř měsícem sdělil přípravnému senátu ICC, že vydání zatykače je nanejvýš naléhavé. Komoře soudců trvalo mnohem déle, než dospěla k rozhodnutí, než tři týdny, které potřebovala k přijetí Khanovy žádosti o vydání zatykače na ruského vůdce Vladimira Putina kvůli jeho roli při organizování únosů dětí z Ukrajiny.

Propalestinský demonstrant v šátku keffiyeh byl obviněn z porušení nového zákona předměstského okresu New Yorku, který zakazuje nošení masek na obličeji na veřejnosti, což oživilo obavy odpůrců, že tento zákon je využíván k omezování práv na svobodu projevu, informuje agentura Associated Press (AP).

Policie uvedla, že šestadvacetiletý obyvatel North Bellmore byl zatčen v neděli odpoledne během protestu před ortodoxní synagogou Young Israel of Lawrence-Cedarhurst poblíž newyorské čtvrti Queens.

Mluvčí policejního oddělení okresu Nassau Scott Skrynecki ve čtvrtek podle agentury AP uvedl, že policisté muže vyslýchali, protože si zakrýval obličej kéefem, který se stal symbolem podpory Palestinců.

Policie se ho na místě zeptala, zda oděv nosí ze zdravotních nebo náboženských důvodů, což jsou podle Skryneckého dvě hlavní výjimky z nového zákazu. Když muž potvrdil, že jej nosí ze solidarity s Palestinci, a ne z žádného z těchto důvodů, byl zatčen, uvedl Skrynecki. Byl propuštěn s tím, že se má 2. října dostavit k soudu.

Podle agentury AP byla na sociálních sítích sdílena videa zachycující část zatčení. Je na nich vidět, jak má muž na krku keffiyeh, zatímco ho policisté odvádějí v poutech a on pokračuje ve vedení ostatních v propalestinském skandování.

Rachel Huová, mluvčí koalice ANSWER, která tento týden uspořádala shromáždění proti zatčení, uvedla, že muž nyní hledá právního zástupce a do té doby se k případu nebude vyjadřovat.

Dodala, že organizátoři se domnívají, že muž byl terčem útoku jako jeden z vůdců propalestinských protestních hnutí na Long Islandu.

„Máme pocit, že cílem tohoto zatčení (a celkově tohoto zákazu) bylo zastrašit známé aktivisty, aby nás odradili od využívání našeho práva na protest podle prvního dodatku,“ napsala Hu v e-mailu.

Newyorská pobočka Rady pro americko-islámské vztahy zatčení odsoudila jako důkaz, že místní zákon je používán jako „taktika umlčování“ palestinských příznivců.

„Pokud nedojde k jiným trestným činům, nošení keffiyeh nebo masky z vás nedělá podezřelého,“ uvedla v prohlášení Lamya Agarwala, dozorující právnička organizace. „Používání této politiky k zatýkání protestujících je urážkou našich základních práv jako Američanů.“


Mírové síly OSN v Libanonu vyzývají k okamžité deeskalaci situace

Mírové síly OSN v jižním Libanonu v pátek vyzvaly k deeskalaci po velkém nárůstu nepřátelství na libanonsko-izraelské hranici, kde si Izrael a Íránem podporovaný Hizballáh již téměř rok vyměňují palbu.

Síly UNIFIL byly svědky „silného zintenzivnění nepřátelských akcí na modré linii“ a v celé oblasti svých operací, uvedla mluvčí Andrea Tenentiová pro agenturu Reuters.

„Jsme znepokojeni zvýšenou eskalací napříč Modrou linií a naléhavě vyzýváme všechny aktéry k okamžité deeskalaci,“ uvedl.

Modrá linie označuje hranici mezi Libanonem a Izraelem.

Agentura Reuters uvádí, že ve čtvrtek pozdě večer provedly izraelské bojové letouny nejintenzivnější údery na jižní Libanon za celou dobu konfliktu.

Následovaly po útocích z tohoto týdne, při nichž byly vyhozeny do povětří tisíce pagerů a vysílaček používaných Hizballáhem, přičemž zahynulo nejméně 37 lidí a tisíce dalších byly zraněny.


Prezident a zakladatel tchajwanské pagerové společnosti, která je spojována s pagery používanými Hizballáhem, byl vyslechnut prokuraturou a propuštěn. Pátrání po původu zařízení, která tento týden vybuchla v Libanonu, se šíří po celém světě.

Prezident společnosti Gold Apollo Hsu Ching-kuang uvedl, že jeho společnost nevyrobila pagery použité při úterním útoku a že je vyrobila budapešťská společnost BAC, která má licenci na používání její značky.

Byl vyslechnut na Tchaj-wanu ve stejný den, kdy Icom, japonský výrobce komunikačních zařízení, jehož vysílačky byly pravděpodobně odpáleny při druhé vlně středečních útoků, uvedl, že použité jednotky mohly být vyřazeným modelem obsahujícím upravené baterie.

Na Tchaj-wanu Hsu odmítl odpovídat na otázky novinářů, když ve čtvrtek pozdě večer opouštěl kancelář tchajpejské prokuratury. Tchajpejští prokurátoři dosud nevydali žádné prohlášení o vyšetřování případu Gold Apollo.

Tchajwanská vláda uvedla, že vyšetřuje, co se stalo, a policie několikrát navštívila Hsuovu společnost v malé, nenápadné kanceláři v sousedním městě Nové Tchaj-peji.

Američtí představitelé pochybují, že příměří mezi Izraelem a Gazou bude uzavřeno ještě za Bidenova mandátu

Američtí představitelé v soukromí tvrdí, že neočekávají, že by během funkčního období prezidenta Joea Bidena, které končí v lednu, došlo k uzavření příměří mezi Izraelem a Gazou, informuje deník Wall Street Journal.

„Žádná dohoda není na spadnutí,“ uvedl jeden z amerických představitelů, kterého list cituje. „Nejsem si jistý, že se někdy uzavře.“

„Nyní není šance, že by k ní došlo,“ řekl listu jeden z představitelů arabské země krátce po izraelských útocích na Hizballáh pomocí pagerů a vysílaček tento týden. „Všichni jsou ve vyčkávacím režimu, dokud nebudou volby. Jejich výsledek určí, co se může stát v příští administrativě.“

Spojené státy sice tvrdí, že usilují o příměří, ale od 7. října, kdy válku vyvolal útok Hamásu na Izrael, nadále dodávají Izraeli bomby a další zbraně v hodnotě miliard dolarů. Rovněž poskytly Izraeli diplomatické krytí v Radě bezpečnosti OSN, kde vetovaly několik rezolucí vyzývajících k příměří.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl svými vlastními vyjednavači obviněn, že sabotuje rozhovory o příměří, protože by to vedlo k rozpadu jeho koalice, která se opírá o podporu krajně pravicových spojenců, kteří chtějí ve válce pokračovat, a k tomu, že by mu hrozil dlouho odkládaný soudní proces kvůli obvinění z korupce.

Nejnověji byl Netanjahu obviněn, že ve snaze zdržet rozhovory tvrdí, že si Izrael musí ponechat kontrolu nad filadelfským koridorem, který vede mezi Gazou a Egyptem, aby zajistil izraelskou bezpečnost. Samotná izraelská armáda jeho tvrzení odmítla.

Přesto WSJ tvrdil, že jednání se zadrhávají ze dvou hlavních důvodů: jedním z hlavních sporných bodů je podle něj poměr palestinských vězňů a izraelských rukojmích, kteří budou propuštěni, zatímco druhým důvodem je, že „Hamás vznáší požadavky a poté, co je USA a Izrael přijmou, odmítá říci ‚ano‘“. Tvrzení listu nebylo možné nezávisle ověřit.




Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh pohrozil Izraeli „tvrdou odplatou a spravedlivým trestem“ po bezprecedentní vlně útoků, které byly tento týden namířeny proti této organizaci. Ve čtvrtečním televizním projevu Nasralláh přiznal, že útoky byly velkou ranou, a pohrozil Izraeli odplatou „tam, kde ji očekává, i tam, kde ji neočekává“. Izrael bude čelit „drtivé odpovědi osy odporu“, řekl Nasralláhovi velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí, informovala státní média.

Nasralláh ve svém projevu slíbil, že bude v konfliktu s Izraelem pokračovat, dokud nebude dosaženo příměří v Gaze. „Libanonská fronta se nezastaví, dokud agrese v Gaze neskončí“, a to navzdory ‚veškeré prolité krvi‘, řekl. Hamás v reakci na to uvedl, že si podpory Hizballáhu „velmi váží“.

Zatímco Nasralláh pronášel své televizní projevy, nad Bejrútem se v rámci demonstrace síly rozlétly izraelské stíhačky. Ve čtvrtek pozdě večer provedly izraelské letouny desítky úderů na jihu Libanonu, přičemž šlo o jedno z nejintenzivnějších bombardování od začátku války v říjnu. Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že jejich stíhačky během několika hodin zasáhly více než 100 raketometů Hizballáhu v jižním Libanonu.

Osm lidí bylo údajně zraněno protitankovými střelami, které Hizballáh vypálil na severní Izrael, a dva lidé byli zraněni při útoku bezpilotního letounu. Od 7. října, kdy útoky Hamásu vyvolaly válku v Gaze, si Hizballáh téměř denně vyměňuje s Izraelem přeshraniční palbu. IDF uvedly, že dva jejich vojáci byli ve čtvrtek zabiti údery Hizballáhu přes libanonskou hranici.

Izraelský ministr obrany Yoav Gallant uvedl, že izraelské vojenské operace „budou pokračovat“, a dodal, že existují „významné příležitosti, ale také velká rizika“, protože země vstupuje do „nové fáze“ války. „Naším cílem je bezpečný návrat obyvatel severu do jejich domovů. Postupem času bude Hizballáh platit stále vyšší cenu,“ řekl ve čtvrtek Gallant.

Čtvrteční projev vůdce Hizballáhu přišel uprostřed obav, že by se mohla blížit plnohodnotná válka mezi Hizballáhem, který je podporován Íránem, a Izraelem. V úterý explodovaly současně tisíce pagerů používaných Hizballáhem, které zabily 12 lidí včetně dvou dětí a zranily až 2 800 dalších osob po celém Libanonu. O den později bylo při explozích vysílaček v supermarketech, na ulicích a na pohřbech zabito 25 lidí a více než 450 jich bylo zraněno. Izrael se k tomu nevyjádřil.

Vysocí diplomaté z USA, Velké Británie, Německa, Francie a Itálie se ve čtvrtek sešli v Paříži před zasedáním Rady bezpečnosti OSN plánovaným na pátek, kdy se napětí na Blízkém východě stupňovalo. Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval proti „eskalačním akcím jakékoli strany“ na Blízkém východě a vyzval ke zdrženlivosti, zatímco francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné uvedl, že Francie a USA jsou „velmi znepokojeny situací“ na Blízkém východě.

Britský ministr zahraničí David Lammy vyzval k okamžitému příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. „Všichni si velmi, velmi jasně přejeme, aby došlo k vyjednanému politickému urovnání, aby se Izraelci mohli vrátit do svých domovů v severním Izraeli a Libanonci do svých domovů,“ řekl ve čtvrtek Lammy. Vyzval britské občany v Libanonu, aby zemi opustili, „dokud jsou k dispozici obchodní možnosti“.

Výbuchy nastražených vysílaček a pagerů v Libanonu „vážně narušily“ křehké zdravotnictví v zemi, uvedl šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Libanonské úřady ve čtvrtek zakázaly brát vysílačky a pagery na paluby letadel z bejrútského letiště.

Podle předběžného vyšetřování libanonských úřadů byla komunikační zařízení, která v Libanonu explodovala, před příjezdem do země opatřena výbušninami. Podle dopisu zaslaného libanonskou misí při OSN Radě bezpečnosti OSN libanonské úřady zjistily, že zařízení byla odpálena zasláním elektronických zpráv do těchto zařízení.

Šest Palestinců bylo ve čtvrtek zabito a 18 dalších zraněno izraelskými silami při vojenském zásahu ve městě Qabatiya na okupovaném Západním břehu Jordánu, sdělil agentuře Reuters guvernér oblasti Jenin na okupovaném Západním břehu Jordánu. Izraelské obranné síly (IDF) ve svém prohlášení pro agenturu AFP uvedly, že při leteckém útoku byli v Qabatiyi zabiti bojovníci „v rámci protiteroristické operace“.

Odborníci OSN na práva dětí obvinili Izrael z vážného porušení celosvětové smlouvy na ochranu práv dětí a uvedli, že jeho vojenské akce v Gaze měly „katastrofální důsledky“ pro děti na palestinském území.

Vysoce postavený izraelský poradce podle zpráv předložil Bidenově administrativě nový návrh dohody o příměří s Hamásem. Návrh Gal Hirsche, blízkého spojence premiéra Benjamina Netanjahua, by podle zpráv znamenal trvalé ukončení konfliktu v Gaze, propuštění všech rukojmích, kteří jsou tam drženi, v jedné etapě výměnou za palestinské vězně držené Izraelem a bezpečný průchod pro vůdce Hamásu Jahjá Sinvara, který by byl vyhoštěn z Gazy.